Otto Serényi

Otto Serényi
Otto Serényi (1897)
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1885 – 1918
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1888 – 1907
Člen Panské sněmovny
Ve funkci: 1912 – 1918
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1906 – 1918
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Felix Vetter z Lilie
Nástupce	úřad zanikl
Stranická příslušnost
Členství	Konz. velkostatek Český klub Hohenwartův klub Klub českých velkostatkářů
Narození	21. září 1855 Luhačovice, Morava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	17. prosince 1927 (ve věku 72 let) Brno Československo Československo
Choť	I. (1887) Josefína Berchtoldová z Uherčic (1862–1888) II. (1892) Leopoldina Harrachová (1872–1917)
Rodiče	Gabriel Serényi (1817–1868) a Henrietta Hentschelová z Guertschdorgu (1822–1893)
Děti	Alois Serényi
Příbuzní	Alois Serényi (strýc)
Alma mater	Vídeňská univerzita Karlo-Ferdinand. univ. Zeměd. akademie Prószków
Profese	advokát a politik
Commons	Otto Serényi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Johann Philipp hrabě Serényi von Kis-Serényi (21. září 1855 Luhačovice^[1] – 17. prosince 1927 Brno^[2]) byl rakousko-uherský, respektive moravský šlechtic, velkostatkář a politik, poslední moravský zemský hejtman.

Biografie

Narodil se v luhačovické větvi rodiny Serényiů, usedlé na Moravě od konce 16. století. Byl synem zemského poslance Gabriela Serényiho a synovcem Aloise Serenyiho, člena zemského sněmu i Panské sněmovny.^[3]

Po absolvování gymnázia studoval práva na Vídeňské univerzitě a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a následně absolvoval zemědělské obory na Zemědělské akademii v Prószkówě v tehdejším pruském Slezsku. V roce 1879 převzal správu rodinného velkostatku Luhačovice a později v roce 1893 po smrti svého strýce i velkostatek Lomnice. Vlastní lázně Luhačovice přenechal roku 1902 skupině etnicky českých podnikatelů-lékařů.^[3]

Trvale byl aktivní v politickém životě. Od roku 1885 (uváděno i od roku 1884^[4]) byl poslancem Moravského zemského sněmu, kde působil dlouhodobě jako předák Strany konzervativního velkostatku.^[3] Od roku 1888 působil rovněž na Říšské radě (celostátní parlament). Do vídeňského parlamentu nastoupil 24. října 1888. Reprezentoval velkostatkářskou kurii v Čechách.^[5] Stal se členem Českého klubu, střechové české parlamentní frakce, která sdružovala stoupence českého státoprávního programu z řad staročeských i mladočeských liberálů i šlechticů.^[3]

Mandát obhájil za velkostatkářskou kurii ve volbách do Říšské rady roku 1891.^[5] Po těchto volbách již ale původní Český klub neexistoval, respektive byl nahrazen dominantním mladočeským zastoupením. Serényi se proto jako konzervativní šlechtic připojil k parlamentní frakci Hohenwartův klub, kterou vedl bývalý předlitavský předseda vlády Karl Sigmund von Hohenwart a která sdružovala především německorakouské konzervativce. Když roku 1894 zemřel Egbert Belcredi, nahradil ho Otto Serényi na pozici předsedy Strany konzervativního velkostatku na Moravě (konzervativně-feudální strana).^[3][6] Poté, co Serényi poslanecký mandát získal i ve volbách do Říšské rady roku 1897, se stal členem Klubu českých velkostatkářů. Zvolen byl do vídeňského parlamentu i ve volbách do Říšské rady roku 1901. V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.^[5]

Politicky zůstával vždy konzervativcem, zastáncem zemského vlastenectví^[7] se sympatiemi pro český státoprávní program. Etnicky nebyl vyhraněn, ovládal stejně dobře češtinu i němčinu. V období let 1906–1918 zastával úřad moravského zemského hejtmana a byl tak poslední osobou v této funkci. V letech 1912–1918 byl také členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[3]

Byl aktivní v četných veřejných spolcích. Zastával post předsedy Moravsko-slezského lesnického spolku a sdružení lesnických škol. Zastával funkci předsedy pobočky ženského spolku Červený kříž v Brně^[8] i spolku pro boj tuberkulózou.^[3]

Zemřel 17. prosince 1927 v brněnské zemské nemocnici ve věku 72 let. Pohřben byl 20. prosince toho roku na hřbitově v Lomnici.^[9]

Dne 22. října 1887 se ve Vídni oženil s Josefínou (1862–1888), jedinou dcerou hraběte Zikmunda Berchtolda z Uherčic.^[10] Mladá hraběnka však zemřela jen necelý rok po svatbě v září 1888. Druhé manželství uzavřel rovněž ve Vídni listopadu 1892 s Leopoldinou Harrachovou (1872–1917). Z manželství se narodily čtyři děti.

• 1. Alois (13. 9. 1893 Luhačovice – 26. 4. 1957 Vídeň), přezdívaný Luis, I. manž. 1921 (rozv. 1939) hraběnka Markéta Pálffyová (6. 9. 1902 Březnice – 4. 9. 1979 Salcburk), II. manž. 1939 baronka Zuzana Offermannová (19. 9. 1919 Vídeň – 23. 11. 2003 tamtéž)^[11][12]
• 2. Marianna (7. 11. 1894 Lomnice – 1. 12. 1976 Linec), manž. 1918 hrabě Maximilian von und zu Sprinzenstein und Neuhaus (17. 2. 1881 Linec – 6. 9. 1970 Sprinzenstein)^[13][14]
• 3. Jindřiška (12. 6. 1896 Lomnice – 9. 10. 1973 Rohrbach), svobodná a bezdětná^[13]
• 4. Rudolf (18. 10. 1902 Lomnice – 28. 4. 1954 Wessobrunn), manž. 1925 Alžběta Ringhofferová (1. 6. 1901 Smíchov – 24. 3. 1968 Vídeň)^[15]

Odkazy

Reference

Literatura

• KOŠŤÁL, Pavel. Hrabě Otto Serényi – poslední zemský hejtman Markrabství moravského. Sborník Muzea Blansko. 2002, s. 27–34. ISSN 80-903081-2-0. 

• Martin Rája. Serényi z Kis-Serény, Otto. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 599–600.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Jan Serényi z Kis-Serény na Wikimedia Commons
• (německy) Heslo v Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder

Předchůdce: Felix Vetter z Lilie

Moravský zemský hejtman 1906–1918

Nástupce: -