Otakar Oplatek
Otakar Oplatek | |
---|---|
Narození | 20. března 1907 Brno Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. června 1985 (ve věku 78 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Alma mater | Vysoké učení technické v Brně |
Povolání | architekt a urbanista |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otakar Oplatek (20. března 1907 Brno[1] – 2. června 1985 Brno) byl moravský funkcionalistický architekt.
Život
V roce 1924 složil maturitu na 1. české státní reálce v Brně.[2] Vystudoval v letech 1924–1930 českou vysokou školu technickou v Brně. V roce 1932 se na školu vrátil a dva roky zde působil jako asistent Jiřího Krohy. Od roku 1934–1938 pracoval v ateliéru Jindřicha Kumpošta, kde navrhl několik rodinných domů a portálů obchodů. Od roku 1939–1958 pracoval v Zemském úřadu (po druhé světové válce Zemský národní výbor, Krajský národní výbor a Studijní s plánovací ústav v Brně), nejdříve jako referent–architekt a urbanista, později jako vedoucí oddělení územního plánování.[3] Od roku 1958 pracoval ve Stavoprojektu v Brně až do svého důchodu.
V roce 1939 spolu s Josefem Poláškem a Heinrichem Blumem projektoval budovu První moravské spořitelny v Brně.[4]
Rodina
V roce 1933 se oženil s Boženou Hortíkovou, z jejich manželství vzešli dva synové, Petr (* 1941) a Jiří (* 1944). Oba studovali na fakultě architektury VUT v Brně. Jiří v roce 1969 emigroval do Švýcarska, Petr i se svou rodinou emigroval v roce 1984.[3]
Dílo
Stavby
- budova První moravské spořitelny v Brně, Jánská ulice 4-10, spolu s Josefem Poláškem a Heinrichem Blumem,[4]
- Janáčkovo divadlo v Brně, Rooseveltova 7/31, spoluautor projektu budovy vypracovaného podle vítězného návrhu Jana Víška[2], 1958–1965, hlavní architekt,
- adaptace zámku v Náměšti nad Oslavou na reprezentační sídlo prezidenta republiky, 1946–1948,[5]
- zámek Mikulov, zámecký komplex, rekonstrukce po požáru, 1947–1960.
- bytové jednotky, 1955–1956, Mikulov,
- budova opery a činohry v Bělehradě, 1971, spoluautor, účast v mezinárodní soutěži,
- socha Leoše Janáčka v Brně, 1975, spoluautor spolu se Stanislavem Hanzlem a Vilémem Zavřelem,[6]
- Ústřední sportoviště Za Lužánkami, plavecký stadion a tělocvična v Brně, 1967–1979, projekt, realizace, autorský dozor.[3]
Spisy
- OPLATEK, Otakar; JEŽEK, Josef. Úvahy o prostorovém plánování : plány a kresby Ústředí moravskoslezských obcí, měst a okresů. Praha: Architektura ČSR, 1946. 30 s.
- OPLATEK, Otakar. Charakteristika a vymezení hlavních problémů asanací a rekonstrukcí v obytném území našich měst ve vztahu k brněnskému kraji, VÚVA Brno, 1957 (studie)
- Oplatek, Otakar, 1907-1985: Zámek Mikulov. Studie stavební úpravy a hospodářského využití hlavního objektu (studie, NPÚ)
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika 17088, sn. 43 [online]. MZA [cit. 2022-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Otakar Oplatek v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ a b c HRBKOVÁ, Marcela. Otakar Oplatek a rekonstrukce historické architektury po roce 1945. is.muni.cz [online]. Filosofická fakulta Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2019-05-01]. Magisterská diplomová práce Brno. Dostupné online.
- ↑ a b LUKEŠ, Zdeněk. Architektura na prahu okupace. Lidové noviny. 30. 3. 2019, s. 27. Dostupné online. ISSN 0862-5921.
- ↑ OPLATEK Otakar. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2019-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-01.
- ↑ Týden v kultuře 27. srpna až 2. září. Hospodářské noviny [online]. 2012-08-27 [cit. 2019-05-02]. Dostupné online.
Literatura
- HOROVÁ, Adéla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0536-6.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Oplatek
- Otakar Oplatek [online]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online.
- Otakar Oplatek v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor:
- Overview_of_Spořitelna_Building_in_Brno.jpg: Jiří Sedláček (Frettie)
- derivative work: Bazi (talk)
Celkový pohled na budovu Spořitelny v Brně..