Otakar Zahálka

Otakar Zahálka
Narození30. září 1891
Rakousko-Uhersko Těšenov, České království, Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. června 1942 (ve věku 50 let)
Protektorát Čechy a Morava Brno, Protektorát Čechy a Morava, Nacistické Německo
Příčina úmrtístřelná rána a poprava
BydlištěHumpolec
Příbuznígen. Jindřich Lev Hanák (tchán)
Vojenská kariéra
Hodnostbrigádní generál
SloužilRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
OceněníMedaile Vítězství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Zahálka (30. září 1891 Těšenov[1] – 21. června 1942 Brno) byl československý generál.

Životopis

Pamětní deska generála Zahálky na zdi Brajnerova dvora u Horní Cerekve

Otakar Zahálka začal studovat roku 1902 na gymnáziu v Rokycanech a o rok později přešel na gymnázium v Pelhřimově. Po kvartě přestoupil na učitelský ústav v Soběslavi, který zakončil 24. června 1910 maturitní zkouškou s vyznamenáním. Mezi lety 1910 a 1914 postupně učil v Dolní Cerekvi, Holicích a Rosicích u Pardubic.

V roce 1914 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 12. pluku v Čáslavi[2] a po nasazení na ruské frontě v roce 1915 přešel po deseti dnech do zajetí, kde se přihlásil do československých legií. Zde na přelomu let 1916 a 1917 absolvoval důstojnický kurs a následně byl jmenován praporčíkem a ustanoven velitelem čety. V roce 1918 byl opakovaně povýšen až na kapitána. Do vlasti se navrátil v roce 1919 a zůstal v činné službě, kde zastával různé velitelské funkce a v jejímž průběhu byl povyšován až do hodnosti brigádního generála - tuto hodnost získal v roce 1935.[3] V letech 1934 až 1939 byl velitelem Vojenské akademie v Hranicích, která po něm byla poté i pojmenována. Od října 1938 do ledna 1939 působil jako přednosta Oddělení pro úpravu státních hranic s Německem Hlavního štábu branné moci.[4]

V roce 1940 odešel nuceně do výslužby a nastoupil ve Zlíně zprvu jako vychovatel v kolejích Baťových škol, později od roku 1942 jako úředník v daňovém oddělení Baťových závodů. Do odboje se zapojil již od dubna 1939 a v květnu 1940 se stal třetím zemským velitelem Obrany národa, měl na starosti řízení této ilegální organizace na Zlínsku.[3] Počátkem května 1942 byl zatčen, stanným soudem v Brně záhy odsouzen k trestu smrti a popraven zastřelením.[5] Vězněn a popraven byl v Kounicových kolejích.[3] Pohřben byl na Šáreckém hřbitově[6].

Dne 1. května 1946 byl in memoriam jmenován divizním generálem.[2]

Rodina

Jeho otec František byl nájemcem velkostatku Brajnerův dvůr v Těšenově a později správcem soukromého velkostatku ve Vyklanticích.[7] Jeho matka Aloisie, rozená Smrčková, zemřela roku 1907.[8] Otakar Zahálka byl dvakrát ženat, poprvé se oženil v roce 1917 v Simferopolu s Natašou a měl s ní syna Jurije (*1918).[9] Po její smrti v roce 1920 Otakar Zahálka odjel do Ruska, odkud si v roce 1921 v komplikované situaci bolševického rozvratu syna přivezl.[10] Podruhé se oženil v roce 1924 s Jelenou Hanákovou,[11] dcerou divizního generála Jindřicha Lva Hanáka, s níž měl děti Jindřišku (*1925)[12] a Jaromíra (*1928).[13]

Vyznamenání

Osobní věstník MNO číslo 101 ze dne 26. října 1946 titulní strana – povýšení do hodnosti divizního generála

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nový Rychnov
  2. ↑ a b c d e f g h Výpis z kval.listiny div.gen. Otakara Zahálky [online]. Vojenská akademie Hranice [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. ↑ a b c Příběhy hrdinů 20. století. první. vyd. Praha: Post Bellum, o.p.s., 2016. 430 s. ISBN 978-80-259-0566-1. Kapitola V tašce s jablky nesla i granáty. A němečtí vojáci si začali brát..., s. 75. 
  4. ↑ FIDLER, Jiří. Na čele armády. Náčelníci Hlavního štábu branné moci 1919-1939. Praha: Naše vojsko, 2005. 132 s. ISBN 80-206-0756-0. S. 117. 
  5. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2014-10-02 [cit. 2016-01-02]. Heslo Otakar Zahálka. 
  6. ↑ Hrob Jindřich Lev Hanák, Jaromír Zahálka a kenotaf Otakar Zahálka | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2011-02-24 [cit. 2016-01-03]. Heslo František Zahálka. 
  8. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2011-02-23 [cit. 2016-01-03]. Heslo Aloisie Zahálková. 
  9. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2014-10-03 [cit. 2016-01-03]. Heslo Jiří (Jurij) Zahálka. 
  10. ↑ a b CIMALA, Petr. Otakar ZAHÁLKA (1891 - 1942) [online]. Petr Cimala, 2009 [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  11. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2012-06-16 [cit. 2016-01-03]. Heslo Jelena Zahálková. 
  12. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2011-02-23 [cit. 2016-01-03]. Heslo JUDr. Jindřiška Černá. 
  13. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Encyklopedie města Brna [online]. 2004-05-13, rev. 2014-10-02 [cit. 2016-01-06]. Heslo Jaromír Zahálka. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czechoslovak War Cross 1939-1945 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Ribbon Czechoslovak Revolutionary Medal.png
Autor: Realismadder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Czechoslovak Revolutionary Medal
Otakar Zahalka pametni deska na Brajnerove Dvore.jpg
Autor: MKoala, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska generála Zahálky na zdi Brajnerova Dvora u Horní Cerekve, kraj Vysočina, Česká republika
Otakar.Zahalka.(1891-1942).gif
Otakar Zahálka (* 30. září 1891 Těšenov - 21. června 1942 Brno) byl československý generál.
CroixdeGuerreFR-BronzeStar.png
Autor: LuigiXIV, Licence: CC BY-SA 3.0
War Cross (1914-1918) with Bronze Star (France)
Palmes academiques Chevalier ribbon.svg
Autor: Borodun, Licence: CC BY 3.0
Ribbon bar: Les Palmes académiques, Chavalier rank
Titul.Str.Osobni.Vestnik.MNO.cislo.101.Rok.1946.gif
* Titulní strana Osobního věstníku MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY číslo 101 ze dne 26. října 1946:
  • IN MEMORIAM Povýšeni byli: dekretem presidneta republiky ze dne 25. října 1946 generálové zbraní: ... na brigádní generály propůjčením služebních míst 2. platové stupnice ve služební kategorii důstojníků absolventů vojenské akademie: ... (na stránce 1204) s účinností a pořadím od 1. května 1942 ... plukovník generálního štábu Churavý Josef; ...
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na armádní generály pro: Eliáš Alois, Ing.; Homola Bedřich; Luža Vojtěch Ing.; Viest Rudolf;
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na divizní generály pro: Svátek Oleg; Šára Václav; Horáček František; Zmek Josef; Zahálka Otakar; Ždímal Václav; Volf Václav; Macháček Alois; Pavlík Antonín; Kravák František; Čihák Jaroslav; Vedral Jaroslav; Golián Ján; Bláha František; Untermüller Jaroslav; Mejstřík Karel;
  • Titulní strana tohoto věstníku obsahuje explicitně a jmenovitě uvedené povýšení na brigádní generály pro: Tomský Ota, Ing. RNDr.; Procházka Oleg Václav; Morávek Josef; Kalina Václav;
  • Na poslední straně věstníku zcela dole je podepsán: armádní generál Ludvík Svoboda, vlastní rukou, ministr národní obrany.
Czechoslovak War Cross 1918 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.