Otakar Sedloň

Otakar Sedloň
Otakar Sedloň
Otakar Sedloň
Narození30. srpna 1885
Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg Trpín, Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. října 1973 (ve věku 88 let)
Československo Praha, Československo
Místo pohřbeníVamberk
Národnostčeská
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
profesoři:
Emanuel Dítě ml.
Karel Vítězslav Mašek
Jan Preisler
Jakub Schikaneder
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Hnutírealismus
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Sedloň (30. srpna 1885 Trpín18. října 1973 Praha) byl český akademický malíř a středoškolský profesor.

Život

Narodil se v rodině řídícího učitele Tomáše Sedloně v Trpíně u Poličky. Otec byl po roce 1886 přeložen do Merklovic u Vamberka, později do Doudleb nad Orlicí, a proto zde Otakar navštěvoval obecnou i měšťanskou školu. Po maturitě na reálce v Kostelci nad Orlicí studoval malířství na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesorů Emanuela Dítěte, Karla Vítězslava Maška, Jana Preislera a Jakuba Schikanedera.

Po absolutoriu a složení profesorských zkoušek nastoupil v roce 1908 na reálku v Lipníku nad Bečvou jako profesor kreslení. Postupně pak působil ještě na reálkách v Lounech, Litoměřicích a v Brně, kde kvůli pádu tabule utrpěl těžký úraz, který jej na několik let vyřadil z pracovní i umělecké činnosti.

Styk s uměleckým světem obnovil až po roce 1920; postupně navštívil Jadran (1922), Paříž (1925), Podkarpatskou Rus (1927) a Rumunsko (1933). Období mezi dvěma světovými válkami bylo v jeho malířské kariéře asi nejúspěšnější. Žil a tvořil v ateliéru na Národní třídě v Praze a patřil v té době k nejvyhledávanějším portrétistům. Tehdy se také stal členem spolku Myslbek, s nímž pak často vystavoval. Jeho obrazy byly v majetku tehdejších bank, ministerstev a dalších institucí, stejně tak bylo možné je spatřit v pražských i mimopražských kavárnách a restauracích.

Otakar Sedloň je pochován v rodinné hrobce ve Vamberku.

Dílo

Jeho obrazy jsou ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy[1], Oblastní galerie Liberec, malých vesnických galerií (Rybná nad Zdobnicí, Pěčín), na úřadech některých podorlických měst (Vamberk, Doudleby nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk) nebo v soukromých sbírkách.

Výstavy

Samostatné výstavy

  • 1923 Poděbrady, Lázeňská kolonáda [2]
  • 1928 Výstava Otakara Sedloně, Průmyslové museum pro Východní Čechy, Chrudim
  • 1952 Otakar Sedloň, Výstavní síň Ars Melantrich, Praha 1
  • 1954 Otakar Sedloň: Záběry z Trati míru na Slovensku, Galerie Československý spisovatel, Praha

Kolektivní

  • 1924 Výstava obrazů z Potštýna a okolí, Topičův salon, Praha
  • 1932 I. výstava obrazů a plastik českých umělců ze soukromého majetku členů Kruhu přátel umění v Hradci Králové, Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové, Hradec Králové
  • 1938 III. Zlínský salon, Studijní ústav, Zlín
  • 1939 Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1940/1941 Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1942 Národ svým výtvarným umělcům, Praha
  • 1972 Pardubice minulosti a dneška. Obrazy, kresby, grafika 1602 -1972, Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice

Fotogalerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • KRUŠINA, Josef. Dějiny Trpína a okolí. Ilustrace Otakar Sedloň. Trpín: Místní národní výbor Trpín, 1948, reedice 2005. 256 s. ISBN 8025422631, ISBN 9788025422632. S. 232. 
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý: Tvar, 1950. Heslo Sedloň, Otakar, s. 403–404. 
  • Společný katalog 1974, České malířství XX. století ze sbírek Oblastní galerie v Liberci
  • 1983 Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svoji tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice
  • 1990 Malá encyklopedie výtvarných umělců a architektů západních Čech (1945-1990), Západočeské nakladatelství v Plzni, Plzeň
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2000 Malíři Vysočiny II (Dodatek k malému lexikonu z roku 1993)
  • 2004 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2004 (XIII. Ro - Se), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Family old 113.jpg
Otakar na svatbě synovce, Žamberk 1947.
Flag of Austria-Hungary 1869-1918.svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918
Family old 056.jpg
Otakar se synovcem a neteřemi na kolonádě v Poděbradech.
Otakar Sedloň signatura.jpg
Otakar Sedloň signatura
Family old 075.jpg
Otakar ve svém ateliéru na Národní třídě, Praha cca 1950.