Otaslavice

Otaslavice
Kostel sv. Archanděla Michaela
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prostějov
Obec s rozšířenou působností	Prostějov (správní obvod)
Okres	Prostějov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′18″ s. š., 17°4′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 318 (2023)[1]
Rozloha	13,83 km²[2]
Katastrální území	Otaslavice
Nadmořská výška	250 m n. m.
PSČ	798 06
Počet domů	534 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Otaslavice 343 79806 Otaslavice obecniurad@otaslavice.cz
Starosta	Marek Hýbl
Oficiální web: www.otaslavice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Otaslavice
Další údaje
Kód obce	589845
Kód části obce	412481
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Otaslavice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. V obci je evidováno 592 adres. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy jsou zmiňováni bratři Mikuláš, Vilém a Přešek z Otaslavic. Před rokem 1330 se statek Otaslavice rozdělil na Horní Otaslavice (jižní část obce), náležející brodeckému a Dolní Otaslavice (severní část obce). V obou částech stály hrady, rozbořené v letech 1423–1424 za husitských válek. Nejspíše za panování Hynka Posadovského z Posadova byly Dolní Otaslavice povýšeny na městečko. V roce 1591 se jejich držiteli stali bratři Jan, Jiří, Matyáš, Václav, Michal a Jindřich Žalkovští z Žalkovic na Brodku, čímž došlo ke splynutí tohoto dílu s brodeckým.^[4]

Horní a Dolní Otaslavice byly samostatnými obcemi až do roku 1950,^[5] kdy došlo k jejich sloučení. Území sloučené obce bylo dotčeno vznikem vojenského újezdu Březina, do něhož byly začleněny rozsáhlé lesy v západní části území obce a to lesy v obou otaslavických katastrech, čímž se obec výrazně zmenšila. Ztracené pozemky se v rámci vojenského újezdu Březina staly součástí nově vytvořených k. ú. Pulkava a Kotáry. Malá část katastru byla v souvislosti se vznikem vojenského újezdu překatastrována ke k. ú. Kobylničky a nepatrná část ke k. ú. Myslejovice. Na bývalé západní hranici obce byla později vybudována Myslejovická nádrž.

K 25. srpnu 2011^[6] došlo ke sloučení Horních a Dolních Otaslavic v jednotné katastrální území Otaslavice a k 1. lednu 2016 došlo k výraznému rozšíření území obce o nově vytvořené katastrální území Chaloupky u Otaslavic (vyčleněno k 3. březnu 2014^[6] z k. ú. Pulkava) o rozloze 6,295686 km². Převážná část pozemků tohoto katastru patřila před vznikem vojenského újezdu Březina ke katastrálním územím Dolní a Horní Otaslavice, nepatrná část náležela dříve ke katastru sousední obce Myslejovice a malá okrajová západní část náležela dříve ke katastru obce Podivice. Některé dříve otaslavické pozemky i nadále zůstávají součástí vojenského újezdu – jedná se o půdu na východním okraji k. ú. Pulkava, včetně části plochy Myslejovické nádrže. Další dříve otaslavické pozemky byly k 26. listopadu 2013 začleněny do nově vytvořeného k. ú. Cihelny u Podivic, které se k 1. lednu 2016 stala součástí obce Podivice. K 24. červenci 2019 bylo katastrální území Chaloupky u Otaslavic zrušeno a prostor byl začleněn do otaslavického katastru.^[7]

Znak a prapor

Rozhodnutím předsedy poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 1996 byl obci udělen znak, na němž v červeném štítě jsou dvě zkřížené otky, provázené nahoře stříbrnou růží a po stranách dvěma zlatými hvězdami. Současně získala obec prapor, jehož popis zní: šikmo dělený list, horní žerďová část červená, dolní vlající část se čtyřmi šikmými pruhy, žlutým, červeným, bílým a červeným v poměru 2:1:2:1.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[8]

Slavní rodáci

• Josef František (7. říjen 1914 – 8. říjen 1940), český pilot 303. stíhací perutě RAF, letecké eso bitvy o Británii ve druhé světové válce. V obci je po něm pojmenována základní škola^[9] a sídlí i muzeum věnované jeho životu.^[10] Člen tzv. Českého čtyřlístku spolu s Josefem Balejkou, Matějem Pavlovičem a Wilhelmem Kosarzem-Vilémem Košařem.^{[11] [12]}
• Alois Konečný (23. února 1858 – 19. září 1923), československý politik a meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou socialistickou stranu. Později se také stal senátorem Národního shromáždění Československé republiky.^[13]

Pamětihodnosti

• Horní a Dolní hrad – dva hrady s viditelnými pozůstatky znaku pánů z Kunštátu, nacházející se v těsné blízkosti obce na skalním ostrohu nad říčkou Otaslávkou (Brodečkou). Zbytky Horního hradu byly téměř zcela pohlceny v zástavbě místní části „Sýpky“, z Dolního hradu je zachována polovina válcové věže (bergfritu) pocházející ze 13. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1353.
• Kopaninky – pravěké hradisko nad levým břehem Otaslávky (Brodečky).
• Bažantnice – v současnosti již zaniklá, přeměněna na zemědělskou usedlost.
• Pseudogotický kostel sv. Archanděla Michaela.
• Kryté barokní schodiště ke kostelu zvané Pavláčka a starobylá renesanční fara.

Přírodní poměry

Obcí protéká potok Brodečka.

Přírodní památkou Otaslavice – kostel a zároveň evropsky významnou lokalitou je letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) v prostoru římskokatolického kostela sv. Archanděla Michaela na okraji obce.

Na západ od obce se rozprostírají lesy vojenského újezdu Březina.

Jihozápadně od obce se rozprostírá přírodní památka Pod Obrovou nohou.

Fotogalerie

• 

  Pohled do vesnice od hradu

• 

  Kryté schodiště od kostela, za ním škola

• 

  Kříž před kostelem

• 

  Kříž nad kostelem jihozápadně od obce

• 

  Kostel svatého Michala

• 

  Dolní hrad

• 

  Dolní hrad

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Otaslavice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otaslavice na Wikimedia Commons
• Otaslavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)