Otto Jindra

Otto Jindra
Otto Jindra kolem r. 1917
Otto Jindra kolem r. 1917
Základní informace
Narození18. března 1886
Chlum u Třeboně - Pilařov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. května 1932 (ve věku 46 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vojenské informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Jindra (18. března 1886, Chlum u Třeboně[1]2. května 1932, Praha) byl jedním z leteckých es první světové války. S devíti sestřely se stal nejúspěšnějším pilotem dvoumístných strojů v Rakousku-Uhersku na východní frontě.

Vojenská kariéra

Na začátku války byl velitelem dělostřelecké baterie. Později bojoval v Haliči, kde se zúčastnil boje o Lvov. Poté byl oceněn Vojenskou záslužnou medailí.

Jindra pak zažádal o přeložení k letectvu. Stalo se tak 10. září 1914, kdy byl převelen k Flik 1 na ruské frontě. Již v listopadu 1914, kdy létal jako pozorovatel, byl se svým pilotem poprvé sestřelen Rusy. Na troskách letounu tehdy napočítali 180 zásahů.

První dvě vzdušná vítězství si připsal 13. ledna 1915, stále jako pozorovatel. Další následovalo 27. srpna. Dne 1. září 1915 byl povýšen do funkce hejtmana.

Později téhož roku se začal učit pilotovat, 11. prosince získal kvalifikaci polního pilota. Již 5. ledna 1916 tak zažil první vzdušný souboj v roli pilota, který skončil jeho nuceným přistáním poté, co došlo k poškození nádrže letounu. První vítězství v této funkci si připsal 29. března a již od 9. dubna mu patřilo označení letecké eso, neboť dosáhl pěti sestřelů.

O tři dny později Jindra jako pilot a Godwin von Brumowski jako střelec zaútočili u ukrajinského města Chotyn na vojenskou přehlídku, kterou právě sledoval car Mikuláš II. Rozprášili přehlídku shozením sedmi ručních pum a sestřelili dva ze čtyř vyslaných ruských letounů.

V září 1916 pak Jindra znovu skóroval a posledního devátého sestřelu dosáhl 18. prosince téhož roku.

Dne 13. září 1917 byl sám potřetí sestřelen, těžká zranění utrpěl však až při nočním bojovém letu 4. května 1918. Do konce války se pak aktivní služby neúčastnil.[2]

Po válce se stal občanem Československa a pomáhal organizovat vojenské letectvo nově vznikajícího československého státu. Pro trvalé poškození zdraví způsobené jeho nehodou byl v roce 1921 demobilizován. Poté pracoval v civilním letectví, založil leteckou společnost, byl členem leteckého klubu, organizoval letecké soutěže a ukázky.

Otto Jindra zemřel v roce 1932 ve věku 46 let.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Otto Jindra [online]. Čeští piloti a letadla Rakouska - Uherska [cit. 2021-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-19. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
OttoJindra.jpg
Otto Jindra was an Austro-Hungarian flying ace during World War I
AUT Karl-Truppenkreuz BAR.svg
Ribbon bar: Karl Troop Cross – Austria-Hungary. (Karl-Truppenkreuz)
AUT KuK Kriegsbande schwertern-gold BAR.svg
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) with golden swords device for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).
AUT Jubiläumskreuz 1908.png
Autor: Mimich, Licence: CC BY-SA 3.0
Krzyż Jubileuszowy 1908 (Austro-Węgry)
AUT KuK Kriegsbande BAR.svg
Ribbon bar: War Ribbon (Kriegsbande) for Austro-Hungarian decorations (inter alia: Militär-Verdienstkreuz; Militär-Verdienstmedaille (Signum Laudis); Franz-Joseph-Orden; Tapferkeitsmedaille).
D-PRU EK 1914 2 Klasse BAR.svg
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).