Otakar Motejl

JUDr. Otakar Motejl, dr. h. c.
4. ministr spravedlnosti ČR
Ve funkci:
1. srpna 1998 – 16. října 2000
Předseda vládyMiloš Zeman
PředchůdceVlasta Parkanová
NástupcePavel Rychetský
1. veřejný ochránce práv
Ve funkci:
18. prosince 2000 – 9. května 2010
Předchůdcefunkce zřízena
NástupcePavel Varvařovský
1. předseda Nejvyššího soudu ČR
Ve funkci:
1993 – 1998
Předchůdceinstituce vznikla
NástupceEliška Wagnerová
Stranická příslušnost
Členstvínestraník
Nestraník
v české vláděza ČSSD (1998–2000)
Narození10. září 1932
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. května 2010 (ve věku 77 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
ChoťAnna Motejlová (1935-1995) roz. Dvořáková
VztahyBohuslav Jiruš (praprastrýc)
DětiKateřina Kulíšková
SídloMajdalenky
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profeseadvokát a soudce
Oceněníčestný doktor Univerzity Palackého (2009)
Cena města Brna (2013)
Řád čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Motejl (10. září 1932 Praha – 9. května 2010 Brno[1]) byl český právník a politik, první předseda Nejvyššího soudu ČR a první český veřejný ochránce práv.

Život

Otakar Motejl byl vodní skaut, skautský slib složil v 5. pražském oddílu vodních skautů.[2][3][4] Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1955 a poté pracoval jako advokát postupně v Banské Bystrici, v Krupině, v Banské Štiavnici, v Kremnici, v Kladně a v Praze.[5]

V letech 1966 až 1968 působil v Právnickém ústavu Ministerstva spravedlnosti, v letech 1968 až 1970 byl soudcem Nejvyššího soudu, v té době se významně podílel na probíhajících rehabilitacích. Jako advokát hájil lidi nespravedlivě pronásledované komunistickým režimem (v 50. letech i v době normalizace – např. Hanu Marvanovou, Jiřinu Šiklovou[6] nebo členy skupiny The Plastic People of the Universe). 17. listopadu 1989 svážel svým autem zraněné studenty vracející se z demonstrace na Národní třídě do nemocnice.[6] V prosinci 1989 se stal členem komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu.[6] V období od 23. ledna 1990 až do 31. prosince 1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR,[6] v letech 1993 až 1998 předsedou Nejvyššího soudu ČR.

V roce 1998 byl jmenován ministrem spravedlnosti, rezignoval o dva roky později v souvislosti s neprosazením reformy českého soudnictví.[7] Dne 12. prosince 2000 byl zvolen prvním veřejným ochráncem práv[8] a v roce 2006 byl Poslaneckou sněmovnou do tohoto úřadu zvolen na dalších šest let.[9]

Motejl po jistém váhání přijal funkci hlavního arbitra v kauze Diag Human, kde měla být určena konečná výše odškodného, které měl český stát zaplatit firmě za neuskutečněné obchody s krevní plazmou.[10] Byl silný kuřák.[11] V roce 2006 se stal Právníkem roku v oboru občanských a lidských práv a v roce 2009 byl v této soutěži uveden do „právnické síně slávy“.

Hrob Otakara Motejla na Vyšehradském hřbitově

Zemřel náhle po krátké nemoci 9. května 2010 po šestnácté hodině[12] ve Fakultní nemocnici Brno.[1] Se souhlasem jeho dcery, Kateřiny Kulíškové, v roce 2010 Nadace Open Society Fund Praha založila Fond Otakara Motejla, který finančně podporuje české neziskové organizace, jež bojují proti korupci a usilují o transparentní a poctivé prostředí v České republice.

Prastrýcem Otakara Motejla byl český farmakolog, lékař a botanik rytíř Bohuslav Jiruš.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Zemřel JUDr. Otakar Motejl. Veřejný ochránce práv [online]. 2010-05-08 [cit. 2010-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-03. 
  2. ↑ Otakar Motejl – spravedlnost, demokracie a služba lidem [online]. Kancelář veřejného ochránce práv, 2010-05-11 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Motejl se ke svému skautství hrdě hlásil. Lidové noviny, 2010-05-20, dostupné online
  4. ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Slzy, smích i díky. Brno se rozloučilo s ombudsmanem. Brněnský deník [online]. 2010-05-21 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ JUDr. Otakar Motejl – první český veřejný ochránce práv [online]. Veřejný ochránce práv [cit. 2010-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-27. 
  6. ↑ a b c d MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 278. 
  7. ↑ Zemřel ochránce práv Otakar Motejl. Bylo mu 77 let. Lidovky.cz [online]. 2010-05-09 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Stenografický zápis 29. schůze, 12. prosince 2000 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Otakar Motejl je opět ombudsmanem. Lidovky.cz [online]. 2006-12-12 15:20 CET, rev. 2006-12-12 16:08 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ POKORNÝ, Marek. Spor s Diag Human rozhodne Motejl. iHNed.cz [online]. 2009-01-13 19:41 CET, rev. 2009-01-13 20:27 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ STRNADOVÁ, Tereza. Nešvar kouření na zastávkách trvá, dým je i v kancelářích politiků. iDNES.cz [online]. 2008-04-25 10:19 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zemřel Otakar Motejl, první a jediný český ombudsman. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-05-08 18:54 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 625. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 433. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 473. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 405–406. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“