Otakar Švec (sochař)

Otakar Švec
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Narození	23. listopadu 1892 Praha-Nové Město Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. dubna 1955 (ve věku 62 let) Praha Československo Československo
Povolání	sochař
Ocenění	Leninův řád
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové Město^[1] – 4. dubna 1955^[2] nebo 3. března 1955^{[p 1]} Praha) byl český sochař. Jeho nejznámějšími díly jsou vůbec první česká futuristická socha Sluneční paprsek - Motocyklista (1924), pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech^[3], plastiky T. G. Masaryka a monumentální pomník J. V. Stalina na Letné v Praze.

Život

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové.^[1] Byl třetím ze sedmi dětí.^{[p 2]}

V letech 1908–1911 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 absolvoval roční stáž v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.^[4]

Manželka Vlasta Švecová v dubnu roku 1954 spáchala sebevraždu.^[5]. Otakar Švec spáchal sebevraždu rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.^[6]

Dílo

Otakar Švec byl mimořádně nadaným sochařem a již ve 20. letech dostal možnost portrétovat prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Tento portrét se stal předlohou pro bronzový pomník TGM v Lounech a pískovcový pomník v Sušici. Jeho nejslavnější socha Sluneční paprsek (podle populární anglické značky motocyklů Sunbeam, 1924) byla představena na výstavě dekorativních umění v Paříži. Na přelomu tisíciletí nechala Národní galerie v Praze tuto sochu znovu odlít pro americké sběratele manžele Hascoeovi. Jejich pozůstalost se roku 2011 dražila v Sotheby’s a Sluneční paprsek dosáhl rekordní ceny 3,8 milionu korun.

Švec byl přítelem architekta Bedřicha Feuersteina a původně měl být autorem sochařské výzdoby Vojenského zeměpisného ústavu, který Feuerstein postavil v Bubenči v letech 1921–1923. Vojenským zadavatelům se Švecovy ženské postavy jevily příliš štíhlé a dali přednost plnějším tvarům od Břetislava Bendy.^[7] Počátkem třicátých let Švec vytvořil unikátní civilistní dvojportrét Voskovce a Wericha v polychromované sádře (1932) a byl rovněž spoluautorem scény pro hru Osel a stín (1933).^[8]

• Jeho prvním významným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924.^[9] Odlitek ze sbírek Národní galerie Praha byl umístěn v zahradě Zbraslavského kláštera, později ve Veletržním paláci.^[10]
• Alegorické postavy na fasádě spořitelny v Lounech
• Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích^[11]
• Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, dvojportrét Voskovce a Wericha, 1932,^[12] Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček)^[13]
• Pomník Adolfa Heyduka byl odhalen v Písku roku 1935^[14] 
• Pomník ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který byl slavnostně odhalen 29. 9. 1934 v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren.^[15][16]
• Pomník T. G. Masaryka v Lounech z roku 1930^[17] byl zničen za nacistické okupace. V roce 2018 byla v Lounech odhalena zmenšená replika plastiky modelovaná podle původního Švecova návrhu.^[18]
• Pomník T. G. Masaryka v Sušici (předloha shodná s pomníkem v Lounech), pískovec, instalován v roce 1969.
• Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948), odhalen v den třetího výročí osvobození americkou armádou^[19]
• Pomník Karla IV. v Karlových Varech (1955) ^[20]
• Statečnost (pro Národní památník na Vítkově)^[21]
• Věrnost (pro Národní památník na Vítkově)^[22]

Komorní plastiky

• Houslistka (v. 53 cm)^[23]
• Bugatka (28,5 × 54 cm)^[24]

Stalinův pomník

Podrobnější informace viz Stalinův pomník

Roku 1949 zvítězil v sochařské soutěži na pomník J.V. Stalina v Praze na Letné. V letech 1950–1955 na tomto monumentálním projektu pracoval spolu s architekty Vlastou a Jiřím Štursovými, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.^[25] V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model.^[26] Sousoší bylo částečně vytvářeno v bývalém ateliéru Bohumila Kafky ve Střešovicích. K samotné realizaci sochy a její stavbě byli povoláni studenti Akademie výtvarných umění v Praze a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955.^[27] Odstraněn byl v listopadu 1962.^[28]

Zastoupení ve sbírkách

• Národní galerie Praha
• Galerie hlavního města Prahy
• Muzeum hlavního města Prahy
• Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
• Galerie moderního umění v Hradci Králové
• Muzeum umění Olomouc
• Oblastní galerie v Liberci
• Galerie Klatovy–Klenová
• Sbírka Hascoe

Galerie

• 
  Otakar Švec, Dívčí akt, mramor
• 
  Návrh pro spořitelnu v Louny, 1929
• 
  Pomník Karla IV. v Karlových Varech, 1955
• 
  Pomník Adolfa Heyduka, 1935, Písek
• 
  Portrét Vítězslava Nezvala (1932), Vyšehradský hřbitov, Praha
• 
  Památník obětem nacismu v Domažlicích, 1948
• 
  Pomník T. G. Masaryka na nábřeží Jana Seitze v Sušici, 1969
• 
  Stalinův pomník, 1955, Praha

Otakar Švec v umění

• Rudolf Cainer zpracoval osud Otakara Švece v románu Žulový Stalin.^[29]
• Na námět této knihy natočila v roce 2017 Česká televize film Monstrum podle scénáře a v režii Viktora Polesného^[30]
• Opera Žádný člověk Jiřího Kadeřábka ^[31], premiéra v březnu 2017 v Národním divadle v Praze.
• Opera Monument skladatele Marka Ivanoviće a libretisty Davida Radoka. Premiéra je plánována na únor 2020 v Národním divadle v Brně^[32]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
• Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 – 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
• Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800–1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867–1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Švec na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Švec (sochař)
• Životopisný film o Otakaru Švecovi „Monstrum“, režie Viktor Polesný
• Otakar Švec v informačním systému abART
• Otakar Švec (sochař) v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (Libri 1998, ISBN 80-85983-65-6)