Otto Herbert Hajek

Otto Herbert Hajek
O. H. Hajek na kresbě od U. Stockové.
Narození	27. června 1927 Nové Hutě
Úmrtí	29. dubna 2005 (ve věku 77 let) Stuttgart
Místo pohřbení	Waldfriedhof Stuttgart
Povolání	sochař, malíř, kreslíř a teoretik umění
Ocenění	čestný doktorát Univerzity Tübingen (1978) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1982) Cena Lovise Corintha (1987) Adalbert Stifter medal (1987) čestný senátor (1988) Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (1994) Občanská medaile města Stuttgartu (1998) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Herbert Hajek (27. června 1927 Nové Hutě u Vimperka, Československo – 29. dubna 2005 Stuttgart) byl německý abstraktní sochař, malíř a grafik. Aktivně též působil jako propagátor česko-německého smíření a vzájemných kulturních vztahů.

Život

Narodil se na území Československa, v obci Kaltenbach, dnes Nové Hutě u Vimperka, v rodině rolníka. V letech 1939–1945 studoval na gymnáziu v Prachaticích. V rámci poválečného odsunu byl nucen přesídlit i s matkou do Württenberska^[1], středoškolská studia dokončil v Erlangenu. V letech 1947–1954 studoval sochařství na Státní akademii výtvarných umění ve Stuttgartu. V roce 1978 získal titul profesora v Bádensku-Württenbersku. V roce 1980 byl jmenován vedoucím třídy sochařství na Státní akademii výtvarných umění v Karlsruhe, kde vyučoval až do roku 1992. Od roku 1957 byl členem Německého svazu umělců, v letech 1972–1979 byl jeho předsedou.^[2] Až do smrti pak žil ve Stuttgartu, pochován je na lesním hřbitově v Degerlochu.

Tvorba

Zpočátku vytvářel sochy a reliéfy převážně pro církevní sektor, od poloviny 60. let jeho tvorbu charakterizují barevně rozlišené geometrické tvary. Jeho plastiky jsou z oceli a betonu, v pestrých barvách. Věnoval se integraci umění v architektuře a ve veřejném prostoru, navrhoval fasády i interiéry budov, tzv. městské značky a ukazatele.

Některé z realizací v Česku:

• Kristus, Praha
• Městské znamení, Prachatice (1988)
• Multiplexní znak 72/II, Prachatice
• Reliefplastik, Univerzitní kampus Bohunice, Brno
• Památník obětem totalitních režimů, Prachatice

Vztah k Československu a Česku

V Československu poprvé Hajek vystavoval v roce 1966 (společně s Henry Moorem a Marinem Marinim), a to jako první západoněmecký umělec po 2. světové válce. V roce 1980 udělil Hajekovi československý ministr kultury medaili Jana Štursy. V roce 1982 se Hajek stal předsedou Spolku Adalberta Stiftera, který rozvíjí především kulturní česko-německé vztahy. V roce 1987 byl oceněn medailí Adalberta Stiftera. Velká výstava jeho děl byla uspořádána v Československu v roce 1988, kdy Hajek navštívil Československo s oficiální delegací spolkového kancléře SRN.^[3]

Krátce po listopadové revoluci věnoval Hajek prostřednictvím prezidenta Václava Havla Československu dřevořezbu Krista, jedno ze svých raných děl – stala se součástí výzdoby baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Městu Prachatice, kde studoval, daroval v roce 1998 sochu Městské znamení, která byla symbolicky umístěna před budovu gymnázia. Prachatice mu udělily čestné občanství. V roce 2001 se Hajek rozhodl věnovat městu řadu dalších prací. Většina z nich je vystavena v prvním patře tzv. Bozkovského domu na prachatickém náměstí, kde bylo v den jeho 74. narozenin, 27. června 2001, slavnostně otevřeno Kulturní centrum Otto Herberta Hajeka.^[4] Další Hajekova výstava se konala v Praze ve Veletržním paláci v roce 2004.^[2]

Galerie

• 

  Kristus (u sv. Jiří v Praze)

• 

  Městské znamení

• 

  (c) Michal Maňas, CC BY 4.0

  Reliefplastik

• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0

  Multiplexní znak 72/II

• 

  (c) Anaj7, CC BY-SA 3.0

  Památník obětem totalitních režimů

• 

  Maria Regina Martyrum

• 

  Wegzeichen Nr. 1

• 

  Koupaliště Leuze, Stuttgart

• 

  Farbe flügelt im Raum, 2002 – SWR-Gebäude, Stuttgart

• 

  Königstein i. Ts., Kurbad, 1977, dokončeno 1989

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Otto Herbert Hajek na německé Wikipedii a Otto Herbert Hajek na nizozemské Wikipedii.

Literatura

• Fernand Hazan (ed.), Nouveau dictionnaire de la sculpture moderne, Paris 1970, p. 132-133

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Herbert Hajek
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Herbert Hajek na Wikimedia Commons
• Otto Herbert Hajek v informačním systému Socharstvi.info