Hrabová (Ostrava)

Hrabová
Dřevěný kostel svaté Kateřiny
znakvlajka
Lokalita
Status	městský obvod
Statutární město	Ostrava
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′32″ s. š., 18°16′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 758 (2021)[1]
Rozloha	9,21 km²
Katastrální území	Hrabová
Nadmořská výška	235 m n. m.
PSČ	720 00
Počet domů	906 (2021)[1]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu MO	Bažanova 174/4 720 00 Ostrava sekretariat@ostrava-hrabova.cz
Starosta	Milan Slíva
Oficiální web: www.ostrava-hrabova.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Hrabová
Další údaje
Kód MO	554669
Kód části obce	114537
Kód k. ú.	714534
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na jižní straně města. Obvodem protéká řeka Ostravice.

Nejstarší jméno vesnice bylo Hrabov, což byl jmenný tvar přídavného jména hrabový - „habrový“. Od 14. století se jméno uvádělo v ženském rodě. Od 14. do 20. století se přidával přívlastek Veliká (německy Groß) nebo Stará (latinsky Antiqua) na odlišení od sousední Nové/Malé Hrabové. V roce 1915 je doloženo pojmenování Hrabová u Vítkovic (Hrabowa bei Witkowitz),^[2] které se objevuje i v opise mírně staršího pečetidla starostenského úřadu obce Hrabové u Vítkovic s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.^[3] Název obce byl totiž změněn výnosem císařsko-královského ministerstva financí z 23. ledna 1904 číslo 4438, kdy došlo i ku změně německého jména Gross Hrabowa na Hrabowa bei Witkowitz.^[4]

Samostatná obec vznikla před polovinou 13. století. Současné názory historiků se přiklánějí k tomu, že „Grabowe“ zmíněné v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267 je právě Hrabová. Další písemná zmínka o ní pochází z roku 1297 ze smlouvy mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem. Obyvatelé se živili zemědělstvím a především rybářstvím. Obecní rybníky se táhly od Paskova po Hrabůvku. Od 1. července 1941 byla připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války zbavena nacistické okupace Rudou armádou dne 1. května 1945. V letech 1957–1960 obnovila svou samostatnost, poté se však definitivně stala součástí velké Ostravy.

Znak a prapor byly schváleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/88 ze 4. října 1994, avšak udělení z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se podle registru komunálních symbolů nedočkala vlajka, ale pouze znak a to rozhodnutím číslo 50 z 20. ledna 2005.^[7] Původně měla obec v pečetním obraze legendární starokřesťanskou pannu a mučednici Kateřinu Alexandrijskou s jejími atributy, tedy s nožovým kolem a s mečem, v současnosti ve znaku najdeme dřevěný kostel, který bývá zobrazován proti heraldickým zvyklostem nezobrazování skutečné stavby, jako místní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a polovinu nožového kola.

Znak

Ve stříbrno-modře děleném štítě nahoře vyrůstá dřevěný kostel přirozené barvy s věží vpravo, dole vyniká půl zlatého nožového kola.^[7]

Prapor

Modrý list se žlutým nožovým kolem.

• Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské
• Kolonie Šídlovec, v minulosti označovaná jako „Berlín“^[8]

Ke známým rodákům patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada. V Hrabové je pohřben spisovatel, disident a chartista Jaromír Šavrda.

• SLEPIČKA, Martin. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Dějiny, památky a duchovní správa hrabovské farnosti. 2., aktual. a rozš. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2024. 359 s. ISBN 978-80-88399-17-9. Dostupné online^{[nedostupný zdroj]}.
• SLEPIČKA, Martin. Hrabová v čase první světové války a formování samostatného Československa 1914–1919. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2018. 153 s. ISBN 978-80-907100-6-1. Dostupné online.
• SLEPIČKA, Martin (ed.). Historie obce Hrabová. Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2017. 527 s. ISBN 978-80-906618-6-8. Dostupné online.
• SLEPIČKA, Martin. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. 1. vyd. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, 2015. 186 s. ISBN 978-80-260-9124-0. Dostupné online.
• SLAVÍK, Vladimír, SLEPIČKA, Martin a SLÍVA, Milan. Hrabová v období druhé světové války. Fakta a vzpomínky. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2015. 64 s. ISBN 978-80-270-2724-8. Dostupné online.
• BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová 1297–1997. Ostrava: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997. 58 s. ISBN 80-238-1273-4. Dostupné online.

• TJ Sokol Hrabová

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrabová na Wikimedia Commons
• https://ostrava-hrabova.cz/ Oficiální web městského obvodu Hrabová.
• https://www.hrabova.info/ je místní komunitní portál, který široké veřejnosti přináší spoustu informací z městského obvodu Ostrava - Hrabová.
• http://vladimirslavik.netstranky.cz/ Internetová stránka Hrabovské noviny vydavatele Ing. Vladimíra Slavíka.
• https://www.zonerama.com/Ostrava-Hrabova/978983 Fotogalerie ze života Hrabové.