Otakar Zítek

Otakar Zítek
Otakar Zítek
Otakar Zítek
Základní informace
Narození5. listopadu 1892
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. dubna 1955 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánryklasická hudba, opera a scénická hudba
Povoláníhudební skladatel, režisér, spisovatel a operní režisér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Zítek, také Ota nebo Otto (5. listopadu 1892 Praha[1]28. dubna 1955 Bratislava) byl český operní režizér, hudební skladatel a spisovatel.

Život

Po maturitě na gymnáziu v Praze studoval ve Vídni hudební teorii a skladbu u Hermanna Graedenera a hudební vědu u Guido Adlera. Po návratu do Čech byl také žákem Vítězslava Nováka. Komponovat začal již ve Vídni, publikoval odborné články a hudební kritiky, ale svůj hlavní zájem věnoval operní režii.

V roce 1921 se stal režizérem brněnského divadla, kde byly v letech 1921–1930 pod jeho vedením uvedeny premiéry oper Leoše Janáčka. V letech 19261929 byl dramaturgem divadla a v roce 1929 se stal jeho ředitelem. Kromě toho vyučoval na brněnské konzervatoři, přednášel v Brněnské besedě a dále přispíval do denního tisku svými kritikami a odbornými články.

V letech 19311939 byl ředitelem Městského divadla v Plzni. V roce 1939 byl zatčen a dva roky strávil v koncentračním táboře Buchenwald. Po návratu z vězení pokračoval v práci v plzeňském divadle. Významným činem byla instrumentace a jevištní uvedení Janáčkova písňového cyklu Zápisník zmizelého v roce 1943.

Po osvobození hostoval jako režizér v Divadle 5. května v Praze i v Mahenově divadle v Brně. V letech 1946–49 působil v tomto divadle znovu jako ředitel. Kromě toho byl profesorem na Janáčkově akademii múzických umění a řídil její Operní studio. Od roku 1953 vyučoval na Vysoké škola múzických umění v Bratislavě. Tam také v roce 1955 zemřel.

Dílo

Komorní skladby

  • Sonáta pro violoncello a klavír (1921)
  • Jaro (fantasie pro klavír, 1922)
  • Orientales (3 kusy pro jazz)
  • Pohádka modrého šátku (valčík pro housle, klavír harmoniku a bubínky)
  • Buchenwald op. 25 (Ze zápisníku v deníku koncentračního tábora, klavír, 1949)

Orchestrální skladby

  • Město (symfonická báseň, 1925)
  • Buchenwaldský pochod

Jevištní díla

  • Vznešená srdce (opera, 1917)
  • Pád Petra Králence (opera, 1923)
  • Dvě lásky (přepracovaná verze opery Pád Petra Králence, 1932)
  • Cesta kolem světa (revue, 1934)
  • Balet o růži (na motivy pohádky Oscara Wildea Infantčiny narozeniny, 1942)

Hudba k činohrám

  • Ze života hmyzu (1923)
  • Princezna Turandot (1926)
  • Brand (1928)
  • Jan Hus (1938)
  • Četné písně, písňové cykly a sbory.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Haštala na Staré Městě pražském

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 Otakar Zítek.jpeg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Bedřich Bendelmayer