Otakar Hřímalý

Otakar Hřímalý
Základní informace
Narození20. prosince 1883
Černovice,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. července 1945 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba a opera
Povolánídirigent, hudební skladatel, pedagog, klavírista, sbormistr a učitel
RodičeVojtěch Hřímalý mladší
Příbuzníděd Vojtěch Hřímalý starší
tety Marie Hřímalá a
Anna Hřímalá
strýcové Jan Hřímalý,
Jaromír Hřímalý a
Bohuslav Hřímalý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Hřímalý, Отакар Гржимали (20. prosince 1883 Černovice (Ukrajina)10. července 1945 Praha) byl český hudební skladatel a pedagog.

Život

Pocházel z hudební rodiny Hřímalých. Jeho otec byl hudební skladatel Vojtěch Hřímalý mladší a strýcem houslista Jan Hřímalý. Po studiích na gymnáziu v Černovcích (tehdy součást Rakousko-Uherska) odešel do Vídně, kde studoval na filozofické fakultě a na konzervatoři. Po studiích působil v Moskvě jako sbormistr opery a dirigent operního oddělení Moskevské konzervatoře.

Po Říjnové revoluci se stal dirigentem Velkého divadla v Moskvě a inspektorem hudby v Lidovém komisariátu národní osvěty. V těchto funkcích pracoval do roku 1922. Poté se vrátil do Černovců, kde byl profesorem hudby a ředitelem hudebního ústavu Societatea filarmonică. V této době byl na vrcholu svých tvůrčích schopností a vznikla zde většina jeho díla.

Na počátku 2. světové války obsadila Bukovinu sovětská vojska a Hřímalý se uchýlil do Prahy. Stal se profesorem klavíru a nauky o hudebních nástrojích na Pražské konzervatoři. Od roku 1943 vyučoval i skladbu a další teoretické předměty.

Dílo

Byl skladatelem romantického zaměření, nejen co do volby témat, ale i co do kompoziční a instrumentační techniky. Jeho dílo vycházelo zejména z ruského a rumunského prostředí. V Čechách nemělo velký ohlas.

Orchestrální skladby

  • 7 symfonií (Sedmá symfonie z roku 1944 je jeho posledním dílem)
  • Ganymed (symfonická báseň, 1908)
  • Variace na ruské téma Ej, uchněm (1920)
  • Fantasie capriccio op. 9 (1915)
  • Houslový koncert op. 29 (1930)
  • Klavírní koncert op. 30 (1933)
  • Concertino na rumunské téma op. 32
  • Symfonická suita pro velký orchestr (1940)

Vokální skladby

  • Hlad op. 14 (kantáta, 1921)
  • Idyla Bílého lotosu (opera, 1922)
  • Ballades des cloches op. 24 (kantáta pro ženský sbor a orchestr, 1929)
  • Žalm op. 25 (kantáta pro ženský sbor a orchestr, 1929)

Balety

  • Souboj s přízrakem (1942)
  • Příběhy čertíka (1943)

Komorní hudba

  • Sonata pro klavír op. 2(1909)
  • Smyčcový kvartet op. 4 (1910)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 5 (1911)
  • Préludes op. 6 (klavír, 1911)
  • Variace na vlastní téma op. 8 (klavír, 1912)
  • 7 pohádek op. 10 (klavír, 1918)
  • Smyčcový kvartet op. 11 (1928)
  • Klavírní kvintet op. 12 (1919)
  • Sonata pro klavír op.15 (1922)
  • Sonata pro klavír op. 16 (1922)
  • Mélodies et impressions op. 17 (klavír, 1922)
  • Sonáta pro violoncello a klavír op. 19 (1923)
  • Smyčcový kvintet op. 22 (1924)
  • Koncertní parafráze na Straussovy valčíky op. 26 (2 klavíry, 1929)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 28 (1930)
  • Klavírní kvartet op. 35 (1938)

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Alfred Baumgartner: Propyläen Welt der Musik. Band 3: Hauff - Menalt. Propyläen-Verlag, Berlin 1989, ISBN 3-549-07833-1, S. 143

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“