Ostravská pánev
Ostravská pánev Kotlina Ostrawska | |
---|---|
Nejvyšší bod | 337 m n. m. (Kouty) |
Rozloha | 486 km² |
Střední výška | 244 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Severní Vněkarpatské sníženiny |
Podřazené jednotky | v Česku Antošovická rovina, Ostravská niva, Karvinská plošina, Havířovská plošina, Novobělská plošina, Porubská plošina, Orlovská plošina v Polsku Wysoczyzna Kończycka |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Polsko |
Povodí | Odra |
Souřadnice | 49°50′0″ s. š., 18°22′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIIIB-1 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska, německy Ostrauer Becken) je geomorfologický celek na severní Moravě a ve Slezsku v geomorfologické oblasti Severních Vněkarpatských sníženin. Severní část Ostravské pánve tvoří česko-polskou státní hranici v Moravskoslezském kraji.
Urbanizace a průmysl
Jde o hustě obydlenou a urbanizovanou oblast (ostravská aglomerace). Těží se zde černé uhlí, vyskytuje se zde těžký průmysl. Nachází se zde národopisná oblast Lašsko. Nejdůležitější města jsou Ostrava, Karviná a Havířov.[1]
Vodstvo Ostravské pánve
Ostravskou pánví protéká veletok Odra s jejími největšími přítoky Opavou, Ostravicí a Olší, které patří do úmoří Baltského moře.[1]
Nejvyšší a nejnižší bod Ostravské pánve
Nejvyšším vrcholem jsou Kouty s nadmořskou výškou 337 m n. m., které se nacházejí v katastrálním území obce Sedliště, kde Ostravská pánev již přechází postupně v Podbeskydskou pahorkatinu.[1]
Nejnižším bodem Ostravské pánve a zároveň také Moravskoslezského kraje je soutok Odry a Olše 195 m n. m., kde Ostravská pánev přechází v Ratibořskou kotlinu v Polsku.
Literatura
- Geografický místopisný slovník světa, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
Reference
- ↑ a b c Ostravská pánev | Moravské-Karpaty.cz [online]. 2014-04-04 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostravská pánev na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
V popředí Palkovické podhůří, obec Palkovice, vpravo vodní nádrž Olešná, v pozadí Ostravská pánev