Ostrolistec kopinatý

Ostrolistec kopinatý
(c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0 Ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	cypřišovité (Cupressaceae)
Rod	ostrolistec (Cunninghamia) R.Br.
Binomické jméno
Cunninghamia lanceolata (Lamb.) Hook., 1827
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kultivar 'Glauca'

Ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata) je vzácný strom atraktivního vzhledu, jediný druh rodu ostrolistec. Vývojově starobylá rostlina je třetihorním reliktem a ve volné přírodě roste v jižní Číně, na Tchaj-wanu, v severním Vietnamu a Laosu.

Ekologie

Roste ve vlhkých subtropických lesích, kde jsou téměř pravidelné vydatné srážky a zimní teploty tam jen krátkodobě klesají těsně pod bod mrazu. Roste ve středně těžké a spíše kyselejší půdě s dobrou drenáži a v prostředí s velkou vzdušnou vlhkostí v nadmořské výšce až 2000 m. Nejlépe mu prospívá stanoviště chráněná před silným větrem a s dostatkem slunečního svitu, v mládí se spokojí i s polostínem, nesnáší ale dlouhodobé vyschnutí půdy nebo zaplavení vodou a při přesazování se špatně ujímá. Je to dlouhověký strom, prvé šišky se u něj v domovině objevují asi v osmi létech.

Uvádí se rozdílně, že snáší mrazy od -18 °C až po -25 °C. Ve středoevropských podmínkách obvykle přežívají jedinci na místech chráněných před mrazy a zimními větry, nežijí však dlouho. Někdy se druh pěstuje v přenosných nádobách a stěhuje se do nemrznoucích míst, v Evropě většinou šišky nevytváří.

Nejvyšší strom rostoucí mimo Čínu se nachází v Kalifornii, je vysoký 32 m a průměr jeho kmene je 88 cm, v České republice roste v Liberci asi 40 let starý strom vysoký 10 m s korunu širokou 3 m.

Popis

Stálezelený, neopadavý, jednodomý strom, který dorůstá (v ideálních podmínkách své domoviny) do výšky až 50 m, má výčetní tloušťku kmene blízkou 3 m a korunu širokou 10 až 25 m; ve středoevropských podmínkách obvykle bývá mnohem menší. Stará kůra na kmeni je hnědá, podélně rýhovaná a uvolňuje se v pásech pod kterými prosvítá mladá načervenalá kůra. Řídká koruna je kuželovitá, ve stáři nepravidelná a její větve částečně vyrůstají v přeslenech. Některý jedinec má tendenci vytvářet více kmenů.

Spirálovitě vyrůstající listy jsou úzce čárkovitě kopinaté a někdy srpovitě zahnuté, jsou tmavozelené a lesklé, silné a bývají dlouhé 30 až 70 mm a široké 1,5 až 5 mm. Na spodní straně mají dva světlejší pásky, střední žebro je nazelenalé, stomatální pruhy jsou oboustranně a v mnoha řadách, po obvodě mají na každé straně 20 až 90 drobných zoubků a vrcholek listu je zašpičatělý. Na větévkách jsou listy rozmístěny ve dvou řadách, před zimou se jejich sytě zelená barva mění na bronzovou. Listy bývají tvarově i barevně variabilní, závisí na jejich umístění na stromě i na množství slunečního svitu který na ně dopadá.

Žlutohnědé samčí šištice na 3 mm stopkách jsou podlouhle kuželovité, vyrůstají po 8 až 20 ve svazečcích na koncích letorostů. Žlutozelené samičí šištice vyrůstají osamoceně nebo až po čtyřech na koncích letorostů, při opylování jsou krátce cylindrické, asi 12 mm dlouhé a 8 mm tlusté, při zrání semen dostávají kulovitý tvar o průměru 30 až 40 mm a obsahují asi 15 mm velké plodní šupiny. Semena jsou tmavě hnědá, podlouhlá či úzce vejčitá, 5 × 4 mm velká a po stranách úzce křídlatá. K opylování dochází od ledna do května, semena dozrávají v srpnu až listopadu.

Rozmnožování

Rozmnožuje se semeny, řízky nebo odnožemi vyrůstajícími z kořenů. Při množení řízky z postranních větviček vyrostou nepravidelné dřeviny spíše keřovitého charakteru. Pokud chceme vypěstovat rostliny vzhlednější, vybíráme výhonky koncové, které se tvoří místy na kmeni nebo i na větvích. Někteří dospělí jedinci poměrně silně odnožují kořenovými výmladky, z kterých lze vypěstovat nový strom. Nejhezčí pravidelné stromy však vyrostou ze semen.

Taxonomie

U ostrolistce kopinatého jsou uznávány dva poddruhy nebo někdy dvě variety:

• Cunninghamia lanceolata (Lamb) Hook. subsp. lanceolata
• Cunninghamia lanceolata (Lamb) Hook. subsp. konishii (Hayata) Y. Fujita

Nominátní Cunninghamia lanceolata lanceolata má zespodu listu 16 až 18 řad průduchů a šišky bývají velké 2,5 až 4,5 × 2,5 až 4 cm. Cunninghamia lanceolata konishii má jen 7 až 15 řad průduchů a menší šišky o rozměrech 1,3 až 3 × 1,2 až 2,5 cm.

Význam

Dřevo stromu Cunninghamia lanceolata je aromatické, má bílou až žlutou barvu a dobře se opracovává. Je měkké, ale odolné proti hmyzu i termitům a vyrábí se z něj nábytek, podlahy, lodě, sloupy veřejného osvětlení a různé dřevěné transportní obaly. V minulosti sloužila jeho kůra jako střešní krytina. Je jedním z nejdůležitějších rychle rostoucích stromů v Číně a používá se jako součást smíšených lesů při zalesňování holin v subtropických oblastech.

Pokud je pěstován jako okrasný strom, bývá vysazován do větších zahrad a parků, nevadí mu znečištěné městské ovzduší. Pro menší prostory byl vyšlechtěn kultivar 'Glauca', který je menšího, kompaktního vzrůstu, má našedlé jehlice a je i více mrazuvzdorný.^{[2][3][4][5][6]}

Galerie

• 

  Mladé větvičky

• 

  Listy

• 

  (c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0

  Kůra kmene

• 

  Samčí šištice

• 

  Samičí šištice

• 

  Zralé šišky

• 

  Semena

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostrolistec kopinatý na Wikimedia Commons