Osvald Chlubna

Osvald Chlubna
Základní informace
Narození22. července 1893
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. října 1971 (ve věku 78 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, pedagog a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osvald Chlubna (22. července 1893[1] Brno30. října 1971 tamtéž) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život

Po maturitě na reálném gymnáziu studoval na české technice a absolvoval abiturientský kurz na obchodní akademii. Stal se úředníkem Cyrilometodějské spořitelny a záložny v Brně, kde pracoval až do roku 1953. V roce 1914 vstoupil na Janáčkovu varhanní školu v Brně a stal se jeho žákem a obdivovatelem. Janáčkova varhanní škola byla v roce 1919 povýšena na samostatnou konzervatoř a Chlubna zde přednášel harmonii, instrumentaci a nauku o nástrojích. Po vzniku Janáčkovy akademie múzických umění přednášel i zde teoretické předměty.

Byl velmi činný ve skladatelských organizacích a v moravském hudebním životě. Byl členem výboru Klubu moravských skladatelů, pokladníkem a posledním předsedou Syndikátu moravských skladatelů (zrušen v roce 1948), pracoval v Českém hudebním fondu i v organizačním výboru festivalu Pražské jaro. V roce 1952 se stal předsedou brněnské odbočky Svazu československých skladatelů. Rovněž byl členem výboru festivalu Brněnský hudební máj. Za své zásluhy byl jmenován řádným členem České akademie věd a umění a několikrát vyznamenán.

Ve své tvorbě vycházel z odkazu Leoše Janáčka. Svůj vztah k němu vyjádřil i tím, že instrumentoval třetí verzi Janáčkovy opery Šárka (Janáček dokončil pouze klavírní výtah) a dokončil podle Janáčkových poznámek nedokončenou symfonii Dunaj. Byl silně ovlivněn instrumentací Richarda Strausse a zvukovou barevností Claude Debussyho.

Dílo

Opery

Balet

  • Hrátky na drátkách op. 84 (1955)

Kantáty

Orchestrální skladby

  • Vysněné dálky op. 3 (1916)
  • Do pohádky op. 8 (1916)
  • Než zmlknu op. 5 (1918)
  • Dvě pohádky op. 11 (1920)
  • Píseň touhy op. 15 (1922)
  • Symfonietta op. 17 (1924)
  • Suita pro smyčcový orchestr op. 23 (1926)
  • Symfonie života a lásky (1. symfonie) op. 24 (slova Otokar Březina, 1927)
  • Song suita op. 30 (1931)
  • Veseloherní předehra op. 34 (1932)
  • Ze strání hor a lesů op. 40 (1934)
  • Fantasie pro violu a orchestr op. 44 (1936)
  • Koncert pro klavír a orchestr d-moll op. 46 (1937)
  • Koncert pro violoncello a orchestr f-moll op. 47 (1938)
  • Symfonie č. 2 (Brněnská) op. 65 (1946)
  • Koncert pro housle a orchestr op. 75
  • Slovácké tance op. 76 (1951)
  • Andante pro housle a malý orchestr op. 78a (1951)
  • Příroda a člověk:
    • I. Z jara op. 70 (1949)
    • II. Letní serenáda op. 77 (1951)
    • III. Karneval podzimu op. 82 (1953)
  • Portály a fresky brněnské, op. 100
  • To je má zem:
    • I. Brněnské kašny a fontány op. 86 (1956)
    • II. Propast Macocha op. 87 (1957)
    • III. Ej chlapci, hore! op. 90 (1958)
    • IV. Hrad Pernštejn op. 88 (1957)
    • V. Je krásná země má op. 85 (text František Halas a Antonín Sova, 1955)
  • Symfonie č. 3. "Osudová" (1960)
  • Dokončení symfonie Dunaj Leoše Janáčka

Komorní hudba

  • Elegie ztracených lidí, Nocturno op. 18 pro violoncello a klavír (1924)
  • Smyčcový kvartet č.1, g-moll op. 21 (1925)
  • Sonáta pro housle a violoncello op. 22 (1925)
  • Dvě věty (klavírní trio, 1928)
  • Smyčcový kvartet č.2 C-dur op. 26 (1928)
  • Allegro feroce op. 32 (varhany, 1931)
  • Smyčcový kvartet č. 3 Es-dur op. 35 (1933)
  • Nokturna op. 36 (klavír, 1933)
  • Preludium, toccata a fuga op. 37 (klavír, 1933)
  • Passacaglia op. 41 (varhany, 1934)
  • 3 preludia op. 42 (klavír, 1935)
  • Dechový kvintet op. 45 (1936)
  • Adagio op. 57 (varhany, 1943)
  • 3 preludia op. 61 (klavír, 1945)
  • Serenáda pro dechový kvintet op. 63 (1947)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 66 (1948)
  • Sonáta pro violoncello a klavír op. 69 (1948)
  • Fantasie pro housle a violu op. 71 (1949)
  • Čtyři instruktivní skladby pro housle a klavír op. 78 (1951)
  • Smyčcové trio op. 83 (1953)
  • Sonáta-fantazie op. 93 (1959)
  • Invence pro violu (1962)
  • Smyčcový kvartet č.4 As-dur „È morta“ op. 103 (1964)
  • Smyčcový kvartet č.5 op. 114 (1969)
  • Sonatina pro housle a klavír op. 119

Písně

  • 5 písní op. 6 (slova Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina, 1918)
  • Se smrtí hovoří spící op. 7 (slova Otokar Březina, 1918)
  • Čtyři rispetti, Ukolébavky op. 19 (1925)
  • Tři zpěvy odloučeného op. 27 (1928)
  • Písničky života op. 38 (1934)
  • Z těžkých chvil op. 38 (1938)
  • Sladké žalmy op. 54 (1942)
  • Prosté sloky op. 56 (S. K. Neumann, 1943)
  • Písně tuláka op. 60 (Jaroslav Vrchlický, 1945)
  • Serenády melancholické o lásce op. 62 (1945)
  • Chvalozpěvy osvobozené op. 64 (Zdeněk Spilka, Petr Křička, Vilém Závada,1945)
  • Rozjásané odpůldne, Požehnané jaro op. 89 (1956)

Písně s orchestrem

Sbory

  • Mužské sbory op. 9, op. 13 a op. 27 (1920–1928)
  • Prosba op. 39 (Vítězslav Nezval, 1934)
  • Hymnus Cyrilometodějský op. 39 (1934)
  • TGM op. 39 (1937)
  • Země krásná op. 51 (1941)
  • Bohatýr Muromec op. 67 (František Ladislav Čelakovský, 1948)
  • Velký ptačí trh op. 68 (ženský sbor, František Ladislav Čelakovský, 1948)
  • Hornická balada (Josef Václav Sládek, 1949)
  • Medailonek Boženy Němcové op. 74 (František Halas, 1950)
  • Tři bajky a dva veselé sbory op. 74 (dětské sbory, Josef Václav Sládek, 1950)
  • Z tej našej dědiny op. 79 (ženský sbor, 1952)
  • Dělnická balada op. 80 (1952)
  • Zpívejte s námi op. 92 (dětské sbory, 1959)

Literární dílo

Kromě vlastních libret k několika operám, se ve svém hudebněvědném díle věnoval zejména tvorbě Leoše Janáčka. Psal rovněž články a referáty do odborných hudebních časopisů i denního tisku.

Reference

  1. Matrika 17085, sn. 522 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  2. PANTŮČEK, Viktor. „Nové, opravdu realistické opery". In: Musicologica Brunensia 48, 2013, č. 1, str. 95.

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • ŠTĚDROŇ, Bohumír. Předmluva a seznam skladeb in Osvald Chlubna: Chvalzpěvy osvobozené (1945). Cyklus 3 písní pro střední hlas a klavír op. 64. Brno: Rovnost, 1949.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Osvald Chlubna.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Osvald Chlubna