Otmar Nádherný z Borutína

Otmar Nádherný z Borutína
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1875 – 1883
Ve funkci:
1901 – 1903
Stranická příslušnost
Členstvíústavověrný velkostatek

Narození8. srpna 1840
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. září 1925
Jistebnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeLudvík Karel Nádherný z Borutína
DětiJosef Ludvík Nádherný z Borutína
Konstatin Nádherný z Borutína
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otecLudvík Karel Nádherný z Borutína
matkaŽofie Korb von Weidenheim
manželkaVilemína Bärnreith
bratrJan Nádherný z Borutína
bratrKarel Nádherný z Borutína
synKonstantin Nádherný z Borutína
dceraKristina Nádherná z Borutína
synJosef Nádherný z Borutína
dceraMarie Anna Nádherná z Borutína
neteřSidonie Nádherná z Borutína[1]

Otmar Nádherný z Borutína, celým jménem Otmar Karel Ludvík Maria Nádherný z Borutína, německy též Othmar Nadherny von Borutin (8. srpna 1840 Praha[2][1]12. září 1925[3][2][4] Jistebnice[3][2]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Nádherných z Borutína a politik, v 2. polovině 19. století a počátkem 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Byl šlechtického původu. Měl rytířský, od 13. května 1898 baronský titul.[2][1] Založil adršpašskou větev rodu.[1] Patřilo mu panství Chotoviny a Jistebnice,[2] podle jiného zdroje Jistebnice, Medřice a Vlásenice na Táborsku.[1] Sloužil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti rytmistra.[2]

Angažoval se ve vysoké politice. V doplňovacích volbách v dubnu 1875 se místo Karla Wallise stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1878.[6] Na rozdíl od svého bratra Jana Nádherného z Borutína patřil do frakce ústavověrného velkostatku, která se profilovala centralisticky a provídeňsky.[7] Na sněm se ještě vrátil ve volbách v roce 1901.[8] Rezignoval roku 1903.[9]

Zemřel v září 1925.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Státní oblastní archiv Zámrsk, Rodinný archiv Nádherných z Borutína [online]. vychodoceskearchivy.cz [cit. 2015-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. a b c d e f LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 208. 
  3. a b Nádherný [online]. patricus.info [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. 
  4. a b Úmrtí. Národní politika. Září 1925, roč. 43, čís. 253, s. 2. Dostupné online. 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/002schuz/s002001.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  7. Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011295&picp=&it=0&s=djvu
  8. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/028schuz/s028002.htm

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“