Ostrovec (Velečín)

Ostrovec
Kostel svatého Jana Křtitele
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVelečín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel10 (2021)[1]
Katastrální územíVelečín (5,25 km²)
PSČ331 41
Počet domů24 (2021)[2]
Ostrovec
Další údaje
Kód části obce177644
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrovec (dříve Janov, německy Johannesdorf) je vesnice, část obce Velečín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 4,5 kilometru severovýchodně od Žihle. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[3]

Ves sousedí jen s Velečínem na západě. Ostrovec leží v přírodním parku Jesenicko, severně od vsi – ale již v okrese Rakovník – leží přírodní památka Ostrovecká olšina. Vsí protéká Ostrovecký potok.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 113 obyvatel (z toho šedesát mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 110 Němců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 116 obyvatel: šest Čechoslováků a 110 Němců. Kromě tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel9410495103102113116475025171010410
Počet domů16181819182024202011102122524

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Ostrovec byl částí obce Velečín, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale v letech 1961–1980 v okrese Plzeň-sever. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byly částí obce Žihle v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Velečín v okrese Plzeň-sever.[9]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 252. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 320. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 405.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com