Otokar Šimek

Otokar Šimek
Otokar Šimek roku 1931
Otokar Šimek roku 1931
Narození15. května 1878
Hustopeče Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. října 1950 (ve věku 72 let)
Hradec Králové ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníliterární historik, romanista, středoškolský profesor a překladatel z francouzštiny
Národnostčeská
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
TémataFrancouzská literatura
Významná dílaDějiny francouzské literatury v obrysech (I.–IV. díl)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otokar Šimek (15. května 1878, Hustopeče9. října 1950, Hradec Králové) byl český literární historik, romanista, středoškolský profesor a překladatel z francouzštiny, autor prvních českých ale nedokončených dějin francouzské literatury.[1]

Životopis

Vystudoval gymnázium v Brně a v Kolíně (maturoval roku 1896) a poté francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Svá studia prohloubil studijním pobytem na Sorbonně v Paříži, kde ještě stihl přednášky Gastona Parise,[2] a dalšími pobyty ve Francii a Belgii.[1]

Po ukončení studií působil nejprve na Obchodní akademii v Kolíně a od roku 1902 až do odchodu do důchodu v roce 1938 byl profesorem francouzštiny, češtiny a němčiny na Obchodní akademii v Hradci Králové. Současně se podílel na českém literárním životě, do kterého vstoupil již za studentských let jako člen skupiny mladých autorů, kteří se hlásili k F. X. Šaldovi (Otakar Theer, Arne Novák, Hanuš Jelínek, Prokop Miroslav Haškovec. Otokar Fischer, Viktor Dyk a další). Byl blízkým přítelem Bedřicha Hrozného[3]. Stal se autorem mnoha předmluv, doslovů, článků a statí a věnoval se i překladatelské činnosti.[1]

Během první světové války se ale Šimkův zájem začal postupně přesouvat od kritiky k literární historii, zejména k dějinám francouzské literatury. Významně se rovněž podílel na rozvoji česko-francouzské kulturní spolupráce (byl například místopředsedou Alliance française v České republice). Již roku 1918 vydal první svazek plánovaných šestidílných Dějin francouzské literatury v obrysech, a to první část jejich třetího dílu Klasický věk. Století XVII.. Roku 1923 následovala druhá část třetího dílu a díl druhý Renesance a reformace. Století XVI.. První díl Středověk (od IX. stol. do renesance) vyšel však až roku 1947.[1]

Další dva plánované díly, Věk osvícenský a Věk romantický, byly společně s fragmentem dílu šestého (měl se jmenovat Věk pozitivistický) nalezeny v pozůstalosti v jednom exempláři psaném na stroji,[4] a byly roku 1962 společně vydány pod názvem Dějiny francouzské literatury v obrysech IV. (Literatura 18. a 19. století). [1]

Šimkovy dějiny se vyznačují širokým záběrem (obsahují i literaturu filozofickou a náboženskou) a podrobným uváděním mimoliterárních sociálních a politických souvislostí.[1] Roku 1923 byly poctěny Státní cenou za literaturu.[5]

Pohřben byl na hřbitově v Pouchově, součásti Hradce Králové.[6]

Dílo

Vlastní práce

  • Dějiny literatury francouzské v obrysech. Díl III. Klasický věk. Století XVII, první část, František Borový, Praha 1918.
  • Dějiny literatury francouzské v obrysech. Díl II. Renesance a reformace. Století XVI., František Borový, Praha 1923.
  • Dějiny literatury francouzské v obrysech. Díl III. Klasický věk. Století XVII, druhá část, František Borový, Praha 1923, další podtitul Věk Ludvíka Velikého.
  • Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl I. Středověk: (od IX. stol. do renesance), Sfinx – Bohumil Janda, Praha 1947.
  • Dějiny literatury francouzské v obrysech. Díl II. Renesance a reformace. Století XVI., Sfinx – Bohumil Janda, Praha 1948, druhé opravené a doplněné vydání.
  • Dějiny literatury francouzské v obrysech. Díl III. Klasický věk. Století XVII., Sfinx – Bohumil Janda, Praha 1949, druhé opravené a doplněné vydání.
  • Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl IV. Literatura 18. a 19. století, SNKLHU, Praha 1962, vydáno posmrtně, k vydání připravil a poznámkou opatřil Karel Růžička, text přehlédl, doslov a doplňky napsal J. Š. Kvapil.

Překlady

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f Lexikon české literatury 4/I S-T. Praha: Academia 2008, S. 620-821.
  2. KVAPIL J. Š. Na okraj života a díla Otokara Šimka, doslov z knihy Otokara Šimka: Dějiny francouzské literatury v obrysech IV.. Praha: SNKLHU, 1962, S. 625-628.
  3. Dopisy Bedřicha Hrozného literárním osobnostem. 1. vyd. Praha: Památník národního písemnictví, 2015. ISBN 978-80-87376-21-8. 
  4. Růžička, Karel. Poznámka vydavatelova z knihy Otokara Šimka: Dějiny francouzské literatury v obrysech IV. Praha: SNKLHU, 1962, S. 628.
  5. Seznam laureátů literárních cen na webu Ústavu pro českou literaturu AV ČR – dostupné online
  6. Ulicemi města Hradce. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. Městský národní výbor Hradec Králové, 1971 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha : Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. [Heslo „Otokar Šimek" je na str. 620–621; autorka Eva Strohsová.]
  • NOVÁK, Jan Václav a NOVÁK, Arne. Přehledné dějiny literatury české od nejstarších dob až po naše dny. 4., přeprac. a rozšíř. vyd. V Olomouci: R. Promberger, 1936-1939. 1804 s. cnb000307381. S. 1637–1638.
  • STUPKA, Vladimír. Otokar Šimek a francouzské literární dějiny. Lumír. 1937–1938, roč. 64, čís. 9–10, s. 491–494. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Otokar Simek 1931.png
Otokar Šimek (1878-1950) byl česlý překladatel z francouzštiny.