Otakar III. Štýrský

Otakar III. Štýrský
štýrský markrabě
Portrét
Otakarova pečeť z roku 1160
Narození1125
Úmrtí31. prosince 1164
Pécs
Pohřbenklášter Rein, klášter Seiz
ManželkaKunhuta z Vohburgu
PotomciOtakar IV. Štýrský
DynastieTraungauerové
OtecLeopold I. Štýrský
MatkaŽofie Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar III. Štýrský (1125 – 31. prosince 1164, Pécs) byl v letech 1129 až 1164 štýrský markrabě z rodu hrabat z Trangau.[1]

Život

Otakar jako donátor (kaple sv. Jana v Pürggu)

Narodil se v roce 1125 jako syn štýrského markraběte Leopolda Silného a jeho manželky Žofie, dcery bavorského vévody Jindřicha IX. Černého. Po nečekané smrti svého otce se stal jeho následníkem ve věku čtyř let. Jeho poručníky byli strýc hrabě Bernard z Trixenu a matka Žofie,[2] sestra matky Fridricha Barbarossy.[3] Když někdy v letech 1139/1140 dosáhl zletilosti, převzal vládu nad Štýrskem od svých poručníků. Již dříve, v roce 1136, dědil po Ottovi z Cordenone, který byl posledním z rodu hrabat z Naumu ve Friaulsku.[2]

Kartouza v Žiči na obraze z roku 1730

Po roce 1143 se na welfské straně zapojil do bojů o bavorské vévodství proti Jindřichovi II. Jasomirgottovi.[4] Během vlády se Otakarovi podařilo rozšířit rozsah svých práv, když získal např. horní regál pro Štýrsko a začal razit vlastní mince.

Podporoval a založil také mnohé kláštery. Ve slovinské Žiči (německy Seitz) založil klášter, do kterého pozval vůbec první komunitu kartuziánů na slovanském i německém území. V roce 1147 se spolu se svým strýcem Bernardem z Trixenu vydal na druhou křížovou výpravu.[5] Bernard byl na výpravě 16. listopadu 1147 zabit Turky a Otakar se stal jeho dědicem.[6] Rozšířil tak své panství o velkou část území Dolního Štýrska na území dnešního Slovinska s centrem v Mariboru. Když v roce 1158 padl v bojích u Milána bez potomků Otakarův bratranec hrabě Ekbert III. z Formbach-Pittenu, připojil ke Štýrsku i Pittensko.[7]

Na konci roku 1164 se vypravil na pouť do Svaté země. Ještě na cestě nečekaně 31. prosince 1164 v uherské Pécsi zemřel[3] Byl pohřben v kartuziánském klášteře Seiz a později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Rein. Jeho nástupcem se stal jeho teprve roční syn Otakar IV. z manželství s Kunhutou, dcerou markraběte Děpolta III. z Vohburgu, za jehož narození jako poděkování založil roku 1163 augustiniánský klášter Vorau.

Odkazy

Reference

  1. ↑ VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 94. Dále jen Dějiny Rakouska. 
  2. ↑ a b DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3525-1. S. 280. (německy) Dále jen Österreichische Geschichte 1122-1278. 
  3. ↑ a b Dějiny Rakouska, str. 95
  4. ↑ Dějiny Rakouska, str. 87
  5. ↑ KOSI, Miha. The Age of the Crusades in the South-East of the Empire (Between the Alps and the Adriatic). In: HUNYADI, Zsolt; LASZLOVSZKY, József. The crusades and the military orders expanding the frontiers of medieval latin christianity : in memoriam Sir Steven Runciman (1903-2000). Budapest: Central european university, Department of medieval studies, 2001. ISBN 963-9241-42-3. S. 128. (anglicky)
  6. ↑ Österreichische Geschichte 1122-1278, s. 285
  7. ↑ Österreichische Geschichte 1122-1278, s. 288

Literatura

  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien: Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien: Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar: Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • PFERSCHY, Gerhard, a kol. Das Werden der Steiermark : die Zeit der Traungauer : Festschrift zur 800. Wiederkehr der Erhebung zum Herzogtum. Graz ; Wien ; Köln: Verlag Styria, 1980. 422 s. ISBN 3-222-11281-9. (německy) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Leopold Silný		Znak z doby nástupuŠtýrský markrabě
Otakar III.
1129–1164		Znak z doby konce vládyNástupce:
Otakar IV.

Média použitá na této stránce

Blason Ducs de Styrie.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 3.0
Ottokar III Pürgg, AT, 12 Jhd.jpg
Autor: Jörg Walter, Licence: CC BY-SA 3.0
Fresco in Pürgg, AT, 12 century
Ottokar III of Styria 1160.jpg
Ottokar III of Styria
Žiče Charterhouse 1730.jpg
Representation of the Charterhouse of Žiče (Seitz, south of Gonobitz, Slovenian Styria) in 1730, copy in 2007 of the original at Klosterneuburg (Austria).