Osum
| Osum | |
|---|---|
 Řeka v Beratu | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 161 km |
| Plocha povodí | 2073 km² |
| Průměrný průtok | 32,5 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| u vesnice Vithkuq 40°28′27,84″ s. š., 20°26′38,4″ v. d. 1420 m n. m. | |
| Ústí | |
| Semani 40°48′47,16″ s. š., 19°51′30,6″ v. d. 25 m n. m. | |
| Protéká | |
 Albánie (kraj Korçë, kraj Berat) | |
| Úmoří, povodí | |
| Jaderské moře | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osum(i) je řeka v jižní Albánii, jedna ze zdrojnic Semanu. Je dlouhá 161 km a její povodí má rozlohu 2 073 km². Pramení nedaleko Vithkuqu v kraji Korçë a protéká pohořím Grammos, leží na ní města Çorovoda, Poliçan a Berat. Nedaleko Kuçovë se stéká s řekou Devoll a společně vytvářejí Seman. Na horním toku Osum vytváří skalní kaňon dlouhý 26 km a hluboký až sto metrů, vyhledávaný raftaři, okolo dolního toku se rozkládá úrodná nížina Myzeqe. Průtok kolísá podle ročního období od 5,11 m³/s po 74,11 m³/s, průměrný obsah sedimentů činí 345 mg/l.
Ve starověku byla řeka známa pod názvy Apsós nebo Apsus[1], stejně jako navazující Seman.
Zajímavost
V Beratu vede přes Osum kamenný most Ura e Goricës, významná památka z osmanské doby. Řeka je zde sevřena mezi horstvy Tomorr (byl na něm postaven beratský hrad) a Shpirag. Podle místní legendy byli Tomorr a Shpirag původně obři, kteří se oba zamilovali do lesní víly Zany a svedli o ni souboj tak krutý, že byli za trest oba proměněni v kámen, a ze slz, které Zana prolévala nad jejich osudem, vznikla řeka Osum.[2]
Související články
Reference
- ↑ Robert Elsie: Historical Dictionary of Albania Scarecrow Press, Plymouth 2010, s. 344
- ↑ Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund: Obrácený půlměsíc. Státní nakladatelství politické literatury, Praha 1961, s. 62
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Osum na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
