Ostromeč (hrad)

Ostromeč
	zbytky zdiva
Základní informace
Výstavba	polovina 14. století
Přestavba	1424
Zánik	přelom 15. a 16. století
Stavebník	neznámý
Poloha
Adresa	Ostroh nad Slapskou přehradou, Radíč, Česko
Souřadnice	49°44′41,32″ s. š., 14°24′23,28″ v. d.
	Ostromeč
Další informace
Rejstříkové číslo památky	44131/2-284 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostromeč je zaniklý hrad severně od vesnice Hrazany v okrese Příbram. Stál na konci ostrožny nad soutokem Vltavy a Mastníku v nadmořské výšce okolo 320 metrů. Zachovaly se z něj terénní relikty budov a opevnění. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

S lokalitou bývá spojováno sídlo Hrádek nebo Hradnice uváděné v predikátu Oldřicha z Radnice v roce 1369. Hrad, který zde skutečně stál, byl již na počátku 15. století pustý. V roce 1419 se nedaleko odehrála jedna z prvních bitev husitských válek, ale hrad zde postavili až táborité pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic v roce 1424. O čtyři roky později byl hrad obležen a dobyt, ale vzápětí obnoven. K dalšímu obléhání došlo v roce 1435 pod vedením Hynce Ptáčka z Pirkštejna. Posádka, jíž velel hejtman Filip z Padařova , se v květnu vzdala a hrad byl zbořen a vypálen. Znovu obnovit ho nechal roku 1450 Zdeněk Konopišťský ze Šternberka jako vojenský opěrný bod, odkud podnikal úspěšné výpady do okolí, a proto zemský sněm v roce 1471 rozhodl o jeho rozboření. Hrad tentokrát obléhání odolal a stál do doby okolo roku 1500. Jako pustý se uvádí v roce 1542.^[2]

Stavební podoba

Starší stavební fáze hradu byla velmi malá. Tvořila ji obdélná budova s valeně zaklenutým sklepem. Ta byla obehnaná valem, příkopem a hradbou, ze které zůstalo valovité těleso. Husité hrad podstatně rozšířili. Ve středu nové dispozice stála rozměrná obdélná budova a na jihu před ní ještě jedna menší trojprostorová stavba. Jejich opevnění bylo zřejmě dřevěné. Pouze v místech, kde bývala brána, se dochovaly zbytky kamenných staveb. Celé nové jádro obíhal příkop a na jižní a západní straně mohutný val.^[3]

V prostoru jižně od hradu existují další terénní relikty, ale není zřejmé, zda se jedná o předsunutá opevnění nebo obléhací postavení. Nejvýraznější z nich je tzv. Červenka s trojhranným půdorysem chráněná dvojitým valem a příkopem.^[3]

Přístup

Zbytky hradu jsou přístupné po žlutě značené turistické trase z Hrazan.

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-09]. Identifikátor záznamu 156480 : Hrad Ostromeč, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Ostromeč, s. 411–412.
↑ ^a ^b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Ostromeč, s. 102–104.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Ostromeč, s. 120–123.

Související články

Oppidum Hrazany

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostromeč na Wikimedia Commons
Ostromeč na Hrady.cz

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-09]. Identifikátor záznamu 156480 : Hrad Ostromeč, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[durdik-2] DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Ostromeč, s. 411–412.

[durdik-susicky-3] DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Ostromeč, s. 102–104.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály