Otomar Dvořák

Otomar Dvořák
Otomar Dvořák (2011)
Otomar Dvořák (2011)
Narození14. ledna 1951 (72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel a dramatik
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otomar Dvořák (* 14. ledna 1951 Praha) je český spisovatel, novinář, scenárista, textař, publicista, dramatik a příležitostný herec, který je členem Obce spisovatelů a manželem výtvarnice Evy Zajícové.

Život

Vystudoval Střední průmyslovou školu a poté FAMU – obor dramaturgie a scenáristika. Od roku 1998 byl členem redakční rady časopisu Fantastická fakta. Pracoval jako dramaturg v hudebním divadle Semafor a v Městském divadle Zlín, poté jako spisovatel na „volné noze“.

Je autorem literatury faktu týkající se historických a přírodních záhad či tajemných míst v krajině, a také několika netradičních cestopisů. Další významnou částí jeho tvorby jsou beletristická díla z oblasti historie, sci-fi, fantasy a hororu. Píše také televizní scénáře, divadelní hry a písňové texty. Spolupracuje na rozhlasových a televizních pořadech Stanislava Motla z cyklu „Stopy, fakta tajemství“ a TV sérii pro mládež „Záhady Toma Wizarda“. Pro televizi CS film, kanál Kino Svět připravuje se svým studiem J.O.P. jako scenárista, režisér a moderátor cyklus publicistických pořadů Magazín záhad a Tajemná místa. Součástí Magazínu záhad je rubrika Magická kuchařka, v níž s manželkou Evou Zajícovou seznamují diváky s různými obřadními a výročními jídly našich předků.

Dílo

Literatura faktu

  • Ve stínu mříží (spolupráce na knize s historikem Ondřejem Hladíkem, O.D. je autorem beletristických povídek o proslulých vězních)
  • Jan Žižka z Trocnova – světla a stíny hejtmanovy životní cesty (putování dvou spisovatelů, Dvořáka a Bauera, po Žižkových stopách v české krajině). Knižní podoba televizního seriálu.
  • Tajemství říčky Kamenice (putování Českým Švýcarskem s fotografem Václavem Sojkou)
  • Utajené hrady a zámky (Prahou po stopách panských sídel), díl 1 – 2 – 3; spoluautor J. P. Snětivý
  • Tajnosti kraje bechyňského
  • Tábor – tajemné město nad Lužnicí
  • Tajemné životy Jakuba Krčína
  • Po stopách čarodějů podél říčky Střely
  • Podbrdskou krajinou Rokycanska a Zbirožska
  • Žebrák v době našich dědečků (vzpomínky na rodné městečko)
  • Strážci jihozápadních Brd (oblast Třemšínska, Mirošovska a Strašicka)
  • Pustinami středních Brd (od Příbrami po Hořovice, oblast vojenských střelnic)
  • Za poklady brdských Hřebenů (po Hřebenech od Zbraslavi po Jince)
  • Soutěskami Českého krasu
  • Křivoklátským královským hvozdem
  • Kamenné otazníky české historie (druhé, o 100 stran rozšířené vydání)
  • Největší české záhady – Vládci démonů
  • Démonické pasti
  • Neuvěřitelné jevy a podivuhodné bytosti
  • Největší české záhady
  • Utajené dějiny Čech I. – II. – III. (spolu s A. Česalem a Vl. Mátlem)
  • Cyklus netradičních cestopisů s fotografkou Marií Holečkovou (Zejména o řekách Mži – Berounce, Ohři, Střele, Litavce, Kačáku... Po stopách sv. Prokopa kolem Čertovy brázdy aj.)
  • Kdo přichází v hodině vlků
  • Magická kuchařka (v r. 2011 vydána v nové grafické úpravě K. Macharta, i jako e-kniha)
  • Fantastické záhady

Beletrie

  • Hvězdní pavouci (román o zrazené generaci, částečně autobiografický příběh o autorově dětství a dospívání v letech 1950 – 1969)
  • Zločin štábního strážmistra (novinář hledá svědectví o dávné tragédii)
  • Srdce v kleci (román o něžném rváči Janu Nerudovi)
  • Bůh s tančícími ústy (tři sci-fi novely)
  • Mrtvý luh ( hororové povídky)
  • Země barbarů (román z doby stěhování národů (6. stol.), příběh langobardského prince Hildigise)
  • Sekera strážců (fantasy příběh o nelehké bitvě s mrazivým zlem)
  • Vřeteno osudu (Tajná zpověď Karla Jaromíra Erbena)
  • Ďáblův klíč (fantasy novela z dob třicetileté války v Českém krasu)
  • 1848! – Rok hrdinů, milenců a zrádců (román o tom, co udělá s lidmi revoluce)
  • Ďábel na řetězu (drsný příběh z temného středověku o životě záhadného českého světce Prokopa)
  • Lásky princezen kuronských (dramatické osudy vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské a jejích sester)
  • Kouzelný meč Abaddon (2. vydání, fantasy příběh pro děti, doplněný stolní hrou, ilustrace Kameel Machart)
  • Past na královnu (první část historického románu o Žofii Bavorské, druhé ženě českého krále Václava IV.)
  • Kacířská královna (druhá část historického románu o životě české královny Žofie Bavorské)
  • Meč pro královnu (třetí část historického románu o Žofii Bavorské)
  • Dědicové bláznicého Maxmiliána – Sága provaznického rodu I.
  • Dům u Červené cesty – Sága provaznického rodu II.
  • Císař alchymistů (historický román z rudolfinské doby)
  • Hořící lilie (historický román o barokních teroristech)
  • Oči baziliška (dvě historicko-fantasy novely)
  • Bod návratu (sbírka sci-fi povídek)
  • Vzpoura mrtvých (tři horory s prvky sci-fi)
  • Cyklus westernů v Rodokapsu (pod pseudonymem Paul O. Courtier)
  • Dva romány o Conanovi: Dědictví Atlantidy – Tajemství mořských ďáblů

Hry, filmy a scénáře

  • Vodní svět Jakuba Krčína (dokumentární seriál, 8 dílů, scénář, režie, průvodce pořadem)
  • Jan Žižka z Trocnova (dokumentární seriál, 12 dílů, scénář, režie, průvodce pořadem spolu se spisovatelem Janem Bauerem)
  • Prokletý lovec (filmový horor, scénář a režie)
  • Návrat (krátký hraný film, scénář a režie)
  • S Otomarem Dvořákem po tajemných místech (publicistický seriál)
  • Magazín záhad (televizní týdeník)
  • Frankenštein (muzikál)
  • Bajaja (divadelní dramatizace klasické pohádky)
  • Volání odjinud (televizní drama)
  • Horor aneb Četba na dobrou noc (televizní groteska)
  • Záhady a mystéria (publicistika)
  • Pohádky o Pavlínce (cyklus rozhlasových večerníčků)

Odkazy

Reference


Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Svět knihy 2011 - Otomar Dvořák.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Otomar Dvořák na 17. mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy v Praze