Osvald Hons

Osvald Hons
Osvald Hons na festivalu Proměny v Ralsku (Jabloneček, květen 2019)
Narození	1938 (85–86 let) Mimoň, Československo
Povolání	technik, dělník, horník, autor historických publikací
Žánr	regionální historie, literatura faktu
Témata	Sudety, historie Mimoně a osudy obyvatel z vysídlených obcí v Ralsku
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osvald Hons je česky píšící česko-německý autor historických publikací, narozený v Mimoni na Českolipsku. Ve svém díle se zaměřuje na historii rodného města a na osudy místních obyvatel z českých a německých rodin, zejména pak na příběhy lidí z vysídlených obcí v bývalém Vojenském prostoru Ralsko.

Osvald Hons se narodil v Mimoni v roce 1938 v posledních měsících existence tzv. první republiky v česko-německé rodině – jeho otec byl Čech, matka Němka.^[1]

Město Mimoň obsadil 10. října 1938 Wehrmacht a na sklonku téhož roku převážně německé obyvatelstvo Mimoně rozhodlo v plebiscitu o připojení města k Říši. Češi většinou po záboru Sudet z Mimoně odešli. Honsova rodina v Mimoni zůstala, jeho otec však nepřijal říšské občanství a tak musel nastoupit na práci do Německa. Osvald jako dítě po vstupu do základní školy v roce 1944 mluvil německy, po roce 1945 pak pouze česky. S ohledem na původ vlastní rodiny i širší národnostně smíšené příbuzenské vazby Osvald Hons sám sebe označuje za „Sudeťáka“.^[1][2]

Po skončení války Němci z Mimoně buď utekli nebo byli v několika etapách odsunuti, nakonec odešli i němečtí komunisté (mezi nimi i Osvaldův dědeček) a sociální demokraté do východní okupační zóny budovat „nové Německo“.^[2]

Rodina Honsových dál žila v Mimoni. Osvaldův otec se dokonce stal ředitelem jedné z místních továren, ale svého syna po jeho návratu z vojny odmítl zaměstnat, aby mu neposkytl protekci. Osvald Hons byl pak zaměstnán ve sklářském výzkumném ústavu, ovšem po potlačení „Pražského jara“ byl po roce 1968 vyloučen z komunistické strany – stejně jako jeho otec, který rovněž odsoudil srpnový vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Osvald Hons pak působil v dělnických profesích v různých místech republiky, až skončil svou pracovní dráhu v Uranových dolech, napřed jako jeřábník, pumpař nebo „mašinkář“, nakonec jako horník na čelbě. Po odchodu do invalidního důchodu se rozhodl využít svých znalostí regionu a života místních obyvatel a začal se věnovat psaní historických materiálů a knih.^[1] Jeho největším dílem je kniha Zaniklé obce kolem Ralska, na níž ve spolupráci s pamětníky pracoval devět let.^[2]

• Pašijové hry v Mimoni (Mimoň: 1999)
• Česká Numatia, aneb Průvodce Kostelním vrchem (Mimoň: 2007)
• Obrázky ze staré Mimoně (Mimoň, Česká Lípa: 2008)
• Zaniklé obce kolem Ralska (Ralsko: 2014)
• Příběhy z válečných a poválečných Sudet : mimoňští rodáci vzpomínají (Líbeznice: 2018)

Články, publikované na stránkách Spolku historie Mimoňska^[3]

• HONS, Osvald. Zaniklé obce kolem Ralska. 1. vyd. Ralsko: Město Ralsko, 2014. 511 s. ISBN 978-80-260-6779-5. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osvald Hons na Wikimedia Commons
• Vojenský výcvikový prostor Ralsko na webu zanikleobce.cz