Ota Šafránek

Ota Šafránek
Rodné jméno	Otto Passer
Narození	18. února 1911 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. října 1980 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo
Povolání	redaktor, prozaik, dramatik
Národnost	česká
Manžel(ka)	Hermína Franková (1969–1976)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ota Šafránek, vlastním jménem Otto Passer (18. února 1911, Praha – 28. října 1980, tamtéž) byl český redaktor, prozaik a dramatik, autor knih pro děti a mládež.^[1]

Pocházel z rodiny obchodníka s konfekcí. Roku 1930 po maturitě nepokračoval z finančních důvodů ve studiu a věnoval se nejprve obchodu a pak se stal berním úředníkem. Po roce 1945 pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, do roku 1946 byl redaktorem časopisu Vpřed a pak působil v nakladatelství Orbis. Od roku 1949 pracoval jako dramaturg v Divadle Na Fidlovačce, pak v pražském Varieté a od roku 1951 v Divadle státního filmu. Od roku 1953 byl redaktorem a v letech 1954–1955 šéfredaktorem časopisu Divadlo. Poté byl spisovatelem z povolání s výjimkou let 1957–1961, kdy byl šéfredaktorem časopisu Dikobraz.^[1]

Debutoval roku 1940 psychologickou novelou Svatební dar. Po skončení války se věnoval především literatuře pro děti a mládež (naučné knihy, moderní pohádky i dobrodružné příběhy). Jako dramatik se snažil o vytvoření nového dramatu, které by politicky podporovalo budování komunistické společnosti. Jeho dílo doplňují dva překlady ze slovenštiny.^[1]

• Svatební dar (1940), novela o synovi hledajícím po letech svého otce.
• Pohodlný Klaudián (1942), román, ve kterém se proti sobě staví zahálčivý život a snaha zaujmout odpovědné místo v životě.
• Než vypluje loď (1947), povídka pro děti popularizující dvouletý hospodářský plán, zdramatizováno.
• Jak trpaslík rostl (1947), pohádka.
• Bosí rytíři (1947), dobrodružná povídka pro mládež s detektivní zápletkou, o skupině žižkovských chlapců z doby předmnichovské republiky, roku 1958 přepracováno.
• Pohádky osmi večerů (1948), pro děti.
• Proč v květnu padal sníh (1948), pro děti.
• Krásná Vladíkova loď (1956), povídka pro děti.
• Dcera v Londýně (1963), satirická povídka.
• Povídání na usnutí (1964), pohádky pro děti.
• Jsem Ge, muž z Mooha (1965), science-fiction pro děti.
• Větší počet tanečnic (1965), povídka o ženách, živících se obveselováním pánů v nočních podnicích.
• Silvestr v šesti (1966), povídka, líčící v dramatické zkratce osudy tří generací, jejich myšlení a cítění.
• Tmo, kdo tam v tobě je? (1967), pohádka pro děti o holčičce, co se bojí tmy.
• Větší počet tanečnic (1967), soubor povídek a novel, líčících v retrospektivě prostředí někdejších pražských nočních podniků a také osudy lidí, kteří se nechtěli zapojit do nového života ve vlasti a vsadili na pochybné vyhlídky v zahraničí. Obsahuje novely a povídky Větší počet tanečnic, Dcera v Londýně, Už nikdy nikde a Originál hra pro dva.
• Evergreen aneb Jedinečné třeštění (1968), detektivní příběh, v němž se pátrá po nezvěstné dívce, milující společnost bezstarostných mužů.
• Firma Hrášek a Bernardýn (1970), pohádkový román o jedenáctiletém chlapci, který najde ztraceného bernardýna.
• Polštář plný příběhů (1971), pohádkové příběhy pro děti.

• Červencová noc (1947), hráno též s titulem Ohnivý dělník), hra o poslední noci Mistra Jana Husa.
• Oni bez vyznamenání (1948).
• Muzikantská Liduška (1949), libreto k operetě Jiřího Julia Fialy na motivy povídky Vítězslava Hálka, společně s Vlastimilem Školaudym.
• Čest poručíka Bakera (1950), hráno též s titulem Ráno startují letadla, hra „nastavující zrcadlo americkému imperialismu“.^[1]
• Zvíře v paláci (1950).
• Růžové poupě (1952), pohádková divadelní hra pro děti.
• Vlastenec (1953), hra o Josefovi Kajetánu Tylovi.
• Kudy kam? (1954), hráno též s titulem Rozkvétající ženy nebo Dáme se rozvést, komedie řešící problém péče o domácnost v rodinách, kde i žena je zaměstnána a účastní se veřejného života.
• Pohádka z Kampy (1956), komedie, příběh milenecké dvojice.
• Krejčovská pohádka aneb Sedm jednou ranou (1959) pohádková divadelní hra pro děti.
• Doba hvězdoplavců (1961), hra pro ochotnické divadlo.
• Mistr Kodet doma (1966), rozhlasová hra.
• Pražské tetinky a jejich zpustlé mravy (1974), podle Václava Klimenta Klicpery.
• Střelba na reklamního textaře (1978), komedie.

V knihovně Divadelního ústavu jsou uloženy texty autorových her Osmina důstojníka, Pásla panenka páva a Podúředník Pršala (vše bez vročení).^[1]

• 1954 – Magda Matušíková: Kristína, divadelní hra, společně s Alenou Urbanovou.
• 1954 - Jozef Gregor-Tajovský: Statky – zmatky, divadelní hra, společně s Dagmar Gregorovou.

• Hotovo, jedem! (1946), scénář k animovanému filmu režiséra Eduarda Hofmana, společně s režisérem.
• Noc v obrazárně (1948), scénář k loutkovému filmu, režie Arnošt Továrek.
• Kudy kam? (1956), film pole autorovy divadelní hry, režie Vladimír Borský, spolupráce na scénáři.
• Slitování, Světlano! (1962), scénář k televiznímu filmu, režie Jaroslav Novotný.
• Rohová hospoda (1965), scénář k televiznímu filmu podle vlastní povídky Dcera v Londýně, režie Jaroslav Dudek.
• Silvestr v šesti (1967), scénář k televiznímu filmu podle vlastní povídky, režie Jaroslav Dudek.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ota Šafránek
• Ota Šafránek – Slovník české literatury po roce 1945
• Ota Šafránek v Databázi knih