Otakar Štáfl

Otakar Štáfl
Narození30. prosince 1884
Německý Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. února 1945 (ve věku 60 let)
Praha-Vinohrady
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníHavlíčkův Brod
Vzděláníkrajinářská škola Ferdinanda Engelmüllera
Povolánímalíř a ilustrátor
RodičeJosef Štáfl
Manžel(ka)Vlasta Štáflová
PříbuzníArnošt Štáfl (bratranec)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Štáfl (30. prosince 1884 Německý Brod[1]14. února 1945 Praha) byl český malíř a ilustrátor.

Život a dílo

Narodil se 30. prosince 1884 v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod). Jeho otec Josef Štáfl byl místním řezbářem, mimo jiné vyřezal i známého brodského Hnáta. Od roku 1897 studoval na místním gymnáziu, které však s nesouhlasem rodičů v roce 1903 opustil. Odešel do Prahy věnovat se své zálibě – malířství. Kreslit a malovat začal již v mládí. V Praze byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Už jako žák získal za akvarely vystavené v Rudolfinu první honorář. Svou pilnou prací si postupně získával vážnost a jméno v uměleckém světě. Kreslil pražská zákoutí a roku 1907 je vystavil v Počátkách. Perokresbami zdokumentoval Chrudim pro knihu profesora Mušky O staré Chrudimi (1907). Velké množství jeho obrázků, převážně s architektonickými motivy, bylo publikováno téměř okamžitě v časopisech Český svět, Zlatá Praha a jiných uměleckých časopisech té doby.

Roku 1910 se oženil[2] s dcerou ředitele nakladatelství Politika Václavou Brychtovou. V tomto nakladatelství získal zaměstnání jako grafik a navrhoval plakáty. Na vídeňské výstavě Ex libris v roce 1913 byly velmi úspěšné jeho knižní značky. Jeho fantazie a láska k přírodě se nejvíce projevila v knižních ilustracích, zejména pro děti a mládež. Kresbou, dřevorytem i akvarelem ilustroval desítky knih. V letech 1913–1914 režíroval či spolurežíroval čtyři němé filmy (Andula žárlí, Americký souboj, Estrella, Konec milování), ve většině se objevil také jako herec. S výjimkou filmu Konec milování z roku 1913 jsou dnes filmy považovány za ztracené.[3]

Za první světové války organizoval humanitární akce ve prospěch sirotků a válečných vdov a angažoval se ve veřejném životě rodného města. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. V roce 1917 se rozvedl a v roce 1927 znovu oženil s Vlastou Koškovou, v té době známou spisovatelkou pohádek a dívčích románů.

Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa v Tatrách. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli.

Nejproslulejší je jako malíř Tater, kde prožil značnou část svého života. Jejich krásu zachytil nejen v nesčetných akvarelech, ale i v monumentálních olejích. V roce 1928 vyšel tiskem cyklus 120 akvarelů z Vysokých Tater[4]. Dva obrazy s motivy z Vysokých Tater byly dokonce vydány na poštovních známkách.

Štáfl nemaloval jen Tatry. Nezapomínal ani na svou rodnou Vysočinu. Mezi jeho nejoblíbenější patřily vršky mezi Zbožicí a Horní Krupou, ale i v Havlíčkově Borové, na Humpolecku a Chotěbořsku. Zde všude maloval nejvíce v posledních letech svého života, za druhé světové války.

14. února 1945 byl jeho ateliér na Vinohradech zasažen bombou spojeneckých letadel. V troskách domu manželé Štáflovi zahynuli. Z jejich velké umělecko-historické knihovny zbylo pouhé torzo. Dnes je uložené v muzeu v Havlíčkově Brodě. V Brodě, v jeho rodném městě, mu byl v roce 1957 otevřen památník. Umístěn byl do obranné věže středověkého opevnění, která stojí v těsné blízkosti místa, kde stávala rodná chalupa Otakara Štáfla. V této „Štáflově baště“ najdeme šest z původních osmi plastických obrazů ze života Karla Havlíčka.[5]

Galerie

Ukázky z tvorby

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1882-1896 v Německém Brodě, sign.2815, ukn.2093, str.96. Dostupné online
  2. Matriční záznam o sňatku Otakara Štáfla s Václavou Brychtovou farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském
  3. Otakar Štáfl | Biografie. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online. 
  4. ŠTÁFL, Otakar. Vysoké Tatry: 120 akvarelů Otakara Štáfla. Praha: Českomor. podniky tiskařské a vyd., 1928. Dostupné online. 
  5. Turistické informační centrum Vysočiny: Otakar Štáfl

Literatura

  • ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 1. vyd. Praha: STN, 1959. 130 s. 
  • ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 2. vyd. Praha: ASA, 2017. 176 s. ISBN 978-80-87353-09-7. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Otakar Štáfl.jpg
Otakar Štáfl
Otakar Štáfl – Znášanie raneného horolezca (1929).jpg
Otakar Štáfl: Znášanie raneného horolezca (1929), kvaš
Otakar Štáfl – Na Měsíc a ještě dál (1926) p.0105 (cropped).jpg
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Na Měsíc a ještě dál. Praha: Novina, [1926].
Otakar Štáfl, vlastní Ex libris (1941).jpg
Vlastní Ex libris Otakara Štáfla z roku 1941, originální rozměry 135x120 mm
Otakar Štáfl - Kvetoucí paseka.jpg
Otakar Štáfl - Kvetoucí paseka
Otakar Štáfl – Na Měsíc a ještě dál (1926) p.0077 (cropped).jpg
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Na Měsíc a ještě dál. Praha: Novina, [1926].
Otakar Štáfl - Pohled z Rysů.jpg
Otakar Štáfl - Pohled z Rysů
Otakar Štáfl, Vlasta Štáflová, Štrbské pleso (cropped).jpg
Otakar Štáfl a Vlasta Štáflová u Štrbského plesa v Tatrách, cca 1927
Otakar Štáfl – Mengusovská dolina (1921).jpg
Otakar Štáfl: Mengusovská dolina (1921), akvarel
Symbolický cintorín 20.JPG
Autor: Bubamara, Licence: CC BY 2.5
Symbolický cintorín pri Popradskom plese pod strmou skalnou stenou Ostrvy je miestom, kde sú na pamiatku obetiam Vysokých Tatier umiestnené pamätné tabule s menami ľudí, ktorí zahynuli vo Vysokých Tatrách, ale kde nie je nikto pochovaný.
Otakar Štáfl 1.jpg
Český maliar Otakar Štáfl, zakladateľ Symbolického cintorína pod Ostrvou vo Vysokých Tatrách.
Otakar Štáfl - Bača s ovcemi (okolo1930-1940).jpg
Otakar Štáfl - Bača s ovcemi (okolo1930-1940)
Otakar Štáfl – Trampoty mouchy na cestách (1930) p.0125 (cropped).jpg
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Trampoty mouchy na cestách. V Praze: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, [1930].
Otakar Štáfl – Moře (1926) p96a (cropped).jpg
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef. Moře: Pravdivé vypsání mnoha příběhů ze života hmyzu, rostlin, ptáků, ryb a zvířat. Praha: Českomor. podniky tisk. a vydav., 1925.
Štáfl Otakar - malířská signatura.jpg
Štáfl Otakar - malířská signatura
Otakar Štáfl – Batizovské pleso (1922).jpg
Otakar Štáfl: Batizovské pleso (1922), akvarel
Vlasta a Otakar, Mánesova 20.jpg
Autor: Zelenymuzik, Licence: CC BY-SA 4.0
Při náletu 14. února 1945 zde zahynuli manželé a milovníci hor, spisovatelka a horolezkyně Vlasta Štáflová a ak. mal. Otakar Štáfl. Čest jejich památce.
Otakar Štáfl – Druhá kniha džunglí (1933) p14a (cropped).jpg
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: KIPLING, Rudyard. Druhá kniha džunglí. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1933.
Otakar Štáfl - Zima na Brodsku.jpg
Otakar Štáfl - Zima na Brodsku
Otakar Štáfl – Reflexy na hladině (1931) 06.jpg
Knižní ilustrace Otakara Štáfla z knihy: ŠTÁFLOVÁ, Vlasta a Otakar ŠTÁFL. Reflexy na hladině. Praha: Grafická edice Alois Chvála, 1931.
Otakar Štáfl – Na Měsíc a ještě dál (1926) p.0223 (cropped).jpg
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Na Měsíc a ještě dál. Praha: Novina, [1926].
Otakar Štáfl – Kytička národních pohádek (1940), p1i, cropped.jpg
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: NĚMCOVÁ, Božena. Kytička národních pohádek. V Praze: Šolc a Šimáček, [1940].