Otava

Otava
Řeka Otava, asi 5 km severně od Písku.
Řeka Otava, asi 5 km severně od Písku.
Základní informace
Délka toku111,7 km
Plocha povodí3840,0 km²
Průměrný průtok26,0 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-08-01-0010
Zdrojnice
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Plzeňský kraj - Sušice, Horažďovice, Jihočeský kraj - Strakonice, Písek)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Trasa
Legenda
112,9soutok Vydry a Křemelné
112,9Čeňkova pila
110,3lávka
109,7Pěkný potoklevý přítok
109,4Rýžovní potokpravý přítok
107,9Klášterský mlýn
107,8most Rejštejn
107,8Rejštejn
107,8Losenicepravý přítok
106,7ostrov
106,6lávka Radešov
106,4Radešov
105,6Opolenecký potokpravý přítok
105,4Radešovský potoklevý přítok
103,4most Annín
103,3ostrov
103Račí potoklevý přítok
103Annín
101,7lávka Annín
100,9Luční potoklevý přítok
100,9Nové Městečko
99,7Silnice II/145
99,7ostrov
99ostrov
97,6most Dlouhá Ves
96,9Divišovský potokpravý přítok
95,4Červené Dvorce
93,5lávka Sušice
92,6Volšovkalevý přítok
92,6Silnice II/169 a II/171
92,4Sušice
92,3lávka Sušice
91,8most Sušice
91,4lávka Sušice
89,6Trať 185
88,9Ostružnálevý přítok
85,1most Čepice
85Čepice
84,9most Čepice
82,6most Žichovice
82,3Podrabský mlýn
82,3most Podrabský mlýn
82Žichovice
81Nezdický potokpravý přítok
79,8Nezamyslický p.pravý přítok
78,1Černičský potoklevý přítok
76,9lávka Velké Hydčice
76,8Velké Hydčice
75,7ostrov
75ostrov
75,7ostrov
74Mlýnský potoklevý přítok
72,6Trať 185
72,6most Horažďovice
72,6Horažďovice
72,4most Horažďovice
68,2Kozlov
67,7most Střelské Hoštice
67,7Střelské Hoštice
64,2Dolní Poříčí
64most Dolní Poříčí
62,9Březový potoklevý přítok
61,4Katovice
60,9Silnice II/172
60,6Novosedelský p.pravý přítok
59,2Kolčavkalevý přítok
56lávka Podskalí
54,9lávka Strakonice
54,6Silnice I/22
54,6Strakonice
54,6Volyňkapravý přítok
54,1most Strakonice
53,4D4
53Trať 203
52,9Řepický potoklevý přítok
50Slaník
48,1most Přešťovice
47,6Rovenský potoklevý přítok
45,5ostrov
45,3Štěkeň
43,6Přeborovice
43,3most Čejetice
42,3Zorkovický potokpravý přítok
39Cehnický potokpravý přítok
37,2Lhota u Kestřan
37most Lhota u Kestřan
35,5Vítkovický potoklevý přítok
34,8Zátavský mlýn
32,8Blanicepravý přítok
31,1Zátavský most
26,4Trať 200
26,3Silnice I/20
26,1lávka Písek
25,7Písek
25,5Kamenný most v Písku
25,2Nový most Písek
24,7lávka Písek
24Jiráskův most Písek
19,4plynová lávka
19,3Heringův mlýn
7,2Lomnicelevý přítok
5Svatá Anna
2,6Silnice II/121 Zvíkov. ot. most
0soutok s Vltavou na Zvíkově
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otava (německy Wottawa) je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19. století srdcem a osou prastarého Prácheňského kraje. Je to levostranný přítok Vltavy, vznikající soutokem Vydry a Křemelné na ŠumavěČeňkovy Pily. Délka toku činí 111,7 km.[1] Plocha povodí měří 3840,0 km².[2] Název řeky je pravděpodobně předslovanského původu.[3]

Charakteristika řeky a krajina, kterou protéká

Řeka protéká městy Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek a vlévají se do ní řeky Volyňka, Lomnice a Blanice; do Vltavy se pak vlévá pod hradem Zvíkov. Posledních 19 km řeky pod Zvíkovem je součástí Orlické přehrady, mezi Pískem a Zvíkovem se nachází pod hladinou 5 jezů. Od Sušice až k Písku protéká řeka zpočátku mírně kopcovitou a posléze rovinatou krajinou, od Písku na sever si cestu razí hlubokým údolím.

Větší přítoky

Vodní režim

Průměrné měsíční průtoky Otavy v Písku v roce 2010:[4]

Průměrný průtokústí činí 26,0 m³/s.[5]

Hlásné profily:[6]

místoříční kmplocha povodíprůměrný průtok (Qa)stoletá voda (Q100)
Rejštejn108,30333,97 km²8,26 m³/s267 m³/s
Sušice91,70534,46 km²10,50 m³/s369 m³/s
Katovice60,801133,38 km²13,80 m³/s510 m³/s
Strakonice53,301719,07 km²17,60 m³/s656 m³/s
Písek24,702913,93 km²23,40 m³/s837 m³/s

Zajímavosti

Kamenný most v Písku

Kamenný most v Písku

Otava je přemostěna nejstarším dochovaným kamenným mostem v Česku. Ten se nachází se v královském městě Písku a pochází ze 13. století. V letech 1954 a 2002 došlo k povodním na řece, hrozilo i stržení historického mostu.

Nejhlubší místo

Nejhlubší místo řeky se nachází u Přeborovic na Strakonicku. Naměřená hloubka činila 7,5 m.[7]

Zatopený dolní tok

Orlická přehradní nádrž zatopila v roce 1959 soutok Otavy a Vltavy. Nadržení přehrady zasahuje až k Topinkovu jezu ve Vrcovicích. Pod vodou zůstává skryto obvykle dalších pět jezů[8] U Cajsů, U Sulanů, Smetiprach, Jistec a Pod Zvíkovem. V roce 2015 se kvůli velkému suchu poprvé vynořily s výjimkou posledního těsně před soutokem.

Využití

Historické využití řeky

Otava je označována jako zlatonosná řeka, na jejích březích se rýžovalo zlato. Rozšířená byla voroplavba a splavování dřeva v 18. a 19. století. Lovily se zde perlorodky.

Vodáctví

Otava je vyhledávaná vodáky. Nejatraktivnější a nejnáročnější horní úsek od Čeňkovy pily je vhodný pouze pro zkušené vodáky a zavřené nebo nafukovací lodě a sjízdný pouze za vyššího vodního stavu. Navíc zde platí časové omezení, neboť Otava protéká národním parkem. Od Radešova je sjízdná i pro otevřené lodě se zkušenější posádkou, ale během letních měsíců zde bývá málo vody. Charakter toku se opět mění pod Sušicí, řeka opouští Pošumaví a přestává být horským tokem. V tomto úseku převládají velmi mírné táhlé peřeje a sjízdná zde bývá zpravidla celoročně, většina vodáků proto začíná svou plavbu právě zde. K dalšímu uklidnění toku dochází pod Horažďovicemi, u Katovic kde už má Otava charakter nížinné řeky. Pod Pískem začíná vzdutí vodního díla Orlík.

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Základní charakteristiky toku Otava a jeho povodí [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR (str. 43) [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka; MATÚŠOVÁ, Jana. Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0554-4. S. 288. 
  4. Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Horní Vltavy za rok 2010 [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-13. 
  5. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 212. 
  6. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupné online. 
  7. Botanické vycházky po okolí Strakonic [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. 
  8. Vodácké putování na Otavě pod hladinou Orlické přehrady

Literatura

  • Čeněk Vorel, Bohumil Souček: Podélný profil Otavy s význačnými příčnými profily od soutoku Vydry a Křemelné až k ústí, Státní ústav hydrologický, Praha 1926
  • Radka Velková, Jiří Fröhlich: Plavecké historky – z voroplavby na Vltavě a Otavě, J & M, Písek 2003, ISBN 80-86154-45-9
  • ŠMÍD, Zdeněk. Otava: Putování po řece. 1. vyd. Praha: Paseka, 2005. 354 s. ISBN 80-7185-742-4. 
  • Hynek Klimek: Otava, Regia, Praha 2012, ISBN 978-80-87531-07-5

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Soutok Vydry a Kremelne.jpg
Soutok Vydry a Křemelné
Jižní-směr-Otava1.jpg
(c) Zdenek1945, CC BY-SA 3.0
Otava nad Rejštejnem směr Čeňkova pila
Zasněžený střed Strakonic.jpg
Autor: cs:Ivo Lukačovič, Licence: CC BY-SA 2.5
Letecký pohled na střed Strakonic se soutokem Otavy (zleva) a Volyňky (zprava). V popředí hrad a zámek, sídlo Muzea středního Pootaví, s kostelem sv. Prokopa. Vlevo od hradu za řekou kostel sv. Markéty.
Otava confluence with blanice.jpg
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Soutok řeky Blanice s Otavou nedaleko Putimi, Česká Republika.
Hrad.Zvíkov.jpeg
Autor: Esperanto-klubo Písek, Licence: CC BY 2.5
hrad Zvíkov (okres Písek)
Vrcovice, pohled na řeku Otavu.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na řeku Otavu u Vrcovic, Jihočeský kraj
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon uSTRbl.svg
Canal icon for building. Oosoom Talk to me 14:43, 19 June 2007 (UTC)
BSicon uWMILL R.svg
Alternative symbols for watermill derived from Oosoom and Bob1960evens.
BSicon uKRZuw.svg
Canal icon for bridge. Oosoom Talk to me 11:47, 20 June 2007 (UTC)
BSicon ueISLAND.svg
Island navigable on left side
BSicon uSTRbr.svg
Canal icon for building. Oosoom Talk to me 14:38, 19 June 2007 (UTC)
BSicon uSKRZ-Yu.svg
Canal icon for bridge
BSicon uxISLAND.svg
Island navigable on right side
BSicon uSKRZ-Eu.svg
Canal icon for bridge
BSicon uWMILL L.svg
Alternative symbols for watermill derived from Oosoom and Bob1960evens.