Otakarka

Otakarka
Účel stavby

obranný, obytný

Základní informace
Výstavba13. století[1]
Přestavbapřelom 15. a 16. století
Materiálkámen
Poloha
AdresaBiskupská zahrada, Široká 139/24, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°58′24,96″ s. š., 14°28′19,92″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakarka neboli Otakarova bašta je gotická poloválcová hradební bašta v Českých Budějovicích. Pod názvem hradební věž Otakarova s katalogovým číslem 1000127454_0007 je vedena jako součást památkově chráněného městského opevnění.

Podoba a historie

Vznikla ve 13. století při budování hlavní (nejstarší) městské hradby.[1] Ta dosahovala výšky až 7 metrů a šířky v patě až 1,6 metru.[2] Bašta půlkruhově vystupuje z hlavní hradební zdi směrem do parkánu (dnešní Biskupská zahrada), směrem k městu je plochá. Je možné, že poloválcové bašty byly původně směrem k městu otevřené a k uzavření došlo teprve během pozdně gotických úprav opevnění na přelomu 15. a 16. století.[1] 8 metrů vysokou[3] a 7,5 metru širokou[4] dvoupatrovou konstrukci s plochými stropy kryje vysoká kuželová střecha vybavená dvojicí vikýřů.[1] Hladkou fasádu prolamují původní střílny ve druhém patře a novodobě vybouraná okna v prvním patře.[1] V 19. století totiž byla věž adaptována k obytným účelům,[1] což dokládá i přistavěný komín. Dochovala se také pozdně barokní vstupní vrata umístěná do zazdívky pod původním hradebním ochozem.[3]

Leopold Maria Zeithammer v roce 1904 uvedl, že replika mučidla železná panna[pozn. 1] byla uložena v Otakarce.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Od roku 1855 vystavená ve věži Železná panna, ale již koncem 19. století nezvěstná.

Reference

  1. ↑ a b c d e f THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Otakarka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ SCHNINKO, Jan. České Budějovice gotické, aneb velká pátrací hra pro odvážné badatele. České Budějovice: České Budějovice, 2016. 8 s. Kapitola Otakarka, s. 2. Vydáno k příležitosti Dnů evropského dědictví 10. 9. 2016. 
  3. ↑ a b STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
  4. ↑ Česká akademie věd a umění. Komise archaeologická. Politický okres česko-budějovický - Budějovice České, hradby městské. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. 1900, roč. 8, s. 20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
  5. ↑ SCHINKO, Jan. Budějovičtí měli na mučení zločinců zvláštní zařízení. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-07-29 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakarka na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
České Budějovice - Biskupská zahrada - Otakarka.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Věž Otakarka v Biskupské zahradě v Českých Budějovicích