Otýn Břeněk

Otýn Břeněk
Narození	23. března 1870 Vanovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. ledna 1926 (ve věku 55 let) Brno Československo Československo
Pseudonym	Otýn Břeněk
Povolání	spisovatel a novinář
Rodiče	František Břenek
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otýn Břeněk (23. března 1870 Vanovice^[1] – 28. ledna 1926 Brno^[2]), vlastním jménem Otakar Břeněk,^{[p 1]} byl moravský novinář a spisovatel.

Život

Narodil se jako dvojče (sestra zemřela měsíční) v rodině řídícího učitele Františka Břenka (1852–1915) a jeho manželky Kristýny, rozené Peškové (1847–1888).^[1] Měl bratra a další dvě sestry.^[3] Studoval gymnázium v Brně a Praze; po maturitě se pokoušel o studium veterinárního lékařství ve Vídni, Drážďanech a Lvově, studia ale nedokončil.

V Praze pracoval v advokátní kanceláři a jako novinář na volné noze. Poté odešel na Moravu, kde přispíval do různých moravských listů. V letech 1916–1918 byl redaktorem Vídeňského deníku. Po vzniku Československa se vrátil na Moravu a v Brně pracoval jako redaktor v různých denících.^{[4][p 2]}

Podle dobové tiskové zprávy zemřel tak, že přijel do Brna z Tišnova, aby vyhledal pomoc v zemské nemocnici (byl nemocen tuberkulózou). Přespal v čekárně a padl při vycházení z brněnského nádraží; nepřežil převoz do nemocnice.^[5] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. ^[6]

Společenské aktivity

Byl členem Moravského kola spisovatelů a Sokola, pro který napsal slova k prostným mužů pro 5. všesokolský slet (1907).

Mezi přátele Otýna Břeňka patřili mj. spisovatelé Bedřich Beneš Buchlovan, Jakub Deml, Jaromír John a Alois Mrštík.^[4]

„Bohém“ Otýn Břeněk

Sám sebe označoval Otýn Břeněk za „posledního bohéma“ a někdy byl přirovnáván k Jaroslavu Haškovi. Jeho bohémství se ale neprojevovalo alkoholismem, i když inspirace pro své literární typy nacházel též v hostincích. Jednalo se o nezájem o majetek a o tuláctví, kdy nesetrvával dlouho na jednom místě, nečekaně odcházel a objevoval se.^[7]

Dílo

Otýna Břeňka objevil Vilém Mrštík, který považoval autora první publikované povídky Pepka, tehdy již čtyřicátníka, za mladého nadějného začátečníka. V Moravsko–slezské revue, kterou redigoval, otiskl i jeho další dvě povídky.^[7] Břeněk publikoval i pod pseudonymy (Bořek, Bořek Netýn, Záviš) a značkami (–iš, –o–, –ýn).^[4]

Novinář

Publikovat začal na počátku 90. let 19. století v Moravských listech. Pro jeho tvorbu byly typické povídky, fejetony a drobné obrázky, které zveřejňoval zejména v Moravskoslezské revue a v Nivě.^[8]

Knižní vydání

• Chlapíci (Moravská Ostrava, Mor.-Slez. revue, 1910)
• Humoresky (Moravská Ostrava, Družstvo Moravskoslezské revue, 1911)
• Hvozdíček (Román; Hranice, nákladem vlastním, cca 1912)
• Loceper (Brno, Družstvo Moravavskoslezské revue, 1920, 1921)
• Lojzina (V Brně, Družstvo Moravskoslezské revue, 1921)

Posmrtné pocty

• Po Otýnu Břeňkovi je pojmenována ulice Břenkova v Brně-Černých Polích.^[9]
• Na rodném domě ve Vanovicích č. 90 je umístěna pamětní deska, kterou v roce 1934 odhalil Vilém Mrštík. (V roce 2005 byla v obci odhalena pamětní deska otci – pedagogovi Františku Břenkovi.)^[10]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• SYROVÁTKA, Oldřich. Otýn Břeněk. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 314–315.
• Vladimír Polák: Poslední brněnský bohém. Duha. 1/1996, s. 12–13. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otýn Břeněk
• Otýn Břeněk v Encyklopedii dějin města Brna
• Otýn Břeněk v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Ant. Mnoh. Daněk: Za Otýnem Břeňkem I.–III.. Moravská Orlice. 30. 1. 1926, s. 3. Dostupné online.  (pokračování 31. 1. a 2. 2. 1926)