Ota Zaremba

Ota Zaremba
Osobní informace
Datum narození22. dubna 1957 (67 let)
Místo narozeníHavířov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Sportovní informace
KlubTJ Baník Havířov (dom.)
TJ Rudá Hvězda Praha (voj. 1976–1978)
RezortSVS Vítkovice
TrenéřiKare Duda (zač.)
Zdeněk Eret (Baník)
Emil Brzóska (Baník, repr. OH80)
Antonín Drešl (RH, repr.78)
Václav Peterka (RH, repr. jun)
Kategorietěžká váha (–100, –110, +110)
Silnější disciplínaTrh
Účast na LOH1980
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Vzpírání na LOH
zlatoLOH 1980 Moskvadvojboj, –100 kg
Mistrovství světa ve vzpírání
stříbroMS 1979 Soluňtrh, –100 kg
zlatoMS 1980 Moskvadvojboj, –100 kg
zlatoMS 1980 Moskvatrh, –100 kg
stříbroMS 1980 Moskvanadhoz, –100 kg
Mistrovství Evropy ve vzpírání
bronzME 1984 Vitoriatrh, –110 kg
Ota Zaremba
Stranická příslušnost
ČlenstvíDSSS (od 2010)

Narození22. dubna 1957 (67 let)
Havířov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloHavířov
Profesevzpěrač
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ota Zaremba (* 22. dubna 1957 Havířov) je bývalý československý sportovec, olympijský vítěz z roku 1980 ve vzpírání.

Osobní život

Narodil se v Havířově, ale vyrostl v Loukách nad Olší. Byl dvakrát ženatý, obě manželství s Vlastou a s Marií byla bezdětná.

Po ukončení sportovní kariéry nastoupil od října 1987 do zaměstnání na dole 9. květen ve Stonavě. Od počátku 90. let dvacátého století podnikal ve sklenářství.

V roce 1996 měl vážnou autonehodu, po které již nemohl manuálně pracovat a skončil v částečném invalidním důchodu.[1] Našel si práci v bezpečnostní agentuře, ale finanční problémy ho donutily prodat zlatou olympijskou medaili a přestěhovat se z Havířova k rodičům do Horní Suché. Prodejem olympijské medaile upoutal pozornost bulvárních médií, která začala využívat jeho otevřené povahy vyjadřovat se k citlivých společenským problémům jak v oblasti sportu (doping) tak ve společnosti (romové).

V roce 2007 byl o něm pro Českou televizi natočen jeden z dílu (č. 71) pořadu Ivety Toušlové 13. komnata. V pořadu litoval, že si ještě jako aktivní sportovec nedoplnil trenérské vzdělání a po skončení sportovní kariéry nemohl pracovat jako diplomovaný trenér.

Od roku 2010 se věnuje politické práci.

Sportovní kariéra

V dětství hrál fotbal (léto) a hokej (zima) za TJ Lokomotivu Louky. Po skončení základní školy se chtěl vyučit důlním zámečníkem v učiliště při Dole ČSA, který měl vlastní hokejový tým. Jeho starší bratr Miloš ho však v 8. třídě bral do vzpírárny, kde ho trenér Karel Duda přemluvil aby se důlním zámečníkem vyučil na učilišti při Dole 9. květen, který měl vlastní vzpěračský oddíl. Jako talentovaný vzpěrač se záhy dostal do střediska vrcholového sportu mládeže při klubu TJ Baník Havířov, kde se připravoval pod vedením Zdeňka Ereta. Po vyučení si ho reprezentační trenéři Antonín Drešl (muži) a Václav Peterka (junioři) stáhli do Rudé Hvězdy Praha, kde absolvoval povinnou vojenskou službu. Po skončení vojenské služby v Rudé Hvězdě Praha nezůstal a vrátil se do Havířova, kde se v Baníku připravoval pod vedením Emila Brzósky. Velkou část roku trávil v Nymburce, kde bylo rekreační výcvikové středisko reprezentace. V mužské reprezentaci ještě vedené Antonínem Drešlem se poprvé objevil na domácím mistrovství Evropy v Havířově v roce 1978 ve váze do 90 kg. Výkonnostní vzestup zaznamenal v roce 1979 ve vyšší váze do 100 kg, když na mistrovství světa v Soluni obsadil druhé místo v trhu výkonem 172,5 kg.

Na olympijskou sezonu 1980 ho v reprezentaci vedl jeho klubový trenér Brzóska. Začal i intenzivně spolupracovat se sportovním psychologem Miloslavem Machačem. Machač pro něho například nechal nahrát motivační řeč jeho oblíbeného herce Ladislava Chudíka, kterou si před závody pouštěl.[2] 28. července startoval na olympijských hrách v Moskvě ve váze do 100 kg. Při vážení měl o 100 gramů nižší hmotnost než jeho největší soupeř moskevský Igor Nikitin. Svoji silnou disciplínu trh vyhrál výkonem 180 kg a před nadhozem vedl před Nikitinem o 2,5 kg. V nadhozu vzepřel 215 kg stejně jako Nikitin. Tomu však zůstával poslední třetí pokus. Nikitin si musel kvůli své vyšší tělesné hmotnosti naložit o 5 kg větší váhu 220 kg (zvedalo se fixně o 2,5 kg), kterou nevzepřel a Zaremba se tak stal výkonem 395 kg nečekaným olympijským vítězem. V závěru roku se stal sportovcem roku ČSSR.

V roce 1981 byl v životní formě. Na červnovém domácím mistrovství republiky ve slovenském Šturovu překonal v trhu výkonem 187,5 kg vlastní, měsíc starý světový rekord a v nadhozu osobním rekordem 228 kg překonal světový rekord ve dvojboji výkonem 415 kg. Na listopadové mistrovství světa a Evropy ve Francouzském Lille odjížděl jako hlavní favorit na vítězství. V trhu si v prvním pokusu nechal naložit na činku 185 kg. Po výtahu však činku dobře nezafixoval, podběhl jí a s bolestivou grimasou držíc se za pravý loket opustil pódium. Po obstřiku nastoupil ke druhému pokusu, při kterém utrpěl celkovou dislokaci pravého lokte a musel ze soutěže odstoupil. Později v Československu podstoupil operaci pravého lokte a rekonvalescence se protáhla na dlouhé dva roky. Než se vrátil do reprezentace musel dokonce krátce pracovat na šachtě. Do reprezentace se vrátil na podzim 1983 a v olympijském roce 1984 startoval ve váze do 110 kg na květnovém mistrovství Evropy ve španělské Vitorii. V trhu obsadil celkové třetí místo a ve dvojboji skončil na pěkném 4. místě. Na olympijské hry v Los Angeles však neodcestoval kvůli československému bojkotu olympijských her. Na zářiové kompenzační soutěži Družba-84 obsadil ve dvojboji 6. místo za výkon 397,5 kg.

V roce 1985 startoval kvůli talentovanému Miloši Čiernikovi v nejtěžší váhové kategorii nad 110 kg. Při úspěšném trhu na 170 kg však viditelně kulhal. Další pokusy v trhu tak neabsolvoval a v nadhozu si nechal naložit pouze 192,5 kg. V dvojboji obsadil konečné 5. místo a získal pro Československo dva body do soutěže národů. V roce 1986 měl do reprezentace i přes vleklá zranění dveře otevřené, ale při Dunajském poháru družstev v Havířově si při nadhozu natáhl stehenní sval a přišel o start na mistrovství Evropy. V roce 1987 se chtěl připravit na domácí mistrovství světa v Ostravě, ale vleklá zranění a hrozba lékařů operací obou kolen ho přiměla ukončit předčasně sportovní kariéru.

Výsledky

RokMístoKategorieTrh (kg)Nadhoz (kg)Dvojboj
(kg)
Pořadí
123Pořadí123Pořadí
Olympijské hry
1980Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz–100 kg1751801801.2052102152.395Zlatá medaile
Mistrovství světa
1979Řecko Soluň, Řecko–100 kg172,5Stříbrná medaile197,57.3704.
1980Sovětský svaz Moskva, Sovětský svaz–100 kg175180180Zlatá medaile205210215Stříbrná medaile395Zlatá medaile
1981Francie Lille, Francie–100 kg185185DNFDNSDNF
Mistrovství Evropy
1978Československo Havířov, Československo–90 kg1559.177,5182,5182,513.332,512.
1979Bulharská lidová republika Varna, Bulharsko–100 kg1651706.2007.3657.
1981Francie Lille, Francie–100 kg185185DNFDNSDNF
1984Španělsko Vitoria, Španělsko–110 kg172,5177,5Bronzová medaile212,5217,52206.3954.
1985Polsko Katovice, Polsko+110 kg1705.192,55.362,55.
Mistrovství světa juniorů
1976Polsko Gdaňsk, Polsko–82,5 kg1351552907.
1977Bulharská lidová republika Sofie, Bulharsko–90 kg137,5160297,57.
Mistrovství Evropy juniorů
1976Polsko Gdaňsk, Polsko–82,5 kg1351552906.
1977Bulharská lidová republika Sofie, Bulharsko–90 kg137,5160297,56.

Doping

Během své sportovní kariéry užíval zakázané látky jako anabolické steroidy – stenolon nebo metadrostenolon. Na radu trenérů a lékařů je 20 dní před olympiádou vysadil, antidopingové testy proto u něj po vítězství žádné zakázané látky nezjistily. Zlata z Moskvy si přesto hodně váží: „Byl to souboj výhradně nadopovaných vzpěračů, takže v tom jsme si byli rovni.“ Země, které hry tehdy bojkotovaly kvůli sovětské invazi do Afghánistánu, podle něj navíc neměly konkurenta, který by jej dokázal porazit.[3] Svá tvrzení však Zaremba nedoložil ničím jiným než vlastním svědectvím, které však zcela protiřečí tvrzením ostatních svědků.[zdroj?]

Politická kariéra

V roce 2010 Zaremba vstoupil do Dělnické strany sociální spravedlnosti.[4] V důsledku okradení ze svého sportovního klubu vyloučil sportovce romské národnosti.[5] Za to byl kritizován sportovním svazem vzpírání i Českým olympijským výborem.[6]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval na 2. místě kandidátky koalice stran DSSS a Strany pro Evropu[7], ale neuspěl. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval za DSSS v obvodu č. 4 – Most. Jeho kandidaturu podporovaly také strany NÁRODNÍ FRONTA a Národní socialisté - LEV21 a hnutí Čisté Ústí.[8] Se ziskem 6,03 % hlasů skončil na předposledním 6. místě a do druhého kola nepostoupil.[9]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako člen DSSS na 2. místě kandidátky subjektu s názvem "Dělnická strana sociální spravedlnosti – Za národní suverenitu!" (tj. DSSS a NF), ale nebyl zvolen.[10]

Odkazy

Reference

  1. Olympijský vítěz Zaremba obvinil trenéra
  2. Nikdy mě nechytili, říká k dopingu vzpěrač Ota Zaremba
  3. MOTÝL, Ivan: Živoření zlomeného šampiona, rozhovor s O. Zarembou v časopise Týden, 32/2012, 6. 8. 2012
  4. http://www.sport.cz/ostatni/ostatni/172228-byvaly-vzperac-zaremba-vstoupil-do-delnicke-strany-a-z-klubu-vyhodil-romy.html
  5. http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Olympionik-Zaremba-by-stehoval-cikany-do-Mongolska-Romsti-aktiviste-jen-krouti-hlavou-234497
  6. http://www.sport.cz/ostatni/ostatni/172265-zarembu-ceka-kvuli-vyrokum-o-romech-disciplinarka-odsoudil-jej-i-cov.html
  7. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014, Jmenné seznamy, Strana: Dělnická strana sociální spravedlnosti - NE diktátu Bruselu [online]. Český statistický úřad [cit. 2014-04-11]. Dostupné online. 
  8. Do senátních voleb letos zamířilo 233 kandidátů [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  9. Výsledky voleb v obvodě Most [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné online. 
  10. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Dělnická strana sociální spravedlnosti - Za národní suverenitu!, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 545. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.