Othmar Kallina

Othmar Kallina
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNP
SdP
NSDAP
Narození10. září 1889
Hustopeče
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. května 1945 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PříbuzníJosef Demel (dědeček)
Profesepolitik a stavební inženýr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Othmar Kallina (10. září 1889 Hustopeče[1][2][3][4] – 12. května 1945 Praha) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.

Biografie

Vychodil reálnou školu v rodných Hustopečích a zemskou vyšší reálnou školu v Brně. Pak absolvoval Vysokou školu technickou v Brně a získal titul diplomovaného inženýra. Od roku 1910 pracoval v různých stavebních firmách. V letech 1914–1916 byl stavebním komisařem.[3]

Byl členem studentského německého burschenschaftu Arminia v Brně a Constantia v Praze, předsedou brněnského německého studentského spolku a předsedou brněnské skupiny Svazu Němců severní Moravy. Za první světové války bojoval v rakousko-uherské armádě. V roce 1919 se stal ředitelem vodárny v Karlových Varech.[5] Podle údajů k roku 1929 byl povoláním úředně autorizovaný civilní inženýr a ředitel vodárny v Karlových Varech.[6]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Německou nacionální stranu. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[7]

Patřil mezi nejužší vedení Německé nacionální strany na Moravě.[8] V roce 1932 vyzval k ustavení Sudetoněmeckého nouzového parlamentu, kde měly politické strany a zástupci jednotlivých společenských vrstev německé menšiny řešit ekonomickou situaci. Apel zůstal bez odezvy.[9] Po zrušení Německé nacionální strany přešel koncem roku 1933 do nově zřízeného poslaneckého klubu Klub deutsch-völkischer Abgeordneten.[10] Téhož roku se podílel na přípravě jednoho z prvních veřejných prohlášení Konrada Henleina ohledně vznikající nové německé politické strany (pozdější Sudetoněmecká strana).[11]

V roce 1938 se stal členem NSDAP. Od roku 1940 působil jako ředitel odbočky říšského zbrojního ministerstva v Praze.[5] Zemřel v květnu 1945, když v Praze spáchal sebevraždu z obavy před zatčením.[12]

Jeho dědečkem byl právník a politik Josef Demel, který během revolučního roku 1848 zasedal coby poslanec Říšského sněmu.[13]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Hustopeče
  2. ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1302. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BALLING, Mads Olle: Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945, 1991, s. 337. [online]. books.google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 105. 
  5. ↑ a b burschenschaftsgeschichte.de [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Othmar Kallina [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 874. 
  9. ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 262. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 268. 
  12. ↑ Michal Šimůnek, Vyrovnání se s válečnou minulostí do obnovení platnosti retribučních dekretů [online]. nassmer.blogspot.cz [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ TAYLOR, Stephen. Who's who in Central and East-Europe, Svazek 1. [s.l.]: Central European Times Publishing Company, 1935. Dostupné online. S. 450. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“