Otomar Dvořák
Otomar Dvořák | |
---|---|
Otomar Dvořák (2011) | |
Narození | 14. ledna 1951 (73 let) Praha Československo |
Povolání | spisovatel a dramatik |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otomar Dvořák (* 14. ledna 1951 Praha) je český spisovatel, novinář, scenárista, textař, publicista, dramatik a příležitostný herec, který je členem Obce spisovatelů a manželem výtvarnice Evy Zajícové.
Život
Vystudoval Střední průmyslovou školu a poté FAMU – obor dramaturgie a scenáristika. Od roku 1998 byl členem redakční rady časopisu Fantastická fakta. Pracoval jako dramaturg v hudebním divadle Semafor a v Městském divadle Zlín, poté jako spisovatel na „volné noze“.
Je autorem literatury faktu týkající se historických a přírodních záhad či tajemných míst v krajině, a také několika netradičních cestopisů. Další významnou částí jeho tvorby jsou beletristická díla z oblasti historie, sci-fi, fantasy a hororu. Píše také televizní scénáře, divadelní hry a písňové texty. Spolupracuje na rozhlasových a televizních pořadech Stanislava Motla z cyklu „Stopy, fakta tajemství“ a TV sérii pro mládež „Záhady Toma Wizarda“. Pro televizi CS film, kanál Kino Svět připravuje se svým studiem J.O.P. jako scenárista, režisér a moderátor cyklus publicistických pořadů Magazín záhad a Tajemná místa. Součástí Magazínu záhad je rubrika Magická kuchařka, v níž s manželkou Evou Zajícovou seznamují diváky s různými obřadními a výročními jídly našich předků.
Dílo
Literatura faktu
- Ve stínu mříží (spolupráce na knize s historikem Ondřejem Hladíkem, O.D. je autorem beletristických povídek o proslulých vězních)
- Jan Žižka z Trocnova – světla a stíny hejtmanovy životní cesty (putování dvou spisovatelů, Dvořáka a Bauera, po Žižkových stopách v české krajině). Knižní podoba televizního seriálu.
- Tajemství říčky Kamenice (putování Českým Švýcarskem s fotografem Václavem Sojkou)
- Utajené hrady a zámky (Prahou po stopách panských sídel), díl 1 – 2 – 3; spoluautor J. P. Snětivý
- Tajnosti kraje bechyňského
- Tábor – tajemné město nad Lužnicí
- Tajemné životy Jakuba Krčína
- Po stopách čarodějů podél říčky Střely
- Podbrdskou krajinou Rokycanska a Zbirožska
- Žebrák v době našich dědečků (vzpomínky na rodné městečko)
- Strážci jihozápadních Brd (oblast Třemšínska, Mirošovska a Strašicka)
- Pustinami středních Brd (od Příbrami po Hořovice, oblast vojenských střelnic)
- Za poklady brdských Hřebenů (po Hřebenech od Zbraslavi po Jince)
- Soutěskami Českého krasu
- Křivoklátským královským hvozdem
- Kamenné otazníky české historie (druhé, o 100 stran rozšířené vydání)
- Největší české záhady – Vládci démonů
- Démonické pasti
- Neuvěřitelné jevy a podivuhodné bytosti
- Největší české záhady
- Utajené dějiny Čech I. – II. – III. (spolu s A. Česalem a Vl. Mátlem)
- Cyklus netradičních cestopisů s fotografkou Marií Holečkovou (Zejména o řekách Mži – Berounce, Ohři, Střele, Litavce, Kačáku... Po stopách sv. Prokopa kolem Čertovy brázdy aj.)
- Kdo přichází v hodině vlků
- Magická kuchařka (v r. 2011 vydána v nové grafické úpravě K. Macharta, i jako e-kniha)
- Fantastické záhady
Beletrie
- Hvězdní pavouci (román o zrazené generaci, částečně autobiografický příběh o autorově dětství a dospívání v letech 1950 – 1969)
- Zločin štábního strážmistra (novinář hledá svědectví o dávné tragédii)
- Srdce v kleci (román o něžném rváči Janu Nerudovi)
- Bůh s tančícími ústy (tři sci-fi novely)
- Mrtvý luh ( hororové povídky)
- Země barbarů (román z doby stěhování národů (6. stol.), příběh langobardského prince Hildigise)
- Sekera strážců (fantasy příběh o nelehké bitvě s mrazivým zlem)
- Vřeteno osudu (Tajná zpověď Karla Jaromíra Erbena)
- Ďáblův klíč (fantasy novela z dob třicetileté války v Českém krasu)
- 1848! – Rok hrdinů, milenců a zrádců (román o tom, co udělá s lidmi revoluce)
- Ďábel na řetězu (drsný příběh z temného středověku o životě záhadného českého světce Prokopa)
- Lásky princezen kuronských (dramatické osudy vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské a jejích sester)
- Kouzelný meč Abaddon (2. vydání, fantasy příběh pro děti, doplněný stolní hrou, ilustrace Kameel Machart)
- Past na královnu (první část historického románu o Žofii Bavorské, druhé ženě českého krále Václava IV.)
- Kacířská královna (druhá část historického románu o životě české královny Žofie Bavorské)
- Meč pro královnu (třetí část historického románu o Žofii Bavorské)
- Dědicové bláznicého Maxmiliána – Sága provaznického rodu I.
- Dům u Červené cesty – Sága provaznického rodu II.
- Císař alchymistů (historický román z rudolfinské doby)
- Hořící lilie (historický román o barokních teroristech)
- Oči baziliška (dvě historicko-fantasy novely)
- Bod návratu (sbírka sci-fi povídek)
- Vzpoura mrtvých (tři horory s prvky sci-fi)
- Cyklus westernů v Rodokapsu (pod pseudonymem Paul O. Courtier)
- Dva romány o Conanovi: Dědictví Atlantidy – Tajemství mořských ďáblů
Hry, filmy a scénáře
- Vodní svět Jakuba Krčína (dokumentární seriál, 8 dílů, scénář, režie, průvodce pořadem)
- Jan Žižka z Trocnova (dokumentární seriál, 12 dílů, scénář, režie, průvodce pořadem spolu se spisovatelem Janem Bauerem)
- Prokletý lovec (filmový horor, scénář a režie)
- Návrat (krátký hraný film, scénář a režie)
- S Otomarem Dvořákem po tajemných místech (publicistický seriál)
- Magazín záhad (televizní týdeník)
- Frankenštein (muzikál)
- Bajaja (divadelní dramatizace klasické pohádky)
- Volání odjinud (televizní drama)
- Horor aneb Četba na dobrou noc (televizní groteska)
- Záhady a mystéria (publicistika)
- Pohádky o Pavlínce (cyklus rozhlasových večerníčků)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Osoba Otomar Dvořák ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otomar Dvořák
- Osobní stránky
- Záznam v Kdo je kdo v české a slovenské SF
- J.O.P. studio – s kamerou za záhadami
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Otomar Dvořák na 17. mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy v Praze