Otakar Srdínko

Prof. MUDr. Otakar Srdínko
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1930
6. ministr školství ČSR
Ve funkci: 1925 – 1926
Předchůdce	Ivan Markovič
Nástupce	Jan Krčmář
7. ministr zemědělství ČSR
Ve funkci: 1926 – 1929
Předchůdce	Juraj Slávik
Nástupce	Bohumír Bradáč
Stranická příslušnost
Členství	agrární strana
Narození	1. ledna 1875 Svobodné Dvory Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. prosince 1930 (ve věku 55 let) Praha Československo Československo
Rodiče	Hynek Srdínko
Alma mater	Univerzita Karlova
Profese	politik, lékař a pedagog
Commons	Otakar Srdínko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Srdínko (1. ledna 1875 Svobodné Dvory^[1][2][3] – 21. prosince 1930 Praha^[4]) byl československý lékař a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Otakar od roku 1886 studoval osm let na královéhradeckém gymnáziu, kde dne 7. července 1893 odmaturoval. V roce 1899 dokončil studia medicíny na Karlově univerzitě v Praze (promoce 13. února 1899). V roce 1900 získal pozici asistenta a poté absolvovat studijní cesty do západní Evropy, Polska i Ruska. V roce 1901 se na pražské lékařské fakultě habilitoval (docent) a 1906 mimořádným profesorem v oborech histologie a embryologie. V roce 1912 se stal řádným profesorem. Od roku 1917 zastával post přednosty Histologicko-embryologického ústavu a v letech 1918–1919 ve funkci děkana české lékařské fakulty v Praze.^[5]

Odborně se zabýval zejména histologií, vývojem nadledviny a funkcionální stavbou pojivových tkání. Kromě vědeckých prací se věnoval i popularizaci.

Profesor Srdínko byl hlavním iniciátorem výstavby Purkyňova ústavu^[6] v Praze 2, který je významnou součástí 1. lékařské fakulty UK v Praze.

V agrární straně se angažoval již počátkem 20. století. Přispíval do listu Venkov. Patřil do mladé skupiny okolo Antonína Švehly, která okolo roku 1905 převládla nad dosavadním konzervativním křídlem.^[7]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.^[8]

V letech 1925–1926 byl ministrem školství a národní osvěty v druhé vládě Antonína Švehly (prezidentem T.G. Masarykem byl poprvé jmenován 12. prosince 1925) a v letech 1926–1929 ministrem zemědělství v třetí vládě Antonína Švehly a první vládě Františka Udržala. I během 20. let patřil v rámci strany k centristickému křídlu blízkému Antonínu Švehlovi.^[9]

Zemřel roku 1930 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Po jeho smrti převzal jeho poslanecké křeslo Oldřich Suchý.^[10]

Jeho otcem byl agrární politik Hynek Srdínko (1847–1932).^[11][12] Jeho vnukem je Petr Zuna, někdejší rektor Českého vysokého učení technického v Praze.

Je autorem řady knih (učebnic), vědeckých studií a spisů.

Výběr

• Učebnice histologie a základy mikroskopické techniky (1912)
• Učebnice embryologie člověka a obratlovců (1911), první slovanská učebnice tohoto oboru
• O vývoji člověka (1909)
• O drobnohledné skladbě těla člověka (1905)

• V roce 2013 byla v Purkyňově ústavu na Praze 2 odhalena jeho pamětní deska.
• Byla po něm pojmenována jedna z ulic v Hradci Králové.^[5]

• KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Otakar Srdínko, s. 75–78. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Srdínko na Wikimedia Commons
• Osoba Otakar Srdínko ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Srdínko
• http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=s&start=62&count=1 Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.
• http://aleph.svkhk.cz/F/?func=direct&doc_number=000058201&local_base=hka10&format=999