Otto Chadraba

Otto Chadraba
Narození8. června 1893
Králův Dvůr
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. ledna 1952 (ve věku 58 let)
Žamberk
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánístředoškolský učitel, starosta, profesor a ředitel školy
OceněníČeskoslovenský válečný kříž 1939
Funkcestarosta (Prachatice; 1935–1938)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otto Chadraba (8. června 1893 Králův Dvůr[1] – 25. ledna 1952 Žamberk) byl profesorem českého gymnázia v Prachaticích a prvním českým starostou města Prachatice.

Gymnázium Prachatice

Život

Mládí a studia

Jeho otec byl František Chadraba, hutní mistr v Králově Dvoře a matka Marie Müllerová, dcera vrchního inženýra české montánní společnosti z blízké Karlovy Huti. Vystudoval filozofickou fakultu Karlovy Univerzity v Praze (1912–1914) a poté nastoupil na vojenskou službu. Během první světové války v roce 1918 bojoval v Rumunsku a hned poté se vrátil zpět na univerzitu a studium dokončil získáním aprobace středoškolského profesora v roce 1920.[2]

Působení v Prachaticích

Po úspěšném ukončení vysoké školy přijel do Prachatic a v roce 1920 nastoupil jako středoškolský profesor reformního reálného gymnázia. Jeho vyučovacími předměty byly zeměpis a přírodopis.[3][4] V Prachaticích vedl velmi bohatý život a stal se významnou osobou jak pro celý kolektiv prachatického gymnázia, tak i pro občany města a celého regionu. Stal se předním funkcionářem Národní Jednoty Pošumavské a podílel se na zakládání menšinových škol.[5] Dne 6. října 1935 se konaly volby českých voličů a Otto Chadraba byl zvolen do městského zastupitelstva a následně 31. prosince 1935 byl zvolen jako první český starosta města Prachatice.[2][3] Stejně jako jiná gymnázia, i prachatické gymnázium podlehlo německé okupaci a muselo být na podzim roku 1938 uzavřeno. Část gymnázia byla přesunuta do Vodňan a v roce 1940 došlo k jeho úplnému zrušení a studenti museli být přesunuti do Strakonic. Za ilegální odbojovou činnost ho nacisté od roku 1943 věznili v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald.[5]

Posmrtné pocty

Po osvobození a návratu z Osvětimi a Buchenwaldu byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Československou vojenskou medailí za zásluhy a pamětním odznakem II. národního odboje. Během jeho držení v koncentračních táborech se mu velmi zhoršilo zdraví, avšak po osvobození byl povolán jako ředitel na gymnázium v Berouně, kde působil až do své smrti v roce 1952. Když prachatické gymnázium slavilo 50. výročí od svého vzniku, byla v budově tohoto gymnázia odhalena pamětní deska profesora Otty Chadraby, čímž byla uctěna památka významného profesora této školy.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Králův Dvůr
  2. ↑ a b c STARÝ, Václav. Vzpomínka na Ottu Chadrabu. Listy Prachaticka. 17.10.1995, roč. 3, čís. 243, s. 10. 
  3. ↑ a b FENCL, Pavel. Prachatice: obrazy z paměti města. Prachatice: Město Prachatice, 2012. 410 s. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 298. 
  4. ↑ FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín. Prachatice 1918 - 1923. Ilustrace soukromé sbírky autorů. 1. vyd. Prachatice: Prachatické muzeum ve spolupráci s Nadačním fondem města Prachatice, 1918. 107, il s. ISBN 978-80-87421-99-4. Kapitola Školy v Prachaticích, s. 77. 
  5. ↑ a b IMBERA, Jakub. Gymnázium Prachatice. gympt.cz [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-26. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“