Otakar Hůrka
Otakar Hůrka | |
---|---|
Otakar Hůrka, 1965 | |
Narození | 10. září 1889 Koloděje u Prahy Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 21. července 1966 (ve věku 76 let) Praha Československo |
Povolání | malíř a grafik |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Hůrka (10. září 1889 Koloděje u Prahy [1] – 21. července 1966 Praha) byl český akademický malíř, krajinář a žák Aloise Kalvody.
Život a dílo
V letech 1903 až 1908 byl žákem význačného českého krajináře z přelomu 19. a 20. století Aloise Kalvody. Se svým učitelem zřejmě spolupracoval delší dobu, protože dle vzpomínek Martina Benky jej přivítal v pražském ateliéru Aloise Kalvody v r. 1909. Se školou Aloise Kalvody opakovaně vystavoval. V r. 1905 Zlatá Praha publikuje jeho obraz Z městečka u Křivoklátu.
V r. 1913 vydává soubor tříbarevných dřevorytů pod názvem Album Posázaví (s úvodem Boh. Blažka), které zahrnuje pohledy na Šternberk, Rataje[nepřesný odkaz], Sázavu, Talmberk aj. V březnu 1920 před odjezdem do Francie zakládá stálou výstavku svých děl na Královských Vinohradech ve Slezské ul. č. 32.
V letech 1920–1923 byl Hůrka na studijní cestě ve Francii (stipendium od prezidenta T. G. Masaryka). V roce 1921 vystavoval v pařížském Jarním salonu Českou krajinu s velkým ohlasem v listech Echo de Paris, Petit Parisien, Journal. Umělecké revue Les Tablettes a La Revue Modeme přinesly řadu reprodukcí jeho děl. Na Podzimním salonu téhož roku vystavoval mimo jiné dvě velká plátna z bojiště první světové války z francouzského Terronu a Terron-Vandy, kde se bojů v roce 1918 zúčastnily i československé legie. První obraz byl věnován maršálu Fochovi. Otakar Hůrka byl jmenován členem Salon d'automne jako šestý Čech (Jan Kotěra, František Kupka, Viktor Stretti, Jaromír Stretti-Zamponi, Tavík František Šimon).
Po návratu do vlasti, kterou již nikdy potom neopustil, maloval a vystavoval svoje krajiny převážně z oblasti Polabí a hlavně ze svého milovaného Posázaví. Podobně jako jeho učitel Al. Kalvoda byl Hůrka malířem bříz a březových hájů. Dle vzpomínek J. Váchala jej k tomu Kalvoda v učednických letech vedl i dosti "nevybíravým způsobem", kdy jej k jedné bříze přivázal, aby ty ostatní si dobře nastudoval.
Bydlel v Praze, na Vinohradech U Havlíčkových sadů 1. Za svůj život vytvořil řadu velkoformátových olejů na plátně a zejména větší počet menších olejů na kartonu. Kromě grafické tvorby je i autorem knižních ilustrací a ex libris.
V roce 1948 byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců a do konce svého života nemohl vystavovat a ani jiným způsobem veřejně prezentovat své práce.
Ukázka díla
- Břízy
- Červen
- Podzim
- Prosinec
Odkazy
Reference
Literatura
- Beneš Buchlovan, B.: Moderní česká ex libris. Praha, Kroužek českých exlibristů, 1926.
- Pochmon, F., Málek, L.: Alois Kalvoda a jeho žáci (výběr), katalog k výstavě, Galerie Goltzova tvrz, Golčův Jeníkov, 2010.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Hůrka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Hůrka
- Otakar Hůrka v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Otakar Hůrka ml. at cs.wikipedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Otakar Hůrka v roce 1965
Otakar Hůrka signatura