Otakar Bystřina

JUDr. Otakar Bystřina
Rodné jménoFerdinand Dostal
Narození23. května 1861
Věrovany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. července 1931 (ve věku 70 let)
Staré Hamry
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymOtakar Bystřina
Povoláníspisovatel, advokát a básník
Národnostmoravská[1]
Alma materUniverzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Bystřina, rodným jménem Ferdinand Dostal (23. května 1861 Věrovany[2]18. července 1931 Staré Hamry[3]) byl moravský advokát a spisovatel píšící humoristické povídky z Hané a ze Slovácka.

Život

Narodil se v rodině hostinského Franze Dostala (1827–1872) a Rosalie rozené Šelepové. Měl tři starší bratry: Simona (1850–1886), Johana (1851) a Vincenze (1859).

V letech 18711878 studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, odkud byl pro výtržnost se strážníkem vyloučen, takže maturitu složil roku 1879 v Chrudimi. Po roční vojenské službě začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.[4] Již na střední škole a potom při studiu práv se sám živil (jako písař, korektor v tiskárně, železniční zaměstnanec, sekretář spisovatele Josefa Václava Friče) a zdrojem jeho příjmů mu také byly honoráře za básně a vesnické obrázky, které publikoval v různých časopisech (Květy, Švanda dudák, Zlatá Praha a jiné).[5]

Po dokončení studia pracoval jako advokátní koncipient v Plumlově, Prostějově, Vyškově a v Brně, od roku 1893 působil jako advokát v Novém Jičíně a v letech 19211926 v Brně. 24. 9. 1921 si nechal změnit příjmení na Bystřina. Byl členem a funkcionářem Moravského kola spisovatelů (na ustavující schůzi roku 1912 byl zvolen místopředsedou a v letech 19211923 vykonával funkci předsedy).[5] Z Brna se odstěhoval do Starých Hamrů na chalupu, kterou si roku 1920 koupil společně s Petrem Bezručem, svým důvěrným přítelem. K jeho přátelům patřil i rodák z Držovic P. ThDr. Alois Lang. Roku 1927 si opět otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně. Zemřel r. 1931 na chalupě. Jeho paměti, které diktoval Františku Kožíkovi, tak zůstaly torzem.[5]

Dílo

Bystřinův humor je jadrným humorem starých vesnických mudrlantů. Je vlídný a zřídka kdy přechází do satiry. Hovory postav jsou vedeny v nářečí. Důrazem na zdravý selský rozum navázal Bystřina na tradici lidového vypravěčství.

Odkazy

Reference

  1. Srv. BYSTŘINA, Otakar. Súchovská republika. Kronika mládí. Vyškov: Frant. Obzina, 1926. S. 240. 
  2. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  3. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. 
  4. Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900). is.cuni.cz [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  5. a b c Lexikon české literatury 1., Academia, Praha 1985, str. 345–346
  6. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  7. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  8. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Hanácká legenda. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  10. Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  11. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  12. Digitální knihovna Kramerius. kramerius.svkos.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  13. Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • Hýsek, M.: Literární Morava v letech 1849–1885, Praha 1911. S. 284
  • Veselý stareček redivivus: 1861–1931: Věrovany-Brno-Nový Jičín-Staré Hamry: na věčnou paměť veselého starečka Otakara Dostála-Bystřiny k pětiletému výročí jeho odchodu 18. červenci 1936 – Petr Bezruč; kresbou vyzdobil akademický malíř Oldřich Lasák. Místek: Karel Vacík, 1938
  • Otakar Bystřina: život a dílo – Alois Götz. Praha: Moravsko-Slezská beseda, 1938
  • Lasák, O.: Vzpomínky na Otakara Bystřinu – In. Lasák, O.: Z malířova zápisníku. Olomouc 1946, s. 119–126
  • Sivek, a.: Dvojí jubileum Otakara Bystřiny. Nová svoboda 23. 7. 1961, s. 5
  • Skalička, J.: Po stopách života a díla O. Bystřiny. Doslov, In: Bystřina: O.: Úsměvná Morava. Ostrava 1979. S. 169–183
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 8. sešit: Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 367–368. 
  • Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Otakar Bystřina.jpg
Otakar Bystřina