Otakar František Starhemberg
| Otakar František hrabě ze Starhembergu | |
|---|---|
 Erb rodu Starhembergů | |
| Zemský velitel v Čechách | |
| Ve funkci: 1730 – 1733 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Damian Sickingen |
| Nástupce | Heřman Karel Ogilvy |
| Skutečný tajný rada | |
| Ve funkci: 1731 – 11. července 1733 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Guvernér v Palermu | |
| Ve funkci: 1720 – 1720 | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Habsburská monarchie |
| Hodnost | plukovník (1709), generálmajor (1717), polní podmaršál (1723), polní zbrojmistr (1730) |
| Bitvy/války | války o španělské dědictví, rakousko-turecká válka (1716–1718), válka čtverné aliance |
| Narození | 12. srpna 1681 Linec Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 13. července 1733 (ve věku 51 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Choť | (1726) Marie Kristina z Trautsonu (1702–1743) |
| Rodiče | Gundakar XVI. Starhemberg (1652–1702) a Marie Anna z Rappachu (1654–1721) |
| Děti | Marie Terezie (1727–1749) |
| Příbuzní | zeť: Jiří Adam Starhemberg (1724–1807) strýc: Maxmilián Adam Starhemberg (1669–1741) děd: Bartoloměj III. Starhemberg (1625–1676) babička: Ester Windichgrätzová († 1697) |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otakar František Jakub hrabě ze Starhembergu (Ottokar Franz Jakob Graf von Starhemberg) (12. srpna 1681, Linec – 11. července 1733, Vídeň) byl rakouský generál. Prosadil se jako vojevůdce v dynastických válkách první čtvrtiny 18. století, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1730). V letech 1730–1733 byl vrchním velitelem v Českém království.
Životopis
Pocházel z významného rakouského rodu Starhembergů,[1] narodil se do početné rodiny hraběte Gundakara XVI. Starhemberga (1652–1702).[2] Od mládí sloužil v armádě, za války o španělské dědictví dosáhl hodnosti plukovníka (1709). Později se vyznamenal v bojích proti Turkům a v roce 1717 dosáhl hodnosti generálmajora. Za války čtverné aliance vynikl v Itálii, kde byl zraněn a v roce 1720 byl krátce guvernérem v Palermu. Za svou účast v této válce dostal od papeže Benedikta XIII. roční penzi ve výši 2 000 escudo. V roce 1723 dosáhl hodnosti polního podmaršála a nakonec byl povýšen na polního zbrojmistra (1730).[3] V roce 1731 byl jmenován tajným radou a závěr své kariéry strávil jako zemský velitel v Čechách se sídlem v Praze (1730–1733).[4]
V roce 1726 se oženil s hraběnkou Marií Kristinou Trautsonovou (1702–1743), dcerou císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu (1659–1724). Z jejich manželství se narodila jediná dcera Marie Terezie (1727–1749), která se provdala za svého vzdáleného bratrance, pozdějšího knížete Jiřího Adama Starhemberga (1724–1807).
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 1058–1059 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Rodokmen Starhembergů dostupné online
- ↑ Hodnostní postup v armádě in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k. k. Generale (1618–1815); Wien, 2006; s. 97 dostupné online
- ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky, 2006; s. 24 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Autor: Wolfgang Sauber, Licence: CC BY-SA 4.0
Coats of arms of the Starhemberg family - Coloured drawing ( around 1890 ) by Ernst Count Sprinzenstein ( Family archives Sprinzenstein )