Otmar Riedl
Otmar Riedl | |
---|---|
Narození | 12. září 1914 Kroměříž Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. října 1994 (ve věku 80 let) Holešov Česko |
Místo pohřbení | Holešov |
Národnost | Češi |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otmar Riedl (12. září 1914 Kroměříž (místní část Bělidla)[1] – 10. října 1994 Holešov) byl voják, příslušník československé zahraniční armády a příslušník výsadku Benjamin.[2]
Dětství a mládí
Narodil se 12. září 1914 v Kroměříži. Otec Otmar, pracoval jako ošetřovatel v léčebně pro duševně choré a matka Anna (rozená Hradilová) byla v domácnosti.[3] Měl tři sourozence.
Obecnou školu a tři třídy měšťanské navštěvoval v Kroměříži. V roce 1928 nastoupil do učení u firmy Baťa ve Zlíně, u které poté zůstal i zaměstnán.
Dospělost
V letech 1936 až 1939 vykonával základní vojenskou službu v Kroměříži, v rámci níž absolvoval poddůstojnickou školu. Propuštěn byl v hodnosti desátníka. Od července 1939 znovu nastoupil k firmě Baťa. Krátce pracoval v jugoslávské pobočce Bati v Borovu, odkud měl pokračovat do Belgického Konga na pozici vedoucího filiálky. Odjezd zpozdil začátek války. Domů se již nevrátil a vstoupil do čs. zahraniční armády ve Francii.
V zahraniční armádě
Dne 27. prosince 1939 byl prezentován v Agde a zařazen k 1. pěšímu pluku. S jednotkou se zúčastnil bojů na frontě a po pádu Francie odjel 13. července 1940 do Anglie. Zde byl znovu zařazen k 1. pěšímu pluku v hodnosti četaře. V lednu 1941 byl pro svůj nenápadný zjev vybrán pro výcvik k plnění zvláštních úkolů.
V lednu a únoru 1941 absolvoval parašutistický výcvik. Poté se začal připravovat na vysazení do Protektorátu Čechy a Morava.
Operace Benjamin
Po dvou nezdařených pokusech byl nakonec vysazen 16. dubna 1941. Navigační chybou se to nestalo v prostoru Kolínska u obce Křečhoř ve středních Čechách, ale v 460 km vzdáleném tyrolském Landecku. Byl zatčen, ale podařilo se mu četníky a poté i gestapo přesvědčit, že prchá z Jugoslávie do Čech a o své doklady byl okraden. Navíc se odvolával na své zaměstnání u firmy Baťa, což mu firma potvrdila. Po dvouměsíčním vězení byl eskortován do Čech. Okupaci prožil jako vedoucí prodejny Baťa v Trhových Svinech. Dne 13. září 1941 se oženil s prodavačkou f. Baťa Jaroslavou Kubíčkovou.[1] Z manželství se narodily dvě dcery, Drahomíra a Nataša.
Kontakt s odbojem se mu navázat nepodařilo. Svou účast v operaci ukončil v květnu 1945 přihlášením se na ministerstvu národní obrany.
Po válce
Od 11. června 1945 do 1. září 1946 pracoval v 2. oddělení hlavního štábu MNO. Odtud odešel na vlastní žádost a vrátil se k firmě Baťa. Zde pracoval do roku 1948, po roce 1948 zůstal u znárodněné firmy jako vedoucí prodejny. Od roku 1952 až do odchodu do důchodu v roce 1970 pracoval jako vedoucí obchodního domu n. p. Textil Gottwaldov.
Dne 16. října 1990 byl jmenován podplukovníkem v záloze. Zemřel 10. října 1994 v Holešově.
Vyznamenání
- 1940 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- 1945 – Československý válečný kříž 1939
- 1945 – Československá medaile za zásluhy I. stupně
Odkazy
Reference
- ↑ a b MZA Brno – Matrika narození, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, sign. 7964, folium 313.
- ↑ VÚA, Záznam vojáka:Riedl Otmar
- ↑ MZA Brno – Oddávací kniha, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, sign. 8000, folium 211.
Literatura
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
- ŠOLC, Jiří. Bylo málo mužů: Českoslovenští parašutisté na západní frontě za druhé světové války. Praha: Merkur, 1990. 345 s. ISBN 80-7032-624-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otmar Riedl na Wikimedia Commons
- (česky) Medailon v Kroměřížském zpravodaji 2009/09 (formát pdf)
- (česky) Fotografie a další informace
- (česky) Profil na valka.cz
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – Československo.
Autor: Mboro, Licence: CC0
Stužka: Československá vojenská pamětní medaile se štítky: "F" a "VB" (Francie a Velká Británie).
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
Otmar Riedl