Otakar Hostinský
Prof. Otakar Hostinský | |
---|---|
Otakar Hostinský (1883) | |
Narození | 2. ledna 1847 Martiněves Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. ledna 1910 (ve věku 63 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | muzikolog, pedagog, spisovatel, historik, libretista, literární kritik, vysokoškolský učitel, filozof, historik umění a estetik |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Témata | estetika, hudební teorie, dějiny hudby, divadelní teorie a dějiny divadla |
Manžel(ka) |
|
Děti | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otakar Hostinský (2. ledna 1847 Martiněves[1] – 19. ledna 1910 Praha[2]) byl český estetik, teoretik hudby a divadla a profesor pražské univerzity, který se řadil k českému realistickému hnutí.
Život
Narodil se v rodině Václava Hostinského (1804–1885), správce hospodářství a cukrovaru hraběnky Vilemíny Kinské v Martiněvsi na statku čp. 1, a jeho manželky Františky, rozené Maux. Rodina se později přestěhovala do Prahy[3]. Otakar navštěvoval do roku 1855 školu v Heřmanově Městci, dále u piaristů a po maturitě na piaristickém gymnáziu na Novém Městě v Praze od roku 1865 studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze práva, po roce přestoupil na filozofickou fakultu a studia dovršil ročním pobytem na univerzitě v Mnichově. Roku 1869 obhájil doktorát filosofie a přispíval jako kritik do různých časopisů. Byl vychovatelem ve šlechtických rodinách, od roku 1877 přednášel estetiku a dějiny umění na pražské Akademii výtvarných umění, na Uměleckoprůmyslové škole a na pražské konzervatoři. Roku 1877 se na Karlo-Ferdinandově univerzitě habilitoval pro obor dějiny a estetika hudby spisem Die Lehre von den musikalischen Klängen (Nauka o hudebních zvucích). Roku 1883 byl na její filozofické fakultě jmenován mimořádným a roku 1892 řádným profesorem estetiky. Jeho zásluhy ve vědních oborech estetika a hudební věda byly oceněny volbou do Královské české společnosti nauk (mimořádný člen 6. června 1883, řádný od 7. ledna 1903), řádným členem České akademie věd a umění se stal 7. prosince 1902 (mimořádným od 2. prosince 1893).[4].
Rodina
24. listopadu roku 1883 se v Praze oženil se Zdenkou Quisovou (* 1863). Z jejich čtyř synů se proslavil nejstarší Bohuslav jako matematik a fyzik. Mladší Karel a Viktor zemřeli v dětském věku, nejmladší byl Jiří Otakar (* 1894)[5].
Dílo a vliv
Hostinský byl silně ovlivněn Herbartem, positivismem a v hudbě zejména Richardem Wagnerem. Už v roce 1868 navštívil premiéru Wagnerových Mistrů pěvců v Mnichově, kde se také seznámil s Bedřichem Smetanou a stal se jeho nadšeným obdivovatelem. Přispíval do Ottova slovníku a dalších encyklopedií. Přátelil se s českým hudebním skladatelem Zdeňkem Fibichem, pro něhož napsal libreto k Nevěstě Messinské. Napsal řadu knih o české hudbě, o lidové písni a o hudební teorii a významně přispěl k hudební estetice svými studiemi o Smetanovi a Fibichovi.
Seznamoval českou veřejnost s teoriemi německého hudebního skladatele Richarda Wagnera o „celkovém uměleckém díle“ (Gesamtkunstwerk). V tomto smyslu požadoval, aby divadelní představení bylo tvořeno dokonalým souladem mezi básnickým textem a výpravou, režií a hereckými výkony. Hostinský zdůrazňoval ideovost a národnost v umění a hlavně v literatuře. Ve svých studiích o českém verši dokazoval, že pro české básně není vhodná časomíra. Jeho zásadní dílo O realismu uměleckém (1890) vymezuje romantismu témata z historie a realismu témata ze současnosti. Spory o realismus charakterizuje jako spor mezi krásou a pravdou, pravdu přitom pro něj představuje realismus.
Hostinský také vychoval řadu žáků, hudebních teoretiků a estetiků. Mezi jeho oddané žáky patřili například Zdeněk Nejedlý a Otakar Zich, kteří o něm také psali.[6]
Spisy
- Umění a společnost [7]
- O realismu uměleckém (1890) [8]
- Památníček Smetanových oslav 1944 (1905) [9]
- Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu (1901) [10] [11]
- Antonín Dvořák ve vývoji naší dramatické hudby (1908) [12]
- Česká světská píseň lidová (1906)
- Hektor Berlioz, Praha : Urbánek, 1885 – Ve stručné monografii věnované Berliozovi Hostinský pojednává o jeho tvorbě, hudební kariéře, koncertních cestách a vztazích s ostatními skladateli období romantismu. Otisk z časopisu Lumír z r. 1881. dostupné online
- Jan Blahoslav a Jan Josquin (1896)
- Krištof Vilibald Gluck (1884) [13]
- O české deklamaci hudební (1886)
- Richard Wagner (1871)
- O socializaci umění (1903)
- Vzpomínky na Fibicha (1909)
- 36 nápěvů světských písní českého lidu ze XVI. století (1892)
- Příspěvek k dějinám české hudby a theorie umění XVI. věku (1896)
- O významu praktických ideí Herbartových pro všeobecnou esthetiku (1881)
- Das Musikalisch-Schöne und das Gesamtkunstwerk vom Standpunkte der formalen Aesthetik (1877), Leipzig
- Herbart's Aesthetik in ihren grundlegenden Teilen quellenmässig dargestellt und erläutert (1891), Hamburg
- Ein Beitrag zur aesthetischen Begründung der Harmonielehre (1879)
Památky
- Pomník s bronzovou bustou v Pohořicích-Martiněvsi (1909) vytvořil sochař Josef Šejnost[14].
- V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Hostinského.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí Praha-Nové Město
- ↑ [1]
- ↑ ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 110.
- ↑ Pobytová přihláška [2]
- ↑ Ottův slovník naučný, sv. 11, str. 676; Ottův slovník naučný nové doby, sv. 4, str. 1221.
- ↑ HOSTINSKÝ, Otakar. Umění a společnost [online]. Praha: J. Otto, 1907 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ HOSTINSKÝ, Otakar. O realismu uměleckém [online]. Praha: Bursík a Kohout, 1890 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ HOSTINSKÝ, Otakar. Památníček Smetanových oslav [online]. Praha: 1944 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu [online]. Praha: Jan Laichter, 1901 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ HOSTINSKÝ, Otakar. Bedřich Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu [online]. Praha: Jan Laichter, 1941 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ HOSTINSKÝ, Otakar. Antonín Dvořák ve vývoji naší dramatické hudby [online]. Praha: Mojmír Urbánek, 1908 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ HOSTINSKÝ, Otakar. Krištof Vilibald Gluck [online]. Praha: Mojmír Urbánek, 1884 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online.
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-otakara-hostinskeho-18221810
- ↑ NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.
Literatura
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 108–109.
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 567–568.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 82.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 506–507.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Hostinský na Wikimedia Commons
- Osoba Otakar Hostinský ve Wikicitátech
- Autor Otakar Hostinský ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Hostinský
- Digitalizovaná díla Otakara Hostinského v Národní digitální knihovně.
- Otakar Hostinský v databázi Archivu Národního divadla
- Otakar Hostinský v archivu Národního divadla Brno
- Otakar Hostinský v Encyklopedii dějin města Brna
- Otakar Hostinský v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Otakar Hostinský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Otakar Hostinský ve Slovníku českých filosofů
- Otakar Hostinský v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Otakar Hostinský v Československé bibliografické databázi
- Stránky obce Martiněves s Hostinského životopisem[nedostupný zdroj]
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Hostinský Otakar a jeho rodina
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Otakar Hostinský (1847-1910) se svou budoucí ženou Zdenkou Hostinskou (1863-1942).