Otto Koslowski

Hsf. Otto Koslowski
Narození	17. dubna 1900 Riesenburg Prusko Prusko
Úmrtí	3. května 1947 (ve věku 47 let) Brno Československo Československo
Příčina úmrtí	popraven
Národnost	německá
Povolání	policista
Titul	kriminální rada
Období	druhá světová válka
Politická strana	NSDAP
Rodiče	Hermann Koslowski Marie Kolowská (roz. Danhová)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Otto Koslowski (17. dubna 1900 Riesenburg (okres Rosenberg ve Východním Prusku), dnes Prabuty (Polsko) – 3. května 1947 Brno) byl kriminální rada Gestapa hodnosti SS-Hauptsturmführer s působením v Brně v letech 1939–1945.

Mládí

Narodil se jako páté z šesti dětí rolníka Hermanna Koslowského a jeho ženy Marie, rozené Dahnové. O pět let později se rodina Koslowských přestěhovala do Elberfeldu (od roku 1930 Wuppertal) v Porýní a ještě ve stejném roce otec Hermann zemřel v důsledku pracovní nehody. V roce 1906 Otto nastoupil do obecné školy a pokračoval dalšími třemi roky studia na obchodním učilišti, které ukončil v dubnu 1917. Během první světové války padli v boji jeho dva starší bratři, což mu pravděpodobně zachránilo život, jelikož nemusel narukovat do armády i přes to, že byl při odvodu uznán schopným aktivní služby. Mezi léty 1918 a 1926 pracoval jako zaměstnanec drážního ředitelství a u pobočky Deutsche Bank.

Začátky u policie

V červnu 1926 nastoupil na pozici čekatele u kriminální policie a po roce složil zkoušky na asistenta. Policejní praxi začal na odděleních pro vloupání, podvody, vraždy a žhářství. V prosinci 1929 se oženil a o rok později se mu narodil jeho jediný syn. K 1. květnu 1933 vstoupil do NSDAP, což mu v kombinaci s dosavadními dobrými pracovními výsledky pomohlo při žádosti o zahájení kariéry kriminálního komisaře. Po dokončení kurzů působil od ledna 1936 jako kriminální komisař-čekatel, ale již po měsíci přešel k tajné policii v Düsseldorfu. Po úspěšném absolvování zkušební doby byl Koslowski na vlastní žádost přeložen ke služebně Gestapa v Kasselu. Gestapo mělo již v té době dobré informace o komunistickém odboji a díky tomu se značnou část podařilo eliminovat, což Koslowskému dopomáhalo k profesnímu růstu. V roce 1938 vystoupil z evangelické církve na doporučení Sicherheitsdienstu, avšak nikdy nevstoupil do SS.

Působení v Brně

V červnu 1939 byl Koslowski přeložen z Kasselu do Brna, kde převzal místo vedoucího referátu II A (komunismus, marxismus, levicový odboj), II G/C (zbraně, třaskaviny, přečiny proti zákonu, poslech zakázaných radiových stanic), II S (mravnostní delikty) a II H (porušení zákona Němci) s celkem 26 podřízenými. Jeho prvním rozkazem bylo vedení a doplnění kartotéky A, jelikož se již dříve podařilo zajistit brněnskou policejní kartotéku a seznamy funkcionářů Svazu přátel SSSR, komunistů, sociálních demokratů a rakouských i německých uprchlíků. V srpnu 1939 byl zatčen vedoucí ilegální KSČ v brněnské části Žabovřesky Koutný, který při zostřeném výslechu prozradil jméno svého nadřízeného Stanislava Živného. Zostřený výslech byl použit i na Živného, při kterém vyzradil personální obsazení celé brněnské organizace a vyjmenoval i členy vedení v Boskovicích, Vyškově, Velkém Meziříčí, Blansku a Slavkově. Zatýkání prováděl Otto Koslowski osobně za asistence brněnského gestapa. Jen v Brně bylo zajištěno na 300 osob.

Koncem října zajistili příslušníci referátu II A osmnáctiletou Annu Žáčkovou, která při výslechu označila jako tvůrce komunistických letáků Františka Šmída. Jeho zatčení vedl sám Koslowski, ovšem než došlo k jeho zajištění, stihl Šmíd spálit veškeré důkazy. Jelikož výslechy nevedly k doznání, rozhodl se Koslowski opět pro zostřený výslech. Šmíd se přiznal nejen k vlastním přečinům, ale vyzradil vše, co věděl o činnosti KSČ i Obrany národa. Zatčením tohoto jediného člověka získala tajná policie informace o existenci a struktuře Zemského národního výboru v Brně, ilegálního odbojového ústředí, které koordinovalo činnost Obrany národa a KSČ. Šmíd kromě vyzrazení informací nabídl Gestapu i své vlastní služby, čímž se zrodil jeden z nejnebezpečnějších konfidentů, kterými nacistický bezpečnostní aparát na území Protektorátu disponoval. Celkem bylo od prosince 1939 do června 1940 pod vedením Otty Koslowského zatčeno 1310 osob.

V říjnu 1940 byl Koslowski povýšen na kriminálního radu a po roce převzal vedení celého oddělení II. Vyhlášení stanného práva znamenalo i zřízení stanného soudu, jehož předsedajícím se později stal i Otto Koslowski. Odsouzení byli popravováni v Kounicových kolejích. Spolu s kriminálním radou Römerem do konce roku 1944 vedl brněnské Gestapo. Na jaře 1945 měl na starost evakuaci vězňů z Kounicových kolejí do koncentračních táborů Flossenbürg a Mauthausen.

14.4.1945 osobně na dvoře Kounicových kolejí ranou do týla zastřelil členy odbojové organizace Předvoj Vladimíra Blažku a Aloise Bauera za provedení atentátu na Augusta Gölzera.

Koslowski i s rodinou odjíždí 6. května v uprchlickém transportu do Bavorska.

Zatčení a smrt

Na základě průkazů pro uprchlíky dostal byt v Gladenbachu, kde se zapsal na úřadu práce. Dostává místo v dřevařském obchodu, ale jelikož vystupoval pod svým pravým jménem byl v září 1946 zatčen příslušníky americké okupační správy. Z věznice v Marburgu byl převezen přes internační tábor v Dachau do Plzně, kde se 20. ledna 1947 pokusil o sebevraždu. Díky rychlému zásahu lékařů byl již za dva dny schopen převozu do Brna. Během výslechu 3. dubna se Koslowski pokusil o sebevraždu podruhé, když se dvakrát střelil do prsou pistolí, kterou vyšetřující zapomněl v aktovce pod stolem. Zranění nebylo smrtelné a tak byl Koslowski 3. května mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti.

Popravu vykonal ještě téhož dne kat Rudolf Pleskač na nádvoří věznice Krajského soudu v Brně na Cejlu.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Otto Koslowski v Encyklopedii dějin města Brna

Literatura

• Ströbinger, Rudolf. Rudá zrada . Votobia, 1998