Otto Ambros
| Otto Ambros | |
|---|---|
 fotografie pořízená během Norimberských procesů | |
| Narození | 19. května 1901 Weiden in der Oberpfalz |
| Úmrtí | 23. července 1990 (ve věku 89 let) Mannheim |
| Alma mater | Mnichovská univerzita |
| Povolání | chemik a inženýr |
| Zaměstnavatel | IG Farben |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otto Ambros (19. květen 1901 – 23. červenec 1990) byl německý chemik a nacistický válečný zločinec, který se mj. angažoval ve vývoji nervových plynů, sarinu a tabunu. Po válce byl v Norimberských procesech odsouzen za zločiny proti lidskosti za užívání otrocké práce vězňů koncentračního-vyhlazovacího tábora Osvětim III-Monowitz.
Život
Studia
Narodil se v roce 1901 v obci Weiden in der Oberpfalz. Jeho otec byl univerzitní profesor. Maturoval na střední škole v Mnichově, kde poté v roce 1920 pokračoval na univerzitě Ludwiga Maximiliana ve studiu chemie a zemědělství pod Richardem Willstätterem (laurelátem Nobelovy ceny). V roce 1925 studium zakončil doktorátem, o rok později nastoupil do firmy BASF v Ludwigshafenu, ale roce 1930 odjel na rok studia na Dálný východ.
Kariéra
V roce 1926 začal pracovat ve firmě BASF, která později (s dalšími továrnami a firmami) byla sloučena do koncernu IG Farben. V roce 1934 Ambros přešel do IG Farben, kde se již o rok později stal ředitelem továrny v Schkopau. Jeho divize IG Farben vyvíjela chemické zbraně, včetně nervového plynu sarinu (1938) a somanu (1944) a byl poradcem ředitele koncernu, Dr. Carla von Kraucha. Ambros též vedl továrnu v Dyhernfurthu, která vyráběla další nervový plyn – tabun, a v továrny v Gendorfu, která vyráběla yperit (též hořčičný plyn, použitý v 1. světové válce). Dyhernfurthská továrna používala otrockou práci 3 tisíc vězňů koncentračního tábora, jak na stavbu a provoz továrny, ale též jako pokusný materiál. V roce 1944 byl Ambros honorován rytířským válečným křížem za zásluhy. Na začátku 40. let Ambros pracoval na vedoucí pozici v továrny na výrobu gumy IG Buna Werke v komplexu vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, pobočce Monowitz, která pro svou výstavbu a provoz používala vězně koncentračního tábora.
V roce 1946 byl Ambros zadržen americkou armádou a v roce 1948 byl v procesu IG Farben (v rámci Norimberských procesů) odsouzen k 8 letům odnětí svobody ve věznici v Landsbergu, kde si nakonec odseděl polovinu trestu a byl propuštěn na začátku roku 1952.
Po propuštění se stal poradcem společností jako W. R. Grace, Dow Chemical stejně jako Chemical Corps americké armády, ale též poradce kancléři Konrada Adenauera.[1] Krom toho pomáhal společnosti Chemie Grünenthal (později Grünenthal GmbH) ve vývoji thalidomidu.[2][3]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Ambros na Wikimedia Commons - http://toxipedia.org/display/toxipedia/Otto+Ambros Archivováno 21. 5. 2015 na Wayback Machine.
- https://www.dailymail.co.uk/news/article-1292877/Did-Nazi-scientist-save-Britain-Hitlers-deadly-gas-killed-millions.html
Média použitá na této stránce
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2007-0068 / CC-BY-SA 3.0
Otto Ambros (1901-1990) at the Nuremberg Trials. Ambros was I.G. Farben official, member of NSDAP. This photograph of Ambros (probably as a defendant) was taken by US Army photographers on behalf of the Office of the U.S. Chief of Counsel for the Prosecution of Axis Criminality (OUSCCPAC, May 1945 - Oct. 1946) or its successor organization, the Office of Chief of Counsel for War Crimes (OCCWC, Oct. 1946 - June 1949).
- sentenced 8 years
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2007-0058 / CC-BY-SA 3.0