Otakar Švec (sochař)

Otakar Švec
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Narození23. listopadu 1892
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. dubna 1955 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař
OceněníLeninův řád lř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové Město[1] – 4. dubna 1955[2] nebo 3. března 1955[p 1] Praha) byl český sochař. Jeho nejznámějšími díly jsou vůbec první česká futuristická socha Sluneční paprsek - Motocyklista (1924), pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech[3], plastiky T. G. Masaryka a monumentální pomník J. V. Stalina na Letné v Praze.

Život

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové.[1] Byl třetím ze sedmi dětí.[p 2]

V letech 1908–1911 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava MyslbekaJana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 absolvoval roční stáž v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.[4]

Manželka Vlasta Švecová v dubnu roku 1954 spáchala sebevraždu.[5]. Otakar Švec spáchal sebevraždu rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.[6]

Dílo

Otakar Švec byl mimořádně nadaným sochařem a již ve 20. letech dostal možnost portrétovat prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Tento portrét se stal předlohou pro bronzový pomník TGM v Lounech a pískovcový pomník v Sušici. Jeho nejslavnější socha Sluneční paprsek (podle populární anglické značky motocyklů Sunbeam, 1924) byla představena na výstavě dekorativních umění v Paříži. Na přelomu tisíciletí nechala Národní galerie v Praze tuto sochu znovu odlít pro americké sběratele manžele Hascoeovi. Jejich pozůstalost se roku 2011 dražila v Sotheby’s a Sluneční paprsek dosáhl rekordní ceny 3,8 milionu korun.

Švec byl přítelem architekta Bedřicha Feuersteina a původně měl být autorem sochařské výzdoby Vojenského zeměpisného ústavu, který Feuerstein postavil v Bubenči v letech 1921–1923. Vojenským zadavatelům se Švecovy ženské postavy jevily příliš štíhlé a dali přednost plnějším tvarům od Břetislava Bendy.[7] Počátkem třicátých let Švec vytvořil unikátní civilistní dvojportrét Voskovce a Wericha v polychromované sádře (1932) a byl rovněž spoluautorem scény pro hru Osel a stín (1933).[8]

  • Jeho prvním významným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924.[9] Odlitek ze sbírek Národní galerie Praha byl umístěn v zahradě Zbraslavského kláštera, později ve Veletržním paláci.[10]
  • Alegorické postavy na fasádě spořitelny v Lounech
  • Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích[11]
  • Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, dvojportrét Voskovce a Wericha, 1932,[12] Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček)[13]
  • Pomník Adolfa Heyduka byl odhalen v Písku roku 1935[14] 
  • Pomník ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který byl slavnostně odhalen 29. 9. 1934 v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren.[15][16]
  • Pomník T. G. Masaryka v Lounech z roku 1930[17] byl zničen za nacistické okupace. V roce 2018 byla v Lounech odhalena zmenšená replika plastiky modelovaná podle původního Švecova návrhu.[18]
  • Pomník T. G. Masaryka v Sušici (předloha shodná s pomníkem v Lounech), pískovec, instalován v roce 1969.
  • Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948), odhalen v den třetího výročí osvobození americkou armádou[19]
  • Pomník Karla IV. v Karlových Varech (1955) [20]
  • Statečnost (pro Národní památník na Vítkově)[21]
  • Věrnost (pro Národní památník na Vítkově)[22]

Komorní plastiky

  • Houslistka (v. 53 cm)[23]
  • Bugatka (28,5 × 54 cm)[24]

Stalinův pomník

Podrobnější informace viz Stalinův pomník

Roku 1949 zvítězil v sochařské soutěži na pomník J.V. Stalina v Praze na Letné. V letech 1950–1955 na tomto monumentálním projektu pracoval spolu s architekty Vlastou a Jiřím Štursovými, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.[25] V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model.[26] Sousoší bylo částečně vytvářeno v bývalém ateliéru Bohumila Kafky ve Střešovicích. K samotné realizaci sochy a její stavbě byli povoláni studenti Akademie výtvarných umění v Praze a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955.[27] Odstraněn byl v listopadu 1962.[28]

Zastoupení ve sbírkách

Galerie

Otakar Švec v umění

Odkazy

Poznámky

  1. Mariusz Szczygieł ve své knize Gottland na str. 88 (české vydání z roku 2007) píše, že dle spisu StB, který prostudoval, Švec zemřel 3. března, bezpečnost jej našla v bytě otráveného plynem 21. dubna 1955. Píše také, že nikde nenašel zdroj, který by vysvětloval udávání data 4. dubna v pozdějších encyklopediích.
  2. Stejnojmenný starší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

Reference

  1. a b Matrika narozených, sv. Apolinář, 1891–1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu
  2. Malá Československá encyklopedie ČSAV. Svazek VI. svazek Š–Ž. Praha: Academia, 1986. 927 s. S. 91. 
  3. Otakar Švec, Karlovy Vary – pomník Karla IV.
  4. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 
  5. HORÁK, Ondřej; FRANTA, Jiří; BÖHM, David. Průvodce neklidným územím. 1. vyd. Praha: Labyrint, 2016. 248 s. ISBN 978-80-87260-84-5. S. 124. 
  6. Hořký příběh tvůrce pomníku Stalina skončil sebevraždou. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  7. Chtěli plnější sochy žen, teď se vojáci k opravě svého ústavu nemají, iDNES, 1.10.2020
  8. Jan Skřivánek: Otakar Švec, Art+, 15.5.2016
  9. Artnet, O. Švec: Sluneční paprsek (1924)
  10. Otakar Švec - Motocyklista (Sluneční paprsek) [online]. NG Praha [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  11. Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  12. O. Švec: Voskovec a Werich (1932)
  13. Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec. cca.fcca.cz [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. 
  14. Pestrý týden. 22. 6. 1935, s. 11. Dostupné online. 
  15. Muzeum hl. m. Prahy: Fotografie pomníku J. J. Švece
  16. Hold Prahy hrdinovi. Národní listy. 30. 9. 1934, s. 3. Dostupné online. 
  17. O. Švec: Pomník presidenta Masaryka pro Louny. Národní listy. 7. 3. 1930, s. 3. Dostupné online. 
  18. Před lounskou školu se vrátila socha Masaryka, původní zmizela za války. iDNES.cz [online]. 2018-10-11. Dostupné online. 
  19. Otakar Švec, Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948)
  20. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - pomník Karla IV. | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  21. Otakar Švec, Statečnost, Europeana.eu
  22. Otakar Švec, Věrnost, Europeana.eu
  23. Otakar Švec: Houslistka, Galerie Platýz
  24. Otakar Švec, Bugatka, Galerie Artia
  25. Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online. 
  26. Přípravy k postavení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 22. 2. 1952, s. 4. Dostupné online. 
  27. Slavnostní odhalení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 2. května 1955, s. 3. Dostupné online. 
  28. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso". Radio Prague International [online]. 2012-03-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  29. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
  30. Monstrum
  31. Žádný člověk [online]. Národní divadlo [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 
  32. Marko Ivanović : Monument [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-04. 

Literatura

  • Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
  • Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 – 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800–1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867–1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Otakar Švec (1892-1955).jpg
Otakar Švec (1892-1955), český sochař
Otakar Švec 1929 návrh spořitelna Louny.jpg
Otakar Švec, návrh pro spořitelnu Louny, 1929
Monument to Adolf Heyduk in Písek in 2012 (4).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník Adolfa Heyduka v Palackého sadech v Písku, okres Písek, Česko
Slavín (hrobka). Vyšehradský hřbitov. (35).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Jednotlivé náhrobky. Slavín (hrobka). Básník Vítězslav Nezval. Vyšehradský hřbitov. Praha. Česká republika
Otakar Švec, Dívčí akt, mramor.jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Otakar Švec, Dívčí akt, mramor
Karl IV..JPG
Autor: Photo: Richard Schubert
Statue: Otakar Švec (1892-1955), Licence: CC-BY-SA-3.0
Karlovy Vary, socha zakladatele města Karla IV., Sady Karla IV.
Sušice, nábřeží Jana Seitze, socha TGM (8137).jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo. Chcete-li získat zvláštní svolení k užití, licenci nebo snímek zakoupit, kontaktujte mě prosím pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Město Sušice v okrese Klatovy. Socha Tomáše G. Masaryka v parku na nábřeží Jana Seitze, před základní školou TGM v ulici Dr. Ed. Beneše čp. 129. Pískovcová socha zhotovená podle návrhu akademického sochaře Otakara Švece, odhalená 9. 5. 1969 ([1]).
Domažlice, Chodské náměstí, památník (9074).jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo. Chcete-li získat zvláštní svolení k užití, licenci nebo snímek zakoupit, kontaktujte mě prosím pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Město Domažlice. Pomník obětem nacismu na Chodském náměstí s bronzovou sochou Píseň vítězství od Otakara Švece. V pozadí dům čp. 75.