Oto Ševčík

Oto Ševčík
Narození23. října 1931
Karviná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. února 2003 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Alma materJanáčkova akademie múzických umění
Podpis
Oto Ševčík – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oto Ševčík (někdy psán i jako Otto nebo Ota Ševčík; 23. října 1931 Karviná25. února 2003 Praha) byl český divadelní režisér, herec a vysokoškolský pedagog německé národnosti.

Život

Herec a režisér Oto Ševčík se narodil jako Otto Maxmilián Albert Schefczik 23. října roku 1931 v Karviné. Původem byl sudetský Němec, ale po válce roku 1945 s těžce nemocnými rodiči nemohl být odsunut do Německa, a tak zůstal v Českém Těšíně. Zde také nastoupil na gymnázium. Umělecky působil již jako student ve školních sborech a s ochotníky.[1] V roce 1955 vystudoval režii na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[2]

V letech 19551960 režíroval v českém i německém souboru Vesnického divadla.[3] V období 19601980 byl v angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni (režisér a příležitostný herec), další dva roky v pražském divadle S. K. Neumanna a znovu působil v Plzni v letech 19821989 (umělecký šéf činohry a režisér).[4] Po listopadu 1989 se stal na dva roky uměleckým šéfem činohry a režisérem brněnského Národního divadla (1989–1990),[5] v období 19901992 působil v pozici uměleckého šéfa činohry a šéfrežiséra v Divadle pod Palmovkou. Jako činoherní, operní, operetní a muzikálový režisér hostoval rovněž na dalších divadelních scénách, včetně Národního divadla v Praze, Divadla ABC, Hudebního divadla v Karlíně a v mimopražských divadlech.[4]

Od roku 1960 vystupoval ve filmu, kde díky svým znalostem němčiny získal mnoho rolí postav z německého prostředí, vč. vojáků a důstojníků. Do roku 2003 vytvořil ve filmu a televizi více než 70 rolí. Jeho poslední filmovou rolí byla v pohádce Princezna ze mlejna a Princezna ze mlejna 2 role pyšného a zlomyslného knížepána.

Spolupracoval také s rozhlasem a dabingem, pedagogicky působil na pražské HAMU, kde vyučoval obory operní režie a herectví.[6]

Oto Ševčík zemřel na rakovinu v Praze 25. února 2003. Je pohřben na hřbitově Malvazinky v Praze nedaleko hrobů Evy Pilarové a Karla Gotta.[pozn. 1]

Divadelní režie, výběr

Divadelní role, výběr

Filmografie – role, výběr

Televize – role, výběr

Odkazy

Poznámky

  1. Viz foto- Externí odkazy-Dedic.

Reference

  1. Josef Tomeš a kol.: Český biografický slovník XX. století III, s. 257.
  2. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 161. 
  3. Jaroslav Pucherna a kol.: Přijelo divadlo, vyd. Orbis pro Státní zájezdové divadlo, Praha, 1961, str. 15, 137.
  4. a b Miloš Fikejz:Český film : herci a herečky III, s. 335.
  5. Postavy brněnského jeviště III, s. 617.
  6. Zemřel herec a režisér Ota Ševčík. Novinky.cz [online]. Borgis. Dostupné online. 
  7. Vpád, Divadlo Josefa Kajetána Tyla [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 
  8. Svatá Jana, Divadlo Josefa Kajetána Tyla [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 
  9. Štěnice, Divadlo Josefa Kajetána Tyla [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 
  10. Lucerna, Divadlo Josefa Kajetána Tyla [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 
  11. Lakomec, Divadlo pod Palmovkou [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 
  12. O myších a lidech, Divadlo pod Palmovkou [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 
  13. Wesele, Divadlo Na Zábradlí [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 
  14. Černá komedie, Divadlo Rokoko [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 78–80, 83, 86, 132, 179, 276, 287, 306, 353, 472, 515, 532.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 334–336. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského, Státního a Národního divadla v Brně : Český divadelní slovník. III, 1884–1994 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Národní divadlo, 1994. 791 s. S. 617–620.
  • Jaroslav Pucherna a kol.: Přijelo divadlo, vyd. Orbis pro Státní zájezdové divadlo, Praha, 1961, str. 15, 17, 89, 91, 94, 99, 137, 139, 141, 143, 151–3, 208–9, 211–3, 215–8, 224
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 129, 138, 190, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 257. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Oto Ševčík podpis 1983.JPG
Podpis českého herce Oto Ševčíka (1983)