Otakar Fiala

Otakar Fiala
Narození	2. června 1889 Jaroměřice nad Rokytnou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. ledna 1977 (ve věku 87 let) Brno Československo Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povolání	literární historik, středoškolský učitel, textologist a editor
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Otakar Fiala (2. června 1889, Jaroměřice nad Rokytnou – 3. ledna 1977, Brno, používal i pseudonym Otakar Skála) byl český literární historik, editor a pedagog.

Otakar Fiala se narodil v roce 1889 v Jaroměřicích nad Rokytnou, studoval na gymnáziích v Třebíči a v Brně, odmaturoval ale až roku 1908 na Akademickém gymnáziu v Praze, následně nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval češtinu a němčinu. Po promoci v roce 1913 se vrátil do Třebíče, kde mezi lety 1914 a 1922 učil na gymnáziu. Posléze odešel do Prostějova, kde působil jako pedagog na obchodní akademii. Nadále se také věnoval studiu a v roce 1922 získal doktorát s prací, kde se věnoval rozborům prvních sbírek Otokara Březiny.

V roce 1933 odešel do Brna, kde působil jako pedagog na průmyslové škole. V roce 1950 odešel do důchodu.^[1] Nastoupil však v roce 1951 do Janáčkova archivu Moravského zemského muzea, kde nadále bádal.^[2][3]

Věnoval se primárně dílu Otokara Březiny, se kterým se seznámil v roce 1905. Roku 1922 získal doktorát s prací, která psychologicky a ideově rozebírala první díla Otokara Březiny. Následně v roce 1935 ve spolupráci s Matějem Lukšů a Emanuelem Chalupným vydal Nové eseje, které získal od Matěje Lukšů, který byl správcem pozůstalosti Otokara Březiny. V roce 1939, již po smrti Matěje Lukšů, vydal další pozůstalostní dílo – Oslnění svobody a v roce 1967 pak vydal Eseje z pozůstalosti.^[1]

V roce 1969 vydal také rozbor díla Otokara Březiny – Studie z novoříšského období Otokara Březiny, mnoho článků k tématu Otokara Březiny a jeho děl napsal i do různých literárních časopisů jako např. Časopis pro moderní filologii a literaturu nebo Listy filologické.^[1]

Věnoval se také dílu Jaroslava Vrchlického, Leoše Janáčka^[1] nebo Vítězslava Nezvala.^[2] Jeho archiv je uložen v Památníku národního písemnictví.^[4]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Fiala
• Otakar Fiala v Biografickém slovníku českých zemí Historického ústavu AV ČR
• Otakar Fiala v databázi Městské knihovny v Třebíči
• Otakar Fiala v databázi Knihovny Památníku národního písemnictví