Otakar Husák

Ing. Otakar Husák
3. ministr národní obrany Československa
Ve funkci: 15. září 1920 – 26. září 1921
Prezident	Tomáš Garrigue Masaryk
Předseda vlády	Jan Černý
Předchůdce	Ivan Markovič
Nástupce	František Udržal
Narození	23. dubna 1885 Nymburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. června 1964 (ve věku 79 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	ČVUT
Profese	státní úředník
Ocenění	Pamětní medaile svazu českoskoslovenského důstojnictva (1946) Čestné občanství města Nymburka (1998) medaile sv. Jiří Pamětní medaile 21. střeleckého pluku terronského Válečný kříž … více na Wikidatech
Commons	Otakar Husák
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Husák (23. dubna 1885 Nymburk^[2] – 12. června 1964 Praha) byl československý generál, legionář a ministr obrany v letech 1920–1921.

Vystudoval reálné gymnázium v Karlíně. Po maturitě pokračoval v letech 1904–1909 ve studiu chemie na ČVUT. Studium zakončil ziskem titulu inženýr. Po studiu odešel do Ruska, kde se stal v roce 1914 ředitelem soukromé chemické továrny ve Varšavě. Po vypuknutí první světové války vstoupil do České družiny, kde se stal velitelem čety. Od ledna 1916 velel rotě Československého střeleckého pluku a od jara 1917 praporu 1. střeleckého pluku. Před bitvou u Zborova byl těžce raněn. Po vyléčení byl velitelem prvního lodního transportu legionářů severní cestou z Archangelska (odjezd 15. října 1917) ^[3] do Francie, kde se jako velitel praporu zúčastnil bitvy u Terronu. V prosinci 1918 se spolu s T. G. Masarykem vrátil do vlasti, kde působil jako přednosta vojenské kanceláře prezidenta republiky.^[4][5]

Dne 15. září 1920 byl jmenován jako nestraník ministrem národní obrany v tzv. první vládě Jana Černého.^[6] Po demisi vlády 26. září 1921 odešel na vlastní žádost do zálohy. Když stát ve 20. letech založil továrnu na výbušniny Explosia v Semtíně, stal se Husák jejím prvním ředitelem.^[7]

Brzy po okupaci Československa v březnu 1939 byl Otakar Husák zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 jmenován ředitelem Synthesie Semtín. V této pozici působil až do března 1948, kdy byl penzionován. V roce 1950 byl znovu zatčen a vězněn do roku 1956 na Pankráci a na Mírově. Po propuštění z vězení musel i přes vysoký věk pracovat, aby získal nárok na důchod. Do důchodu tak odešel teprve v 75 letech v roce 1960. Zemřel v Praze 12. června 1964. V roce 1968 byl rehabilitován. Teprve po roce 1989 ale mohl být in memoriam vyznamenán Řádem Milana Rastislava Štefánika II. třídy (1992). Město Nymburk mu v roce 1998 udělilo čestné občanství.^[8]

	Válečný kříž (Francie)
	Československý válečný kříž 1914–1918
	Československá revoluční medaile
	Československá medaile Vítězství
	Řád Milana Rastislava Štefánika , II. třídy
	Řád čestné legie, III. třídy – komandér
	Řád čestné legie, IV. třídy – důstojník
	Řád čestné legie, V. třídy – kavalír

• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 538. 
• Preclík Vratislav: Zborov a T.G. Masaryk, in ČAS, časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 53, s. 9-11, ročník XI., červenec 2003, ISSN 1210-1648.
• Preclík Vratislav: T.G. Masaryk a jeho legionáři, in ČAS, časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 97, s. 4-8, ročník XX., leden-březen 2012, ISSN 1210-1648.
• Preclík Vratislav: T.G. Masaryk - vznik Československa a jeho legionáři, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 104, str.4-11, ročník XXI., září-prosinec 2013, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Husák na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Husák
• Otakar Husák na stránkách vlády ČR
• Otakar Husák na stránkách Ministerstva obrany
• Libor Vykoupil Ecce Homo-Otakar Husák