Othenio Lichnovský

Othenio Bernard Lichnovský z Voštic, též Othenio Bernard Jules Eudoxe Marie Lichnowsky-Werdenberg (7. května 1826 Hradec nad Moravicí – 13. února 1887 Merano) byl český šlechtic z rodu Lichnovských z Voštic, od roku 1874 byl velkopřevorem Maltézského řádu pro Čechy a Rakousko.

Narodil se jako nejmladší syn Eduarda Marii, v šestnácti vstoupil do armády k husarům, v roce 1857 ve výslužbě s hodností majora ad honorem.

V roce 1853 vstoupil do Maltézského řádu, kde se po smrti Františka Xavera z Kolowrat stal velkopřevorem pro Čechy a Rakousko. Mimo jiné svolal provinční kapitulu do Prahy (nikoli do Vídně, jak bývalo zvykem). Snažil se o navrácení špitálského poslání řádu a mezi nejdůležitější reformy bylo prosazení sanitní služby na železnici (řád provozoval na 60 vagonů s 600 lůžky). Byl také zvolen při zakládání prezidentem Českých obchodních drah a Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft.

V roce 1879 byl Othenio Lichnovský povolán do Panské sněmovny (doživotní člen), za Othenia se stal roku 1881 velkopřevor církevním knížetem (kníže-velkopřevor) a prvním zemským prelátem.

• Volák, Jan. Zámek Dětenice - letní sídlo knížete Othenia Bernarda Maria Lichnowského-Werdenberga (1826-1887). (180 let od narození velkopřevora Maltézských rytířů). Listy starohradské kroniky. 29, č. 2, (2006), s. 60-65.

• Lichnowsky Othenio Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine. na gis.fsv.cvut.cz
• Bohemia, 14.2.1887, s. 3. [1]

Předchůdce: František Xaver II. Krakowský z Kolowrat

Český velkopřevor maltézských rytířů 1874–1888

Nástupce: Kvido z Thun-Hohensteinu