Ostrovec (Velečín)

Ostrovec
Kostel svatého Jana Křtitele
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVelečín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel10 (2021)[1]
Katastrální územíVelečín (5,25 km²)
PSČ331 41
Počet domů24 (2021)[2]
Ostrovec
Další údaje
Kód části obce177644
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrovec (dříve Janov, německy Johannesdorf) je vesnice, část obce Velečín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 4,5 kilometru severovýchodně od Žihle. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[3]

Ves sousedí jen s Velečínem na západě. Ostrovec leží v přírodním parku Jesenicko, severně od vsi – ale již v okrese Rakovník – leží přírodní památka Ostrovecká olšina. Vsí protéká Ostrovecký potok.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 113 obyvatel (z toho šedesát mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 110 Němců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 116 obyvatel: šest Čechoslováků a 110 Němců. Kromě tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel9410495103102113116475025171010410
Počet domů16181819182024202011102122524

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Ostrovec byl částí obce Velečín, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale v letech 1961–1980 v okrese Plzeň-sever. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byly částí obce Žihle v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Velečín v okrese Plzeň-sever.[9]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 252. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 320. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 263. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 405. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com