Otto Grotewohl

Otto Grotewohl
(c) Bundesarchiv, Bild 183-19204-3150 / CC-BY-SA 3.0
Stranická příslušnost
Členství	Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa Jednotná socialistická strana Německa Sociálnědemokratická strana Německa
Rodné jméno	Otto Emil Franz Grotewohl
Narození	11. března 1894 Braunschweig
Úmrtí	21. září 1964 (ve věku 70 let) východní Berlín
Místo pohřbení	Památník socialistů
Profese	politik a knihtiskař
Ocenění	Leninův řád Zlatý vlastenecký záslužný řád Řád Karla Marxe velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
Commons	Otto Grotewohl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Grotewohl (vlastním jménem Otto Franz Emil Grotewohl; 11. března 1894, Braunschweig – 21. září 1964, Východní Berlín) byl německý politik.^[1] V letech 1949–1964 zastával post předsedy vlády Německé demokratické republiky (NDR).^[2][3] V letech 1946–1950 byl předsedou Sjednocenné socialistické strany Německa, hegemonní politické síly komunistického režimu východního Německa.

Život

Vyučil se tiskařem.^[4] V šestnácti letech vstoupil do Sociálnědemokratické strany (SPD). Následně se účastnil jako voják první světové války.^[5] Po válce se stal členem Nezávislé sociálně demokratické strany Německa, která se odštěpila od SPD a zařadila se vlevo od ní. Jako její zástupce zastával vládní funkce Svobodného státu Braunschweig (Freistaat Braunschweig), byl mj. ministrem spravedlnosti a ministrem školství. V letech 1925–1933 byl členem celoněmeckého parlamentu (Reichstagu).

Po uchopení moci nacisty v roce 1933 byl několikrát brutálně zbit, zatčen a uvězněn. Byl donucen opustit Braunschweig, nejprve se přestěhoval do Hamburku, v roce 1938 do Berlína, kde pracoval jako zelinář. Připojil se k odbojové skupině kolem Ericha Gniffkeho, ale skupina nakonec pracovala spíše jako podpůrná než odbojová - zajišťovala ekonomické přežití svých členů. V srpnu 1938 byl Grotewohl znovu brutálně zbit, zatčen a obviněn z velezrady před lidovým soudem. 4. března 1939 byl propuštěn z vyšetřovací vazby a soudní řízení proti němu bylo zastaveno. Znovu byl zbit a zatčen po pokusu Georga Elsera o atentát na Adolfa Hitlera 8. listopadu 1939, přičemž strávil asi osm týdnů ve vazbě. Po propuštění pracoval jako úředník v Berlíně. Měl být znovu zatčen 20. července 1944, ale gestapo ho nedokázalo najít.

Po porážce Třetí říše v druhé světové válce založil pobočku obnovené Sociálně demokratické strany (SPD) v sovětské okupační zóně a stal se jejím vůdcem (předsedou ústředního výboru). Bezprostředně po válce Sověti věřili, že Komunistická strana Německa (KPD) se přirozeně stane nejsilnější politickou sílu v jejich zóně. Sovětský vůdce Stalin však byl zklamán výsledky komunistických stran ve volbách v Maďarsku a Rakousku v listopadu 1945 a začal se obávat i o výsledek na východě Německa. Počal tedy tlačit na sloučení KPD s východní SPD, navzdory historickému nepřátelství mezi oběma stranami. Grotewohl byl zpočátku proti sloučení, ale pod nátlakem šéfa KPD Waltera Ulbrichta a sovětské vojenské správy brzy ustoupil. V dubnu 1946 se KPD a východní větev SPD sloučily a vznikla Sjednocená socialistické strana (SED), přičemž Wilhelm Pieck a Grotewohl sloužili jako spolupředsedové.(Grotewohl funkci zastával do roku 1950). Brzy začalo vytlačování sociálních demokratů ze strany a mnozí skončili i před soudem. Nakonec byl Grotewohl jedním z mála z původní SPD, kteří si udrželi prominentní místo ve sloučené straně. V roce 1948 se Grotewohl stal předsedou ústavního výboru Německé lidové rady, předchůdce východoněmeckého parlamentu (Volkskammeru).

Dne 11. října 1949 byl zvolen prvním prezidentem nově založené Německé demokratické republiky Wilhelm Pieck, o den později se Grotewohl stal prvním předsedou vlády.^[6] Funkci zastával až do své smrti v roce 1964. Během prvního roku existence NDR byl nejmocnějším politikem v zemi. Jeho vliv byl výrazně omezen v červenci 1950, kdy se SED reorganizovala podle sovětského vzoru. Ulbricht se stal prvním tajemníkem ústředního výboru SED a tedy nejmocnějším mužem ve státě. Grotewohlovi zůstala jen premiérská funkce, která však v novém systému byla zcela druhořadou.

V roce 1956 byl představitelem liberalizačních tendencí. V rozsáhlém projevu na stranické konferenci SED 28. března 1956 odsoudil nezákonné zatýkání a vyzval k většímu respektování občanských práv i živější diskusi ve Volkskammeru. To už však trpěl značnými zdravotními problémy, které mu znemožňovaly vést naplno politický boj. Nejprve šlo o potíže se srdcem, roku 1960 mu pak byla diagnostikována leukemie. Od října 1960 držel funkci předsedy vlády již jen formálně, reálně vládu řídil jeho zástupce Willi Stoph. V roce 1961 navíc ztratil zrak. Po jeho smrti v roce 1964 následoval třídenní státní smutek.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Grotewohl
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Grotewohl na Wikimedia Commons