Ota Rambousek
Ota Rambousek | |
---|---|
Narození | 21. ledna 1923 Praha Československo |
Úmrtí | 3. června 2010 (ve věku 87 let) |
Povolání | spisovatel, novinář a publicista |
Ocenění |
|
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ota (Otakar) Rambousek (21. ledna 1923 Praha – 3. června 2010) byl americký spisovatel českého původu, účastník odboje proti komunistické diktatuře, zakladatel Klubu 231.
Život
Ve svých 22 letech se zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání. Po roce 1948 odešel do exilu, kde přistoupil na spolupráci se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudním procesu dostal doživotí, i když mu hrozil trest smrti. Propuštěn byl v roce 1964.
V březnu 1968 se Ota Rambousek stal spoluzakladatelem Klubu 231. V této masové organizaci bývalých politických vězňů byl členem přípravného výboru a podílel se na zpracování tzv. Zprávy dokumentační komise, která v rekordně krátké době zdokumentovala křiklavé případy politické perzekuce v komunistickém Československu.[1] Po srpnové okupaci odešel podruhé do emigrace.
Ve Škvoreckého vydavatelství 68 Publishers vydal knihu svých vzpomínek nazvanou Krochnu s sebou. Později se se Škvoreckým dostal do sporu, když Škvorecký odmítl vydat jeho knihu o bratrech Mašínech – údajně kvůli tomu, že Václav Havel byl proti tomu. Kniha vyšla později, v roce 1990, v Praze v Nezávislém tiskovém středisku pod názvem Jenom ne strach. V roce 1999 vyšly jeho memoáry Paměti lichoběžníka.
Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek (jako jeden ze dvou Čechů[2]) zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku.[3] Pracoval v jedné z věží newyorského World Trade Center.
V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi Medaili Za zásluhy[4] a v roce 2008 ho ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila Záslužným křížem ministra obrany ČR.[5]
Zemřel 3. června 2010.[6]
Reference
- ↑ ČSDS | Zpráva dokumentační komise K 231. csds.cz [online]. [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
- ↑ http://hn.ihned.cz/c3-13302660-500000_d-o-penize-z-fondu-obetem-11-zari-neni-zajem
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A011008_222310_domaci_pol&t=A011008_222310_domaci_pol&r2=domaci
- ↑ http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/medaile-za-zasluhy/seznam-vyznamenanych.shtml
- ↑ http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11236
- ↑ STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Zemřel Otakar Rambousek – agent chodec a objevitel Mašínů. ct24.cz [online]. 2010-06-04 [cit. 2010-07-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota Rambousek na Wikimedia Commons
- Osoba Ota Rambousek ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ota Rambousek
- Publikace od a o Rambouskovi na stránkách Městské knihovny v Praze
- [1] [2] Stránky na Revolver revue
- Frontový bojovník studené války Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Oty Rambouska, unikátní zvukové ukázky.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).
Stužka: Kříž obrany státu ministra obrany České republiky.