Ostrava

Statutární město Ostrava
Logo města
Ostravakolaz.png
Znak statutárního města OstravaVlajka statutárního města Ostrava
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
LAU 2 (obec)CZ0806 554821
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíOstrava
Okres (LAU 1)Ostrava-město (CZ0806)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava
Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel279 791 (2022)[1]
Rozloha214,23 km²
Nadmořská výška208–334 m n. m.
PSČ702 00
Počet ulic1936 (2020)
Počet domů28 000 (2021)[2]
Počet MO23
Počet částí obce37
Počet k. ú.39
Počet ZSJ265
Rozpočt. výdaje6720[3] mil. Kč (2016)
Kontakt
Adresa magistrátuProkešovo nám. 1803/8
729 30 Ostrava
info@ostrava.cz
PrimátorTomáš Macura (ANO)
Oficiální web: www.ostrava.cz
Ostrava
Další údaje
Kód obce554821
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární, krajské a univerzitní město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem. Nachází se na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Ostrava je počtem obyvatel i rozlohou třetí největší město v Česku, druhé největší město na Moravě a největší město v Českém Slezsku (leží na hranici těchto dvou historických zemí). Žije zde přibližně 280 tisíc[1] obyvatel, v celé ostravské aglomeraci už ale žije téměř 1 milion obyvatel, která je tak po pražské druhou největší aglomerací v Česku. Společně s polskými Katovicemi tvoří Slezskou metropolitní oblast s 5,3 miliony obyvatel.[4]

Ostrava vyrostla jako průmyslové středisko černouhelné pánve. Pro svůj hornický a hutnický průmysl v minulosti zvaná „ocelové srdce republiky“, prošla výraznými změnami po roce 1989. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla utlumena důlní činnost a poslední uhlí se na území města vytěžilo v roce 1994. Svědkem hornické minulosti je Dolní oblast Vítkovice, bývalý průmyslový areál s unikátním souborem industriální architektury aspirující na zápis do seznamu Světového dědictví UNESCO. V Ostravě se nachází řada divadel, galerií a kulturních domů. Mezi nejznámější kulturní akce pořádané ve městě patří hudební festivaly Colours of Ostrava a Beats for Love, festivaly vážné hudby Janáčkův máj a Svatováclavský hudební festival, Shakespearovské slavnosti. Každoročně se koná také atletický závod Zlatá tretra. Vysoké školství je v Ostravě zastoupeno Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a všeobecněji zaměřenou Ostravskou univerzitou.

Pro rok 2014 byla Ostrava evropským městem sportu. V letech 2004 a 2015 pořádala společně s Prahou mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Na začátku roku 2017 se v Ostravě konalo Mistrovství Evropy v krasobruslení a v září 2018 se na Městském stadionu uskutečnil IIAF Kontinentální pohár. Na přelomu let 2019 a 2020 hostila Ostrava spolu s Třincem hokejové Mistrovství světa juniorů.

Název

Jméno (Moravské a Slezské) Ostravy bylo převzato od řeky Ostravy, což bylo středověké jméno dolního toku Ostravice.[5]

Heraldický znak

Znak Ostravy

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vpravo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a tmavým červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. Nejstarší vyobrazení znaku je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.[6]

Logo města

V roce 2008 bylo představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. OSTRAVA!!![7] je marketingovou značkou, kterou se město prezentuje před veřejností v České republice i zahraničí. Podobu loga tvoří název města se třemi vykřičníky.

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Ostravy.

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.[zdroj?]

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,[8][9] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1621 až 1645 obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.[zdroj?]

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je i halda Ema ve Slezské Ostravě.[zdroj?]

Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky byla pravděpodobně první horská dráha v tehdejším Československu, jednalo se dráhu jménem Tivoli. Datum vzniku jasné není, ale v roce 1931 tam stála. Zanikla společně s haldou v 50. letech 20. století.[zdroj?]

Významné historické události v datech

Ostrava v roce 1728, tehdy Moravská Ostrava
Pomník osvobození Rudou armádou během Ostravské operace v roce 1945

Zemské hranice

Rozdělení katastrálních území Ostravy mezi Moravu (žlutá) a Slezsko (zelená)

Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.[zdroj?]

V rámci Slezska spadala Ostrava do Těšínského knížectví (pravý břeh Ostravice) a Opavského knížectví (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí Pruského Slezska resp. Německého císařství.[zdroj?]

Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory a Přívoz – spadaly do Hukvaldského panství, které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.[zdroj?]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Moravské Ostravy[11]
1869188018901900191019211930
6 88113 44819 24330 11636 75441 76545 885
Vývoj počtu obyvatel Ostravy[11]
1950196119701980199120012011[12]20132014[13]20152016201720182021
183 662234 222278 656322 073327 371316 744302 456296 507294 684293 312291 658290 317288 923284 982

Do 19. století bylo obyvatelstvo národnostně nevyhraněné, část obyvatel tvořilo českojazyčné lašské obyvatelstvo, velká část obyvatel byla německy hovořící. Od poloviny 19. století, zejména vlivem příchodu kvalifikovaných dělníků a intelektuálů z Čech, se město začalo počešťovat. Do města se však v té době stěhovalo obyvatelstvo z celého Rakouska-Uherska – příchozí obyvatelé mimo české země pocházeli zejména z Haliče. Po roce 1945 došlo k vysídlení většiny ostravských Němců. V devadesátých letech se většina obyvatel přihlásila k české národnosti a tzv. moravské národní hnutí se zde do dnešních dnů téměř vůbec neprosadilo. V roce 2001 se podle sčítání lidu 89,6 % obyvatel považovalo za Čechy, 3,5 % za Slováky, 2,3 % za Moravany, 0,3 % za Poláky, 0,3 % za Slezany, 0,2 % za Vietnamce, 0,2 % za Romy, 0,2 % za Němce a 0,1 % za Ukrajince. K jakékoliv víře se přihlásilo 29,5 % obyvatel – 80,1 % z nich tvořili římští katolíci.[zdroj?]

Ostrava má necelých 300 tisíc obyvatel, do města také dojíždí 50 tisíc lidí za prací i za studiem.[14] Kromě toho je Ostrava centrem druhé největší české aglomerace nazvané Ostravská metropolitní oblast, která v Moravskoslezském kraji kromě přilehlých obcí zahrnuje většinu velkých měst: především Opavu, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnici, Nový Jičín, Krnov, Orlovou, Bohumín nebo Český Těšín. Žije v ní téměř 1 milion obyvatel, což z ní činí druhé nejvýznamnější urbanizované území v Česku.[4] K roku 2019 konkrétně měla rozlohu 2710 km², kde v celkem 172 obcích žilo 982 071 obyvatel (81 % obyvatel kraje), hustota zalidnění tak činila 362 obyvatel na km².[15]

Geografie

Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Ze severu na jih (Antošovice-Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice-Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km.[zdroj?]

Ostrava – podnebí
Obdobíledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinecrok
Průměrné denní maximum [°C]0,42,87,713,518,921,923,623,419,414,06,72,012,9
Průměrné denní minimum [°C]−5,6−4,1−0,83,07,310,611,911,68,74,70,9−3,23,7
Průměrné srážky [mm]26,730,234,052,491,2104,491,191,858,842,344,634,3701,8
Slunečných hodin47,363,8112,4153,5202,6204,6217,4203,6150,2118,854,638,41 567,2
Zdroj: Světová meteorologická organizace (UN)[16] Leden 2011

Města v okruhu 300 km, s počtem obyvatel 200 tisíc a víc:

Růžice kompasuVratislav (~170 km)Katovice (~70 km), Sosnovec (~80 km), Čenstochová (~125 km), Lodž (~235 km)Radom (~270 km)Růžice kompasu
Praha (~270 km)SeverKrakov (~120 km)
Západ   Ostrava   Východ
Jih
Brno (~140 km)Bratislava (~200 km), Vídeň (~225 km)Košice (~270 km)

Členění města

Městské obvody v Ostravě
Katastrální území Ostravy
Související informace naleznete také v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

Město o rozloze 214 km2 je tvořeno 23 městskými obvody. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.[zdroj?]

V době, kdy ještě nebyly spojeny obvody do jednoho celku v rámci Ostravy existovala obec Švrkl. Ta se nacházela na dnešním území Ostravy a zanikla se stavbou Nové Hutě v padesátých letech 20. století. Obec by se dnes nacházela v areálu hutě.[zdroj?]

VlajkaMěstský obvodrozloha (ha)počet obyvatel (2018)ČástiKatastrální území
vlajka HošťálkovicHošťálkovice5291 673 Hošťálkovice
vlajka HrabovéHrabová9203 861 Hrabová
vlajka Krásného PoleKrásné Pole5432 711 Krásné Pole
vlajka LhotkyLhotka2141 357 Lhotka u Ostravy
vlajka Mariánských Hor a HulvákMariánské Hory a Hulváky73512 394Hulváky, Mariánské HoryMariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
vlajka MartinovaMartinov4031 162 Martinov ve Slezsku
vlajka MichálkovicMichálkovice2893 480 Michálkovice
vlajka Moravské Ostravy a PřívozuMoravská Ostrava a Přívoz135338 998Moravská Ostrava, PřívozMoravská Ostrava, Přívoz
vlajka Nové BěléNová Bělá7172 103 Nová Bělá
vlajka Nové VsiNová Ves307731 Nová Ves u Ostravy
vlajka Ostravy-JihuOstrava-Jih1631105 417Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, ZábřehDubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
vlajka PetřkovicPetřkovice3933 200 Petřkovice u Ostravy
vlajka PlesnéPlesná4871 471 Nová Plesná, Stará Plesná
vlajka Polanky nad OdrouPolanka nad Odrou17305 034 Polanka nad Odrou
vlajka PorubyPoruba131865 908 Poruba, Poruba-sever
vlajka ProskovicProskovice3431 234 Proskovice
vlajka PustkovcePustkovec1071 303 Pustkovec
vlajka Radvanic a BartovicRadvanice a Bartovice16666 545Bartovice, RadvaniceBartovice, Radvanice
vlajka Slezské OstravySlezská Ostrava414021 729Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská OstravaAntošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
vlajka Staré BěléStará Bělá13934 147 Stará Bělá
vlajka SvinovaSvinov11634 482 Svinov
vlajka TřebovicTřebovice2821 922 Třebovice ve Slezsku
vlajka VítkovicVítkovice6488 621 Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Politika

Představitelé Ostravy

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Ostravy.

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.[zdroj?]

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a rozsáhlou modernizaci jeho infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.[zdroj?]

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal prvním primátorem města Ostravy, Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen tři funkční období po sobě (1993–2001) a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje, či Petr Kajnar, který inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do konce roku 2014 vzniklo přes 9 tisíc nových pracovních míst. Současným primátorem je Tomáš Macura zvolený v roce 2014.[zdroj?]

Zastupitelstvo

Volby do Zastupitelstva města Ostravy proběhly v roce 2018. Níže je uveden seznam zastupitelů, kteří aktuálně vykonávají svou funkci[17].

Složení zastupitelstva (55 mandátů)
Koalice (35)Opozice (30)

ANOANOANOANOANOANOANO
ANOANOANOANOANOANOANO
ANOANOANOANOANOANOANO

ODSODS
ODSODS
ODSODS

Česká pirátská stranaČeská pirátská strana
Česká pirátská stranaČeská pirátská strana
Česká pirátská strana

KDU-ČSL (KČNK)
KDU-ČSL (KČNK)
KDU-ČSL (KČNK)

OstravakOstravakOstravak
OstravakOstravak
OstravakOstravak

KSČMKSČM
KSČMKSČM
KSČMKSČM

SPDSPD
SPD
SPD

ČSSD
ČSSD
ČSSD

Členové zastupitelstva

Členové zastupitelstva
Radim Babinec, Mgr.

Náměstek primátora

ANO
Josef Babka, JUDr.KSČM
Zuzana Bajgarová, Mgr.

Náměstkyně primátora

ANO
Lucie Baránková Vilamová, Ing. Ph.D.ANO
Martin Bednář, Bc.

Člen rady města

ANO
Vladimír Cigánek, Ing.ODS
Robert Čep, prof. Ing. Ph.D.ANO
Hana Dydowiczová, Ing.SPD
Lucie Foldynová, Mgr.KSČM
Libor GygarČSSD
Andrea Hoffmanová, Mgr. Ph.D.

Náměstkyně primátora

Piráti
Michal Hořínek, Mgr.KDU-ČSL (KČNK)
Martin Juroška, Ing. Ph.D.KSČM
Eliška KoniecznáANO
František Kolařík, Ing.ODS
Čestmír KollerSPD
Petr Kopečný, Ing.Piráti
Václav Kubín, Mgr.SPD
Markéta LangrováANO
Tomáš Macura, Ing. MBA

primátor města

ANO
Vít Macháček, Ing.KSČM
Dagmar MacháčkováANO
Tomáš Málek, MUDr.Ostravak
Karel Malík, Ing.

Člen rady města

ANO
Michal Mariánek, Mgr.Ostravak
Margeta MichopuluANO
Petr Mika, Mgr.Ostravak
Marcela Mrózková Heříková, Mgr.ANO
Veronika MurzynováPiráti
Ondřej Němeček, MUDr. Bc.ANO
Zdeněk Nytra, Ing.ODS
Vladimír PolákOstravak
Zbyněk Pražák, Ing. Ph.D.

Náměstek primátora

KDU-ČSL (KČNK)
Ilja Racek, Mgr. Ph.D.KDU-ČSL (KČNK)
Tomáš Raždík, Ing.SPD
Michaela Robníčková, Ing. Ph.D.

Členka rady města

ODS
Rostislav Řeha, Ing.Piráti
Yveta SekerákováKSČM
Lukáš Semerák, JUDr.Ostravak
Jiří Srba, Ing. et Ing. MBAČSSD
Leopold Sulovský, Ing.Ostravak
Miroslav Svozil, Ing.

Náměstek primátora

ODS
Zbyněk Šebesta, Ing.KSČM
Kateřina Šebestová, Mgr.

Náměstkyně primátora

ANO
Otakar Šimík, Ing.ANO
Radana Zapletalová Bc.ODS
Hana Tichánková, Ing.ANO
Jana Vajdíková, Ing.ČSSD
Jiří VávraANO
Richard VerešANO
Jan Veřmiřovský, RNDr, Ph.D.ANO
Petr VeselkaANO
Josef VideckýANO
Iveta Vozňáková, doc. Ing. Ph.D.Ostravak
David Witosz, Ing.

Člen rady města

Piráti

Úřady a instituce

Pohled na znak města před Novou radnicí

Úřady

Justiční instituce

Krajský soud v Ostravě

Krajský soud v Ostravě sídlí v historické budově na Havlíčkově nábřeží v Moravské Ostravě a jeho působnost se vztahuje na území celého původního Severomoravského kraje.[zdroj?]

Okresní soud v Ostravě sídlí v moderní budově na ulici U Soudu v městském obvodu Poruba, ten ale nepůsobí v celém okrese Ostrava-město, jeho působnost je vymezena jen územím města. Spolu s brněnským městským soudem jde co do počtu soudců o největší české okresní soudy[18].

K těmto soudům přísluší krajské a okresní státní zastupitelství, kromě toho je zde ale i pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.[zdroj?]

Doprava

Staré ostravské tramvaje v tradičních barvách (těch, která dnes mají jen stará vozidla) na zastávce Nová Ves vodárna.

Ostrava je dopravním a logistickým uzlem v severovýchodní části České republiky. Ve vzdálenosti 25 km od centra města se nachází Mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava, které spojuje Ostravu s řadou evropských metropolí (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT). Jedná se o vůbec první letiště v České republice dostupné po železnici. Z Ostravy létají několikrát týdně pravidelné lety do Londýna a Varšavy. V letní sezóně jsou destinace doplněny o převážně středomořská letoviska.[zdroj?]

Páteří silniční infrastruktury je dálnice D1, která vede dopravu z českého vnitrozemí přes Ostravu do Polska. Od hlavního města Prahy je Ostrava po dálnici vzdálena 360 km, od Brna 170 km, 90 km od polských Katovic a 310 km od Vídně. Ostravou dále procházejí silnice I. třídy č. 11, 56, 58 a 59. Poblíž Ostravy vede evropská silnice E75 a E462.[zdroj?]

Ostrava je také významným železničním uzlem, leží na II. a III. železničním koridoru a vede tudy dálková osobní i nákladní doprava z Česka do Polska a na Slovensko. Nejdůležitějšími ostravskými nádražími jsou Ostrava hlavní nádraží a Ostrava-Svinov. Ostrava jako první město v České republice zavedlo železniční spojení až na letiště. Z Ostravy jezdí přímé vlaky.[zdroj?]

Tramvaj Stadler Tango NF2 nOVA v barevném provedení typickém pro všechna nová vozidla.

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. Dnes se plánuje výstavba nového úseku tramvajové tratě, a to od křižovatky "U Slovanů" (zastávka rektorát VŠB) k dnešní autobusové smyčce Opavská (u obchodního domu Globus). Projekt byl zastupitelstvem města schválen jako součást strategického plánu rozvoje města.[19] Součástí modernizace a ekologizace MHD v Ostravě je rovněž pokrývání tramvajových pásů absorpční pryží a následné zatravňování.[20]

V roce 2018 začalo být postupně uváděno do provozu čtyřicet tramvají vyvinutých pro Ostravu společností Stadler. Vozy nesoucí název Stadler Tango NF2 nOVA jsou se svou tichou jízdou, klimatizací, USB zásuvkami, kapacitou 190 míst, maximální rychlostí 80 km/h, wi-fi připojením toho času nejmodernějšími tramvajemi v České republice. Cena jedné tramvaje činila 28,5 milionu korun.[21] Nákup těchto tramvají, stejně tak jako plánovaný (2020) nákup čtyřiceti tramvají Škoda 39T nové generace společnosti Škoda Transportation za 1,9 miliardy korun[22], je součástí projektu rozsáhlé obměny vozového parku ve městě. Od počátku této obměny do roku 2022 má být kompletně vyměněn vozový park, přičemž provoz MHD ve městě je po tomto datu plánován již výrazně ekologičtější, např. zcela bez dieselových motorů.[23] Součástí této obměny je např. i výměna dieslových autobusů za ty s pohonem CNG a za elektrobusy, nákup parciálních a dvoučlánkových trolejbusů, nákup CNG minibusů a elektrominibusů a v plánu jsou také doubledeckery s pohonem CNG. Všechna nová vozidle jsou uváděna do provozu v novém barevném provedení, a sice v barvě světle modré/tyrkysové s reflexními bílými doplňky.[23] V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.[zdroj?]

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. V devadesátých letech se otevřela trať do Koblova. Následně nastal útlum v rozšiřovaní trolejbusové dopravy, který skončil v roce 2013, kdy byla otevřená trať na Novou Karolinu. V roce 2015 byla otevřená krátká trať na Hulváky. V neděli 28.2.2016 byla zprovozněna trolejbusová trať na Hranečník, kde tak vznikl Přestupní uzel Hranečník.[zdroj?]

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.[24]

Životní prostředí

Ostravice

Ačkoliv ze statistik Ostrava nevychází nejlépe, životní prostředí ve městě se neustále zlepšuje. Stavu životního prostředí v Ostravě se věnuje i řada projektů města. Jedním z nich jsou speciální webové stránky dycham.ostrava.cz,[25] které umožňují občanům sledovat aktuální stav ovzduší nebo ozdravné pobyty určené pro děti ohrožené znečištěním ovzduší.[zdroj?]

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo. S jejich odstraněním se začne na podzim 2017. Definitivní likvidace by měla být hotova do roku 2020.[26]

Kultura, umění, architektura

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Ostravě.

Kultura a umění

V Ostravě je pět stálých divadel. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má tři scény (Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo "12"), dále Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna, Divadlo Mír a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava.[zdroj?]

V Ostravě působí mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně zde probíhají mezinárodní festivaly klasické hudby Janáčkův máj, Svatováclavský hudební festival či Ostravské dny – Festival nové hudby. Důležitým místem, které řadu akcí spojených s Janáčkovou filharmonií i se zmíněnými hudebními festivaly hostí, je Dům kultury města Ostravy.[zdroj?]

Od roku 2002 se v Ostravě koná multižánrový hudební festival Colours of Ostrava, který do Ostravy každoročně přivádí řadu hvězd a desetitisíce návštěvníků.Oblast Dolních Vítkovic hostí od roku 2013 festival taneční hudby Beats for Love který každoročně navštíví přes 40000 návštěvníků. V Ostravě-Plesné tradičně probíhá folklórní festival Májová Plesná[27][28] a Mezinárodní sochařské sympozium Plesná, jehož produkty dnes zdobí nejen plesenský parčík, ale i některá místa v centru (např. kostel svatého Václava), Porubě či třeba v Třebovicích.[zdroj?]

Mezi další významné kulturní akce v Ostravě patří filmové a divadelní festivaly Jeden svět, Ostrava Kamera Oko, Mezinárodní festival outdoorových filmů nebo oblíbené Letní shakespearovské slavnosti, které se konají pod širým nebem na Slezskoostravském hradě. Zvykům a tradicím se pak věnuje Mezinárodní festival adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel Souznění, festival Folklor bez hranic nebo Irský kulturní festival, který přibližuje irskou kulturu.[zdroj?]

Od roku 2006 má v Ostravě svoje sídlo celostátní křesťanská televize TV Noe.[zdroj?]

V Ostravě lze navštívit také řadu muzeí a galerií:

  • Ostravské muzeum se nachází v budově Staré radnice z 16. století. Stálé expozice se věnují historii města, přírodě i krajině Ostravska.[zdroj?]
  • Dům umění patří k architektonickým zajímavostem města. Kvalitou sbírek se galerie řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.[zdroj?]
  • Malý svět techniky U6 umožňuje testování vědecko-technických zákonitostí na vlastní kůži (např. řídit vlak, vyrobit elektrický proud jízdou na kole, proletět se letadlem, zahrát si na taviče v továrně, vesmírného kosmonauta nebo na kapitána Nema).[zdroj?]
  • Velký svět techniky nabízí další atrakce, které pobaví a poučí v nejrůznějších oblastech života, přírodních i technických vědách. Na ploše 14 000 m² jsou umístěny celkem čtyři „světy“.[zdroj?]
  • Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě. Při prohlídce se prochází stejnou cestu, jakou chodili horníci každodenně při příchodu do práce. Je zde řetízkový systém šaten, koupelny, převlékárny, dispečink, strojovna s dochovanými těžními stroji a kompresory. Přímo do dolů se však nefárá.[zdroj?]
  • Hornické muzeum Landek Park naproti tomu nabízí autentickou prohlídku uhelného dolu Anselm s průvodcem-horníkem.[zdroj?]
  • Muzeum hraček, které má unikáty i rarity z více než 60 zemí a také nejstarší hračky od poloviny 19. století.[zdroj?]
  • Železniční muzeum s modely vláčků nebo originály dokumentů z dob Rakouska-Uherska.[zdroj?]
  • Pivovarské muzeum – prohlídková trasa s ochutnávkou umožňuje seznámit se s postupy výroby piva i jeho historií.[zdroj?]
  • Hasičské muzeum se nachází v secesní budově někdejšího německého sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Přívoze. Součástí expozice je videoprojekce přibližující práci hasičů.[zdroj?]
  • Muzeum Keltičkova kovárna, v němž údajně žil kovář Keltička – podle jedné tradované pověsti objevitel černého uhlí v Ostravě. Před domem se nachází památník kováře Keltičky a malá expozice uvnitř mapuje prvopočátky hornictví v Ostravě. Obsahuje např. sbírku kahanů a svítidel ze 17. století a další hornické a kovářské exponáty.[zdroj?]
  • Geologický pavilon prof. Františka Pošepného představující okolo 15 000 exponátů mineralogických, petrografických a paleontologických sbírek, i kolekci nerostných surovin.[zdroj?]
  • Plato Ostrava – jde o instituci bez vlastního sbírkového fondu, zaměřenou na současné domácí i zahraniční výtvarné umění.[zdroj?]

Architektura

Řada významných staveb se nachází v městské památkové zóně Moravská Ostrava. Architektonicky kvalitní stavby sloužící především veřejnému životu byly postaveny na přelomu 19. a 20. století. Kromě Masarykova náměstí s budovou Staré radnice, mariánským morovým sloupem z roku 1702 a secesním polyfunkčním domem Café Habsburg s kavárnou,[29] jsou významnou součástí čtvrti Smetanovo náměstí s budovou Divadla Antonína Dvořáka a funkcionalistickým obchodním domem Knihcentrum, náměstí Dr. E. Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. Za zmínku stojí také církevní stavby: nejstarší ostravský kostel sv. Václava z 13. století nebo druhý největší chrám na Moravě a ve Slezskukatedrála Božského Spasitele. Budovy v této části města se pojí se jmény slavných architektů jako byli např. Karel Kotas, Josef Gočár, Ernst Korner nebo Alexander Graf. Na začátku roku 2012 bylo poblíž centra Ostravy postaveno obchodní centrum Forum Nová Karolina.[zdroj?]

Také v předměstských částech je hodnotná architektura, například zástavba modernistických vil ve Staré Bělé v blízkosti Bělského Lesa. Nejvýznamnější je ale městský obvod Ostrava-Poruba se svou architekturou ve stylu socialistického realismu 50. let 20. století (tzv. sorela), který se inspiroval vzhledem sovětských velkých měst, ale zároveň v sobě ukrývá prvky antiky, renesance a klasicismu. Vstupem do bytové zástavby je známý Oblouk. S těžkým průmyslem v Ostravě je spojena městská část Ostrava-Vítkovice. S narůstajícím počtem zaměstnanců bývalých Vítkovických železáren zde vznikly dělnické kolonie společně se sociálním zázemím, radnicí i kostelem. Vše s režným neomítaným zdivem. Navštívit lze také městskou památkovou zónu v Ostravě-Přívoze se secesní zástavbou či Jubilejní kolonii v Ostravě-Hrabůvce, komplex bývalých dělnických bytů vybudovaných ve 20. letech minulého století.[zdroj?]

Sakrální památky

Katedrála Božského Spasitele

Zaniklé stavby

Turistické cíle

Masarykovo náměstí je historickým centrem města

Ostrava má industriální charakter, pro turisty je zajímavá zejména Dolní oblast Vítkovice, Důl Michal nebo Landek Park. Prozkoumat město lze i díky adventuře Kód Salomon,[30] ve které jde o příběh barona Rothschilda. Během procházky městem lze snadno narazit na filmový štáb, který právě točí nový film, seriál nebo videoklip. Ostravu filmové produkce totiž vyhledávají kvůli její atmosféře stále častěji. Nejčastějšími cíli kromě muzeí a galerií jsou:

  • Nová radnice na Prokešově náměstí, s nejvyšší vyhlídkovou věží. Z ochozu ve výšce 73 m lze vidět Ostravu z ptačí perspektivy. Výhled s komentářem seznámí jak s historií města, tak s jeho současností.[zdroj?]
  • Komenského sady, místo, kde je možné narazit na sochu sovětských hrdinů, cvičící jogíny, tančící maminky i sportovce. Je zde také ostravská pláž a kavárna.[zdroj?]
  • Svět miniatur miniuni na výstavišti Černá louka, kde je malý svět plný známých světových staveb, např. pařížská Eiffelovka, egyptské pyramidy či londýnský Big Ben.[zdroj?]
  • Pohádkový orloj, jenž je možno spatřit od osmé hodiny ranní do osmé hodiny večerní, vždy v dvouhodinových intervalech. V oknech galerie loutek se asi dvě minuty odehrává boj Kašpárka se smrťákem, kterého se účastní i další čtyři postavy – anděl, král, královna a čert.[zdroj?]
  • Slezskoostravský hrad, který se vlivem důlní činnosti propadl o 16 m. Nachází se nedaleko Masarykova náměstí a soutoku řek Lučiny a Ostravice. Na hradě se koná celoročně mnoho akcí zejména pro děti a jejich rodiče, ale také známý festival Letní shakespearovské slavnosti.[zdroj?]
  • Stodolní ulice, legendární místo, ve kterém je přes 60 barů, klubů, restaurací a kaváren.[zdroj?]
  • Masarykovo náměstí, historické centrum města střeží mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1702 a poblíž barokní socha svatého Floriána. Na náměstí byla přemístěna busta prezidenta T. G. Masaryka z foyer Nové radnice. Je zde také obchodní dům Laso, Schönhofův dům přezdívaný „Dům se sedmi vchody“ nebo Dům dědiců I. Reisze od vídeňského architekta Wunibalda Deiningera a další pamětihodnosti.[zdroj?]
  • Poruba, historická městská čtvrť vystavěná v „sorele“ za účelem nahrazení městského centra. Nejstarší část Poruby byla vybudována jako součást monumentálních velkolepých plánů, které se z finančních důvodů nerealizovaly celé, ale jenom hlavní body.[zdroj?]
  • Trojhalí Karolina. Historické budovy mezi centrem Ostravy a Dolní oblastí Vítkovice na území po bývalé koksovně Karolina jsou přetvořeny podle návrhu architekta Josefa Pleskota na místo, kam lidé chodí za sportem a zábavou.[zdroj?]
  • Zoologická zahrada Ostrava – rozlohou druhá největší zoo v České republice je domovem 400 druhů zvířat. Jsou zde moderní expozice, nové pavilony, výběhy, večerní prohlídky, komentovaná krmení, ale třeba i zimní běžkování. Od roku 2014 je novou součástí Safari asijských kopytníků, od roku 2015 pak Pavilon evoluce.[zdroj?]
  • Dolní oblast Vítkovice (národní kulturní památka) je klasickým industriálním prostorem v srdci města. Na Vysokou pec č. 1 Bolt Tower s restaurací se lze dostat proskleným výtahem, je z ní rozhled nejen na celý areál, ale také na Ostravu a její okolí. K dispozici je průvodce, který návštěvníky seznámí nejen s historií rodiny Rothschildů, ale i s objekty VI. Energetické ústředny, kompresorovny, starými hornickými koupelnami nebo třeba Gongem, halou postavenou z bývalého plynojemu.[zdroj?]
  • Důl Michal je nejlépe zachovalým důlním areálem v Ostravě.[zdroj?]
  • Hornické muzeum Landek Park s dřívějším dolem Anselm.
  • Planetárium Ostrava, kde si lze rozšířit vědomosti o vesmíru nebo i jen poslouchat hudbu pod hvězdnou oblohou.[zdroj?]
  • Halda Ema (také pod názvem Terezie Ema nebo Ostravská sopka) na pravém břehu řeky Ostravice s výškou 315 (z původních 327) m n. m.,[31] na níž vládne subtropické klima, neboť halda stále pracuje.[zdroj?]
  • DinoPark Ostrava

Podle Ostravy byl pojmenován vrchol v Patagonských Andách v Chile.[32]

Školství

SPŠ chemická akademika Heyrovského a Gymnázium
Aula VŠB

Střední školy

Vyšší odborné školy

  • AHOL - Vyšší odborná škola
  • Vyšší odborná škola sociální
  • Vyšší odborná škola Jana Ámose Komenského
  • Vyšší odborná škola zdravotnická
  • Vyšší škola Mediální tvorby v Ostravě[33]

Vysoké školy

Cizojazyčné školy

  • 1st International School of Ostrava
  • Ostrčilova Bilingual School
  • Gymnázium, základní škola a mateřská škola Hello s.r.o.
  • ZŠ a MŠ Monty School
  • Gymnázium Hladnov a Jazyková škola ve Slezské Ostravě
  • Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě
  • PORG základní škola a gymnázium o. p. s.

Sport v Ostravě

Bazaly, bývalé sídlo Baníku
Stadion Vítkovice
Ostravar Aréna (2007)

Ostrava je městem se sportovní tradicí. V současnosti hostí akce jak republikového, tak i evropského či světového charakteru.[zdroj?]

  • Každoročně se pořádá mezinárodní atletický meeting Zlatá tretra Ostrava (od roku 1961)[zdroj?]
  • Každoročně se pořádá ženský tenisový WTA challenger J&T Banka Ostrava Open s rozpočtem 470 tisíc dolarů.[zdroj?]
  • V roce 2004 Ostrava byla spolupořadatelem Mistrovství světa v ledním hokeji, zápasy se konaly ve víceúčelové hale Ostravar Aréna; událost se zde opakovala i v roce 2015.[zdroj?]

V minulosti hostila řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

  • 1986: MS v odbíjené žen
  • 1987: MS ve vzpírání
  • 1990: MS v házené mužů
  • 1992: ME v kulturistice
  • 1993: MS juniorů v ledním hokeji
  • 2001: ME ve volejbale mužů
  • 2003:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v krasobruslení
  • 2004:
    • ME ve futsale
    • MS juniorů v latinskoamerických tancích
    • MS v ledním hokeji
  • 2005:
    • ME ve futsale
    • MS v latinskoamerických tancích
  • 2006:
    • ME v soutěži teamgym
    • MS v kulturistice mužů
    • první kolo světové skupiny Davis Cupu
    • MS mládeže do 17 let v atletice
  • 2008: MS ve florbale mužů – základní skupiny
  • 2009: MS ve freestyle motokrosu
  • 2009: ME U20 v rugby – skupina B
  • 2010: MS v basketbalu žen
  • 2011: ME v atletice do 23 let
  • 2013: MS ve florbale žen
  • 2015: Davis Cup
  • 2015: MS v ledním hokeji
  • 2017: Mistrovství Evropy v krasobruslení
  • 2019/2020 (prosinec 2019 a leden 2020): Ostrava a Třinec hostili Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji hráčů do 20 let

.

V Ostravě sídlí sportovní týmy HC Vítkovice Ridera a HC RT Torax Poruba (lední hokej) a FC Baník Ostrava a MFK Vítkovice (fotbal), NH Ostrava (basketbal), 1. SC Vítkovice, FBC Ostrava a MVIL Ostrava (florbal), Arrows Ostrava (baseball a softball), VK Ostrava (volejbal) a Ostrava Steelers (americký fotbal).[zdroj?]

Ostrava nabízí množství příležitostí sportovního vyžití, díky čemuž získala titul Evropské město sportu 2014.[37] Na území města Ostravy se nachází atletické, fotbalové a zimní stadiony, víceúčelové sportovní haly, tenisové kurty, squashové kluby, kryté bazény, koupaliště a další sportovní zařízení. Nejvýznamnější areály provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. (SAREZA). Její letní koupaliště Ostrava-Poruba je největší přírodní koupaliště ve střední Evropě. Ostravu protíná řada cyklotras a cyklostezek. V okolí Ostravy se nachází pohoří Beskydy a Jeseníky, které leží cca 30 km a 60 km od Ostravy a vyznačují se dobrými podmínkami pro lyžování v zimním období a v období jara až podzimu poskytují příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a rybaření. Z Ostravy do Beskyd vyjíždí od května do září cyklobus, který je určen především pro přepravu cykloturistů s jízdními koly a pěších turistů, ale i všech ostatních cestujících. V zimním období je k přepravě připraven Skibus. Hráči golfu, mohou zamířit na hřiště v zámeckém parku v Šilheřovicích u Ostravy či na vzdálenější hřiště v Čeladné, Ropici a Ostravici. Přibližně 30 km od Ostravy se také nachází další golfové hřiště v Kravařích.[zdroj?]

Partnerská města

Partnerskými městy Ostravy jsou:[38]

MěstoZeměSpolupráce od rokuOblasti spolupráce
KatowicePolsko1960, obnovena 1996reforma státní správy, pořádání Česko-polských dnů, revitalizace průmyslových ploch
DrážďanyNěmecko1971, obnovena 1995kultura, mládež, školství
SplitChorvatsko1976spolupráce v oblasti kultury a bezpečné dopravy v Evropě
PireusŘecko1997spolupráce v oblasti kultury, školství
CoventrySpojené království1957, obnovena 1990školství, spolupráce hospodářských komor
KošiceSlovensko2001revitalizace průmyslových ploch, kultura, spolupráce důchodců
MiskolcMaďarsko2001revitalizace průmyslových ploch
PittsburghUSA2001revitalizace průmyslových ploch, ekologie
UralskKazachstán2008obchodní, ekonomická, vědecko-technická spolupráce, ochrana životního prostředí, sportu, turismu, malého a středního podnikání
ShreveportUSA2015
GaziantepTurecko2012podpora rozvoje hospodářských styků, kulturní výměna
AbomeyBeninská republika2012urbanismu a regenerace města, strategického plánování, podpory podnikatelských aktivit, ochrany životního prostředí, činnosti samosprávných orgánů, vzdělanosti a kultury, cestovního ruchu, sportu

V letech 1949–2022 byl partnerským městem Ostravy Volgograd a v letech 2009–2022 Doněck. Obě partnerství byla vypovězena kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou.[39]

Známí rodáci

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. [1]
  4. a b ITI ostravské aglomerace [PDF online]. Statutární město Ostrava, prosinec 2015 [cit. 2016-06-18]. S. 16, 17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-13. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 202, 203.
  6. Ostravská radnice, květen 2010, strana 13
  7. Ostrava má nové logo, ostrava.cz. www.ostrava.cz [online]. [cit. 2008-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-28. 
  8. Představujeme město: Ostrava. www.ceskapanoramata.eu [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-14. 
  9. Ostrava 2015: Věděli jste, že…. www.ostrava2015.cz [online]. [cit. 2009-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-27. 
  10. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  11. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54. 
  12. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) [online]. Český statistický úřad, rev. 2015-04-14 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  13. Kolik vlastně má Ostrava obyvatel? Čísla se různí. Moravskoslezský deník. 2014-01-09. Dostupné online [cit. 2018-06-25]. (česky) 
  14. Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  15. OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument [PDF online]. Regionální stálá konference Středočeského kraje, březen 2020 [cit. 2021-05-07]. S. 15–17. Dostupné online. 
  16. World Weather Information Service – Ostrava [online]. United Nations [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Členové zastupitelstva města. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-27]. (česky) 
  18. www.justice.cz [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. 
  19. Nová tramvaj Poruba [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14. (česky) 
  20. [2]
  21. Nejmodernější tramvaj je v Ostravě. Ostrava.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. (česky) 
  22. ROTT, Lukáš. Škoda představila model nové tramvaje. Brzy budou k vidění i v Ostravě. moravskoslezsky.denik.cz. 2018-10-11. Dostupné online [cit. 2019-05-14]. (česky) 
  23. a b Nové dopravní prostředky MHD za 4,7 miliard v Ostravě | Ostrava-Online.cz. www.ostrava-online.cz [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  24. Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe, mmr.cz. www.mmr.cz [online]. [cit. 2008-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-22. 
  25. http://www.dycham.ostrava.cz
  26. Čištění ropných lagun začne na podzim. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2017-02-17]. (česky) 
  27. http://moravskoslezsky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133946
  28. https://plesna.ostrava.cz/cs/o-plesne/archiv/majova-plesna/majova-plesna
  29. AUGUSTINKOVÁ, Lucie; PACLOVÁ, Hana. Café Habsburg (kavárna Praha) v Ostravě. 1.. vyd. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, 2016. 116 s. ISBN 978-80-248-3984-4. 
  30. Archivovaná kopie. kodsalomon.ostrava.cz [online]. [cit. 2019-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-30. 
  31. Česko země příběhů: Rozhled z ostravské sopky
  32. MARYNČÁKOVÁ, Natálie. Historie a současnost horolezeckého oddílu Vítkovice. Brno, 2017 [cit. 2021-11-07]. 145 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Taťána Straková. s. 67–70. Dostupné online.
  33. VOŠ Mediální komunikace - studuj s praxí. VOŠ Mediální tvorby [online]. [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. (česky) 
  34. http://www.gwsh.pl/cz/ [online]. 
  35. http://www.newportu.cz/historie.htm [online]. 
  36. Vysoká škola sociálně správní. www.vsss.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-23]. (česky) 
  37. Oficiální stránky ostravské kandidatury na Evropské město sportu [online]. [cit. 2013-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. 
  38. Mezinárodní vztahy. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2017-02-21]. (česky) 
  39. https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-vypovi-partnerske-smlouvy-s-doneckem-a-volgogradem

Literatura

  • Kolektiv autorů. Ostrava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 656 s. ISBN 978-80-7422-240-5. 
  • JANČÍK, Petr. Atlas ostravského ovzduší. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2013. 127 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. ISBN 978-80-248-3006-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
North.svg
A stylized arrow pointing north.
West.svg
A stylized arrow pointing west.
Boxed East arrow.svg
A stylized arrow pointing east.
South.svg
A stylized arrow pointing south.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Landek park.JPG
Landek park
Ostrava, katedrála Božského Spasitele.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Ostravská katedrála Božského Spasitele
Flag of Pustkovec.jpg
Flag of Pustkovec.
Radnice-kun.jpg
Radnice v Ostravě.
Ostrava, Nová Ves, vodárna, Varia LF2.jpg
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Vario LF, 28. října × Plzeňská, u Vodárny, Nová Ves, Ostrava
Planetarium ostrava.jpg
Vnitřek planetária v Ostravě
Dolní Vítkovice, Česká republika, 2015 - panoramio (1).jpg
(c) Koco C., CC BY 3.0
Dolní Vítkovice, Bolt Tower, Česká republika, 2015
Slezskoostravský hrad MMO.jpg
Slezskoostravský hrad
Ostrava, Poruba - Oblouk.jpg
Autor: Mickapr, Licence: CC BY-SA 4.0
Oblouk, celkový pohled
Sčítání obyvatelstva 2011, 554821 Ostrava, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Ostrava ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Nová radnice, Ostrava.JPG
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Stadler Tango NF2.jpg
Autor: Gruntz0101, Licence: CC BY-SA 4.0
Stadler Tango NF2 v Ostravě
Flag of Proskovice.gif
Vlajka obvodu Proskovice.
Flag of Poruba.jpg
Vlajka ostravského městského obvodu Poruba.
Ostravakolaz.png
Koláž ostravských fotek
Ostrava-Vítkovice stadium.jpg
Autor: Jenis, Licence: CC BY-SA 4.0
Stadion Ostrava-Vítkovice před otevřením
Ostrava, Slezskoostravský hrad.jpg
Autor: Mickapr, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z příchodové cesty směrem od Ostravice
Flag of Plesná.svg
Vlajka ostravského městského obvodu Plesná.
Flag of Stará Bělá.jpg
Flag of Stará Bělá.
Flag of Třebovice.jpg
Flag of Třebovice.
Pohádkový orloj.tif
Orloj u divadla loutek
Ostrava CoA CZ.svg
Znak statutárního města Ostravy
Ostrava, Zábřeh, SPŠCHaG, květen 2009.jpg
Autor: Lukáš Mižoch, Licence: CC BY-SA 3.0
Budova Střední průmyslové školy chemické akademika Heyrovského a Gymnázia v Ostravě-Zábřehu.
Ostrava, soutok Ostravice a Lučiny.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Soutok Lučiny a řeky Ostravice.
Ostrava obvody.svg
Autor: Yarp, Licence: CC BY 2.5
mapa městských obvodů Ostravy
Flag of Radvanice a Bartovice.png
Flag of Radvanice a Bartovice.
Flag of Moravská Ostrava a Přívoz.jpg
Vlajka obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Pohled na Ostravu 1728.jpg
Pohled na Moravskou Ostravu z roku 1728
Flag of Slezská Ostrava.jpg
Flag of Slezská Ostrava.
Flag of Nová Bělá.gif
Vlajka obvodu Nová Bělá.
Flag of Ostrava-Jih.gif
Vlajka městského obvodu Ostrava-Jih.
Jan Prokeš.jpg
Ostravský primátor Jan Prokeš.
Ostrava, socha Ikara před Novou radnicí.jpg
Autor: Mickapr, Licence: CC BY-SA 4.0
Autor sochy - a.s. František Štork
Ostrava, dům umění.jpg
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Dům kultury, Moravská Ostrava
Halda Ema Ostrava.JPG
Výšlap na Haldu Ema
Colours of Ostrava.jpg
Colours Ostrava 2014
Flag of Hrabová.svg
Vlajka ostravského obvodu Hrabová.
Flag of Svinov.jpg
Flag of Svinov.
Flag of Hošťálkovice.png
Vlajka městského obvodu Hošťálkovice.
Ostrava, Ostravar Aréna.jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Objekt ostravské Ostravar Arény.
TU Ostrava.JPG
Autor: Zoran Holzmann, Licence: CC BY-SA 2.5
Audimax at de:Technische Universität Ostrava designed by Milena Vitoulová
Divadlo Antonína Dvořáka.jpg
Divadlo Antonína Dvořáka
Ostrawa 7176.jpg
Autor: User:Darwinek, Licence: CC BY-SA 3.0
Bazaly Stadium before FC Baník Ostrava - 1. FC Brno match in Ostrava
Flag of Michálkovice.jpg
Vlajka obvodu Michálkovice.
Masarykovo namesti.jpg
Masarykovo náměstí Ostrava
Komenského sady.jpg
Jeden z největších parků v Ostravě
Katastrální mapa Ostravy - Morava a Slezsko.png
Autor: J-a-a-p, derived by Petr Ostravský, Licence: CC BY-SA 3.0

Cadastral map of Ostrava
00 Moravia

00 Czech Silesia
Flag of Petřkovice.gif
Vlajka obvodu Petřkovice.
Divadlo loutek.jpg
Divadlo loutek
Ostravice.jpg
Řeka Ostravice
Flag of Moravian-Silesian Region.svg
Vlajka Moravskoslezského kraje
  • čtvrcený list
  • v horním žerďovém žlutém poli slezská orlice
  • v dolním žerďovém modrém poli na zeleném trávníku, širokém jednu osminu šířky pole, bílý kůň v poskoku se žlutým sedlem a červenou pokrývkou provázený za hlavou žlutou růží s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky
  • v horním vlajícím modrém poli moravská orlice
  • dolní vlající pole tvoří tři svislé pruhy, bílý, červený a modrý, v poměru 1:1:2; k červenému pruhu přiléhá půl k vlajícímu okraji obrácené žluté orlice s červenou zbrojí
  • poměr šířky k délce listu je 2:3
Flag of Nová Ves.gif
Vlajka obvodu Nová Ves.
Flag of Polanka nad Odrou.svg
Vlajka obvodu Polanka nad Odrou
User silhouette.svg
Autor: Bazi, Licence: CC0
Vektorová silueta figurky s bílým pozadím, umožňující vybarvit vnitřek figurky.
Flag of Martinov.jpg
Vlajka obvodu Martinov.
Výhled z Nove radnice na kostel.jpg
Autor: Jan Valach, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Flag of Krásné Pole.png
Vlajka ostravského městského obvodu Krásné Pole.
Jaromir Nohavica in Brno March 9th 2010.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Jaromír Nohavica na autogramiádě v brněnském knihkupectví Barvič a Novotný 9. března 2010
Stodolní ulice.jpg
Nejživější ulice - Stodolní
Ostrava, Mariánský sloup, Stará radnice.jpg
Autor: Mickapr, Licence: CC BY-SA 4.0
Památky se nacházejí na Masarykově náměstí v Moravské Ostravě
VŠB,.jpg
VŠB-TUO
Flag of Lhotka.jpg
Vlajka ostravského obvodu Lhotka.
Krajský soud v Ostravě (2).jpg
Autor: Qasinka, Licence: CC-BY-SA-3.0
Krajský soud v Ostravě (Havlíčkovo nábřeží)
Katastrální mapa Ostravy.png
Autor: J-a-a-p, Licence: CC BY-SA 3.0
Cadastral map of Ostrava