Otokar Bém
Otokar Bém | |
---|---|
Narození | 25. května 1868 Heřmanův Městec Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. října 1949 (ve věku 81 let) Kunčice pod Ondřejníkem Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | architekt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otokar Bém (25. května 1868 Heřmanův Městec – 28. října 1949 Kunčice pod Ondřejníkem) byl český architekt.
Život
Otokar Bém (někdy uváděn jako Otakar) se narodil roku 1868 v Heřmanově Městci. Po ukončení studií na Vyšší technické škole v Liberci v letech 1894–1896 studoval na Akademii výtvarného umění ve Vídni u architekta Karla von Hasenauera a ve architektonické speciálce prof. Otto Wagnera. Od roku 1898 působil v Moravské Ostravě, nejdříve jako stavbyvedoucí u stavitele Františka Jurečka, jehož dceru si v roce 1900 vzal za manželku. V prvopočátcích používal vegetabilní secesní dekor, často v kombinaci s historizující kompozicí a detailem. V průběhu prvního desetiletí 20. století uplatňoval tvarosloví geometrické secese. Ve 20. letech šlo o art deco.
Dílo
Ve spolupráci s Hubertem Gessnerem zpracovali projekt školy v Mnichově Hradišti, záložny v Poděbradech a v období 1896–1897 projekt vyšší obchodní školy v Hradci Králové[1] a domu J. Horáka ve Valašských Kloboukách.
V Ostravě jsou to především stavby městských domů ve stylu novobarokním, novorenesančním i secesním s uplatněním vegetabilního secesního dekoru.
- Hotel Slavia (1898) – pozdní historismus s prvky secese.[2] Dvoupatrová budova se zkoseným nárožím a zvalbenou střechou. Po stranách a u nároží rizality ukončené volutovými štítky, u nároží atikovým štítem. Dle dobového tisku ... se s elegancí jeho 22 pokojů žádný jiný hotel nemohl srovnávat a návštěvníci kavárny si mohli vybrat ze sedmi desítek novin a časopisů... Dne 28. 10. 1918 zde proběhla schůze zástupců stran, za předsednictví Jana Prokeše, která připravila ustanovení národního výboru pro moravskoostravský okres.[3] Dnes jsou dochovány v interiéru pozůstatky štukové výzdoby a dvojramenné schodiště[2].
- Občanská záložna v ulici Čs. legií (1903) – novorenesance.
- Kostel Panny Marie Královny v Mariánských Horách (1901–1925) – novobarokní trojlodní bazilika s dvojvěžovým průčelím. Interiér spojuje novobaroko se secesním dekorativizmem od Antonína Blažka. Lustry v hlavní lodi dle návrhu Jana Kotěry.[4]
- Přestavba domu pro Pražskou úvěrní banku (1923–1935), Masarykovo náměstí. Původní návrh od Felixe Neumanna, dvoupodlažní dům s volutovým štítem, fasáda v provedení pozdní novorenesance z režného zdiva. Dům přestavěn O. Bémem (1923–1925) pro filiálku Pražské Úvěrní banky. Byl zvýšen o patro, opatřen novým průčelím s omítanou fasádou a završen dynamicky modelovaným štítem s maskou Merkura. Zachována restaurace v přízemí a reprezentativní schodiště ve středním traktu.[5]
- Dostavba ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů, Smetanovo náměstí. Původní návrh Felixe Neumanna z roku 1896, symetrická dvoupodlažní budova režného cihlového zdiva. Postupně prováděny úpravy (1905 F. Neuman) přístavby a nástavba třetího patra a schodišťového rizalitu do dvora (forma individualistické moderny). V letech 1925–1926 přestavby O. Bém, rekonstrukce v letech 2004–2005 Karel Cieślar.[6]
Galerie staveb
- Kostel Panny Marie Královny v Mariánských Horách
- Městský dům v Moravské Ostravě (dnes součást komplexu Krajského soudu)
- Hornův dům ve Valašských Kloboukách (společně s Hubertem Gessnerem)
Odkazy
Reference
- ↑ Obchodní akademie | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 113.
- ↑ Zapomenutá Ostrava: Stodolní ulice. Ostravská radnice. Září 2003, s. 15.
- ↑ Strakoš, s. 212
- ↑ Strakoš, s. 113
- ↑ Strakoš, s. 155
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otokar Bém
- Otokar Bém v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Miroslav Olszewski, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Tadeáš Bednarz , Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: