Otakar Štáfl
Otakar Štáfl | |
---|---|
![]() | |
Narození | 30. prosince 1884 Německý Brod ![]() |
Úmrtí | 14. února 1945 (ve věku 60 let) Praha-Vinohrady ![]() |
Místo pohřbení | Havlíčkův Brod |
Vzdělání | krajinářská škola Ferdinanda Engelmüllera |
Povolání | malíř a ilustrátor |
Rodiče | Josef Štáfl |
Manžel(ka) | Vlasta Štáflová |
Příbuzní | Arnošt Štáfl (bratranec) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Štáfl (30. prosince 1884 Německý Brod[1] – 14. února 1945 Praha) byl český malíř a ilustrátor.
Život a dílo
Narodil se 30. prosince 1884 v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod). Jeho otec Josef Štáfl byl místním řezbářem, mimo jiné vyřezal i známého brodského Hnáta. Od roku 1897 studoval na místním gymnáziu, které však s nesouhlasem rodičů v roce 1903 opustil. Odešel do Prahy věnovat se své zálibě – malířství. Kreslit a malovat začal již v mládí. V Praze byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Už jako žák získal za akvarely vystavené v Rudolfinu první honorář. Svou pilnou prací si postupně získával vážnost a jméno v uměleckém světě. Kreslil pražská zákoutí a roku 1907 je vystavil v Počátkách. Perokresbami zdokumentoval Chrudim pro knihu profesora Mušky O staré Chrudimi (1907). Velké množství jeho obrázků, převážně s architektonickými motivy, bylo publikováno téměř okamžitě v časopisech Český svět, Zlatá Praha a jiných uměleckých časopisech té doby.
Roku 1910 se oženil[2] s dcerou ředitele nakladatelství Politika Václavou Brychtovou. V tomto nakladatelství získal zaměstnání jako grafik a navrhoval plakáty. Na vídeňské výstavě Ex libris v roce 1913 byly velmi úspěšné jeho knižní značky. Jeho fantazie a láska k přírodě se nejvíce projevila v knižních ilustracích, zejména pro děti a mládež. Kresbou, dřevorytem i akvarelem ilustroval desítky knih. V letech 1913–1914 režíroval či spolurežíroval čtyři němé filmy (Andula žárlí, Americký souboj, Estrella, Konec milování), ve většině se objevil také jako herec. S výjimkou filmu Konec milování z roku 1913 jsou dnes filmy považovány za ztracené.[3]
Za první světové války organizoval humanitární akce ve prospěch sirotků a válečných vdov a angažoval se ve veřejném životě rodného města. Po válce se zasloužil o vybudování pomníku Karla Havlíčka a o vznik Havlíčkova muzea. V roce 1917 se rozvedl a v roce 1927 znovu oženil s Vlastou Koškovou, v té době známou spisovatelkou pohádek a dívčích románů.
Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa v Tatrách. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli.
Nejproslulejší je jako malíř Tater, kde prožil značnou část svého života. Jejich krásu zachytil nejen v nesčetných akvarelech, ale i v monumentálních olejích. V roce 1928 vyšel tiskem cyklus 120 akvarelů z Vysokých Tater[4]. Dva obrazy s motivy z Vysokých Tater byly dokonce vydány na poštovních známkách.
Štáfl nemaloval jen Tatry. Nezapomínal ani na svou rodnou Vysočinu. Mezi jeho nejoblíbenější patřily vršky mezi Zbožicí a Horní Krupou, ale i v Havlíčkově Borové, na Humpolecku a Chotěbořsku. Zde všude maloval nejvíce v posledních letech svého života, za druhé světové války.
14. února 1945 byl jeho ateliér na Vinohradech zasažen bombou spojeneckých letadel. V troskách domu manželé Štáflovi zahynuli. Z jejich velké umělecko-historické knihovny zbylo pouhé torzo. Dnes je uložené v muzeu v Havlíčkově Brodě. V Brodě, v jeho rodném městě, mu byl v roce 1957 otevřen památník. Umístěn byl do obranné věže středověkého opevnění, která stojí v těsné blízkosti místa, kde stávala rodná chalupa Otakara Štáfla. V této „Štáflově baště“ najdeme šest z původních osmi plastických obrazů ze života Karla Havlíčka.[5]
Galerie
- Otakar Štáfl v mládí
- Otakar Štáfl se svou druhou manželkou Vlastou Štáflovou u Štrbského plesa, cca 1927
- Pamětní deska na symbolickém tatranském hřbitově u Popradského plesa pod stěnou Ostrvy připomínající manžele Štáflovy
- Pamětní deska v Praze, Mánesova 20
Ukázky z tvorby
- Kvetoucí paseka
- Bača s ovcemi (1930–1940)
- Pohled z Rysů
- Zima na Brodsku
- Mengusovská dolina (1921)
- Batizovské pleso (1922)
- Snášení raněného horolezce (1929)
- Vlastní Ex libris (1941)
- Ilustrace z knihy Reflexy na hladině (1931)
- Ilustrace z knihy Trampoty mouchy na cestách (1930)
- Ilustrace z knihy Moře (1926)
- Ilustrace z knihy Na Měsíc a ještě dál (1926)
- Ilustrace z knihy Na Měsíc a ještě dál (1926)
- Ilustrace z knihy Na Měsíc a ještě dál (1926)
- Ilustrace z knihy Kytička národních pohádek (1940)
- Ilustrace z knihy Druhá kniha džunglí (1933)
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1882-1896 v Německém Brodě, sign.2815, ukn.2093, str.96. Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o sňatku Otakara Štáfla s Václavou Brychtovou farnosti při kostele Matky Boží před Týnem na Starám Městě pražském
- ↑ Otakar Štáfl | Biografie. ČSFD.cz [online]. [cit. 2025-02-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠTÁFL, Otakar. Vysoké Tatry: 120 akvarelů Otakara Štáfla. Praha: Českomor. podniky tiskařské a vyd., 1928. Dostupné online.
- ↑ Turistické informační centrum Vysočiny: Otakar Štáfl
Literatura
- ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 1. vyd. Praha: STN, 1959. 130 s.
- ŠTYRSA, Josef. Kamarád ze skal. Ilustrace Theodor Pištěk. 2. vyd. Praha: ASA, 2017. 176 s. ISBN 978-80-87353-09-7.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Štáfl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Štáfl
- Otakar Štáfl v Česko-Slovenské filmové databázi
- Digitalizovaná díla Otakara Štáfla v České digitální knihovně
- Otakar Štáfl v informačním systému abART
- Otakar Štáfl: Obrazový cyklus Vysoké Tatry
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Otakar Štáfl
Otakar Štáfl: Znášanie raneného horolezca (1929), kvaš
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Na Měsíc a ještě dál. Praha: Novina, [1926].
Vlastní Ex libris Otakara Štáfla z roku 1941, originální rozměry 135x120 mm
Otakar Štáfl - Kvetoucí paseka
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Na Měsíc a ještě dál. Praha: Novina, [1926].
Otakar Štáfl - Pohled z Rysů
Otakar Štáfl a Vlasta Štáflová u Štrbského plesa v Tatrách, cca 1927
Otakar Štáfl: Mengusovská dolina (1921), akvarel
Autor: Bubamara, Licence: CC BY 2.5
Symbolický cintorín pri Popradskom plese pod strmou skalnou stenou Ostrvy je miestom, kde sú na pamiatku obetiam Vysokých Tatier umiestnené pamätné tabule s menami ľudí, ktorí zahynuli vo Vysokých Tatrách, ale kde nie je nikto pochovaný.
Český maliar Otakar Štáfl, zakladateľ Symbolického cintorína pod Ostrvou vo Vysokých Tatrách.
Otakar Štáfl - Bača s ovcemi (okolo1930-1940)
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Trampoty mouchy na cestách. V Praze: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, [1930].
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef. Moře: Pravdivé vypsání mnoha příběhů ze života hmyzu, rostlin, ptáků, ryb a zvířat. Praha: Českomor. podniky tisk. a vydav., 1925.
Štáfl Otakar - malířská signatura
Otakar Štáfl: Batizovské pleso (1922), akvarel
Autor: Zelenymuzik, Licence: CC BY-SA 4.0
Při náletu 14. února 1945 zde zahynuli manželé a milovníci hor, spisovatelka a horolezkyně Vlasta Štáflová a ak. mal. Otakar Štáfl. Čest jejich památce.
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: KIPLING, Rudyard. Druhá kniha džunglí. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1933.
Otakar Štáfl - Zima na Brodsku
Knižní ilustrace Otakara Štáfla z knihy: ŠTÁFLOVÁ, Vlasta a Otakar ŠTÁFL. Reflexy na hladině. Praha: Grafická edice Alois Chvála, 1931.
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: HAIS TÝNECKÝ, Josef a Otakar ŠTÁFL. Na Měsíc a ještě dál. Praha: Novina, [1926].
Ilustrace Otakara Štáfla z knihy: NĚMCOVÁ, Božena. Kytička národních pohádek. V Praze: Šolc a Šimáček, [1940].