Osvald Životský

Ing. Osvald Životský
Osvald Životský okolo r. 1900
Narození	9. září 1832 Doubravník Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. května 1920 (ve věku 87 let) Luhačovice Československo Československo
Místo pohřbení	Rosice
Povolání	železniční inženýr a stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osvald Životský (9. září 1832 Doubravník^[1] – 21. května 1920 Luhačovice^[2]), psán též Žiwotský, byl český železniční stavitel a podnikatel, od roku 1885 majitel soukromé stavební společnosti Podnikatelství staveb železnic Osvald Životský, která se specializovala především na výstavbu železničních tratí.

Jeho otec byl zemědělcem a soukeníkem, kvůli nedostatku práce se rodina přestěhovala do Rosic u Brna. Životský absolvoval technické učiliště v Brně, poté nastoupil k brněnské stavební firmě bratří Kleinů, zaměřené mimo jiné na železniční stavby. Pracoval na projektu společnosti Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) z Pardubic a Jaroměře přes Turnov do Liberce zprovozněné v letech 1858–1859, a také na stavbě haličské dráhy z Řešova do Lvova.

U Kleinů se podílel na stavbě stovek kilometrů železnic, vně i mimo hranice Rakouska-Uherska. Vykonal řadu pracovních cest do Itálie, Německa, Švýcarska nebo na Sicílii.

Na základě získaných zkušeností založil v roce 1885 stavební společnost Podnikatelství staveb železnic Osvald Životský (společníci Josef Hraběta, Josef Kovařík, Josef Nezdara). Jednou z prvních zakázek byla stavba části Českomoravské transverzální dráhy v úseku z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Dále Životského firma stavěla tratě pro společnosti Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš trať z Modřan u Prahy na Dobříš a do Posázaví, trať společnosti Místní dráha Strakonice-Blatná-Březnice ze Strakonic přes Blatnou a Březnici do Rožmitálu pod Třemšínem či dráhy společnosti Místní dráha Světlá-Ledeč-Kácov (SLK) z Kácova do Světlé nad Sázavou. Od roku 1899 vlastnil firmu sám.

V rámci práce na projektu spojovací železnice Místní dráha Německý Brod – Žďár (posléze přejmenována na Místní dráha Německý Brod – Tišnov) ze starého nádraží ve Žďáru nad Sázavou, kam společnost železnici dovedla roku 1898, do Tišnova, odkud bylo možno po již existující trati z roku 1885 pokračovat do Brna, budované v letech 1903-1905, vystavěla též Životského firma koleje a nádraží v jeho rodném Doubravníku. Společnost stavěla tratě i v Horním a Dolním Rakousku. Dvakrát odmítl státní nabídku pro stavbu Alpské železnice. V roce 1910 firma svou činnost ukončila.

Při realizaci zakázek Srbsku se seznámil se srbským králem Alexandrem Obrenovičem a jeho ženou Dragou, které opakovaně zval do Luhačovic, královský pár však zahynul při atentátu, návštěva se tedy nikdy neuskutečnila. Byl mecenášem řady dobročinných a vlasteneckých spolků, přátelil se mj. též s Leošem Janáčkem.

Životský byl vyznamenán řádem Za papeže a církev. Roku 1910 mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Doubravníku. Životský se stal akcionářem luhačovických lázní, nechal si zde vystavět vilu Vlasta, kde po odchodu do penze žil.

Osvald Životský zemřel 21. května 1920 v Luhačovicích. Je pohřben v rodinné hrobce v Rosicích.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osvald Životský na Wikimedia Commons
• Životopis na stránkách Infocentra Tišnov Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Život inženýra Životského na stránkách městyse Doubravník
• Vila Vlasta
• Osvald Životský v Encyklopedii dějin města Brna