Otto Pick (1925)
prof. PhDr. Otto Pick, Ph.D. | |
---|---|
Narození | 4. března 1925 Praha Československo |
Úmrtí | 20. března 2016 (ve věku 91 let) Praha Česko |
Povolání | diplomat a politolog |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Rodiče |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Otto Pick (4. března 1925 Praha – 20. března 2016 Praha) byl český politolog a diplomat. V 80. letech 20. století byl ředitelem československého vysílání rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Je autorem mnoha odborných článků a publikací.
Život
Otto Pick se narodil v pražské ulici Nekázanka, měl česko-židovské kořeny. Jeho otcem byl českobudějovický rodák Hugo Pick. Maminka Hedvika pocházela z prominentní židovské rodiny Gerstelů, její otec byl stařešinou Maiselovy synagogy.[1]
V Praze vychodil obecnou školu, ve studiu pokračoval na Anglickém gymnáziu. Díky transportu Nicholase Wintona se v roce 1939 ve 14 letech dostal do Velké Británie.[2] Dostudoval zde střední školu, získal stipendium ke studiu na Oxfordské univerzitě. V roce 1943 však vstoupil do československé armády v Anglii, byl zařazen jako spojař a radista,[1] zúčastnil se i vylodění v Normandii.[3]
Po druhé světové válce se vrátil do Prahy, kde začal studovat na Právnické fakultě UK. V roce 1948 s přáteli utekl přes hranice do Německa, kde se přihlásil pohraniční stráži. „Tenkrát nebyl žádný ostnatý drát, nebyly miny, byly jenom hlídky a ty byly líné, jezdily v autech po silnicích. Když jste si vypočítal intervaly mezi přejížděním hlídek, tak jste se dostal ven,“ komentoval to později.[1]
Pokračoval do Velké Británie, kde začal studovat historii na Oxfordu a pracovat jako redaktor BBC. Později studoval na London School of Economics, kde pak začal učit jako asistent. Poté přešel na nově budovanou Univerzitu v Surrey v Guildfordu, kde se následně stal děkanem a prorektorem. Zde také získal profesuru.[1]
Od roku 1983 žil v Mnichově, kde pracoval jako ředitel československého vysílání rádia Svobodná Evropa. V roce 1991 se vrátil do Československa.
V letech 1994 až 1998 vedl Ústav mezinárodních vztahů. Koncem 90. let byl prvním náměstkem ministra zahraničí Jana Kavana, později zastával také funkci velvyslance se zvláštním posláním, a to zaměřením na česko-německé a česko-rakouské vztahy. Přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Diplomatické akademii,[1] byl členem správní rady Česko-německého fondu budoucnosti.[3]
Zemřel v Ústřední vojenské nemocnici v Praze ve věku 91 let.
Ocenění
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (1945)
- Spolkovým křížem za zásluhy (Bundesverdienstkreuz) za podporu a rozvoj demokracie
- Britskou královnou jmenován členem Řádu svatého Michala a svatého Jiří (2002)[4]
Reference
- ↑ a b c d e JIRKA, Luděk. Svobodník v. v. Otto Pick (1925 - 2016) [online]. Paměť národa, 2012-1-4. Dostupné online.
- ↑ WILLOUGHBY, Ian. Otto Pick – War years just start of peripatetic, colourful life. Radio.cz [online]. 2013-5-8. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ČTK. Ve věku 91 let zemřel politolog a bývalý diplomat Otto Pick. iDNES.cz [online]. 2016-3-21. Dostupné online.
- ↑ Devadesátiny profesora Otto Picka [online]. Ústav mezinárodních vztahů, 3/2015. Dostupné online.
Externí odkazy
- Osoba Otto Pick ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Pick (1925)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“